Ministr dopravy Oleg Butković se vyjádřil na stavebním fóru k vícero projektům v Chorvatsku, v návaznosti i na jiné státy, přičemž sám pociťuje již únavu. Z regionů a ze strany, kterou zastupuje se ale ozval tlak na jeho setrvání ve funkci, protože právě jeho výsledky jsou z historického hlediska v dopravě bezprecedentní. V rámci čerpání EU fondů patří doprava k nejlépe hodnoceným částem země.
Místní mu říkají i Oleg Graditelj. (Oleg Stavitel) 
Několik postřehů: za šipkou je nadpis k obsahu po další šipku, část se prolíná, snažil jsem se to co nejlépe přeložit ... obsah jsem značně zkrátil
projekt mostu Pelješac s přístupovými silnicemi se prodraží o 100 až 150 mil. HRK, možná i více. Přesný výpočet se uskutečňuje a bude s metodikou uplatňován na všechny stavby. Netýká se prakticky samotného mostu, protože z časového hlediska se nejvíce týká některých druhů materiálů a nafty a logicky tedy toho co se intenzivně staví poslední rok.
Neum se stěžuje na most Pelješac; právě pro stížnosti ze strany Bosny a Hercegoviny byl upraven původní projekt, který počítal se šířkou 150m - dnes je 200m a výškou 48m - dnes je 55m. Neumem projíždí obrovské množství vozidel, které vytvářejí velké davy, což brání Neumu v dalším rozvoji. Víme, co to znamená, když místem projíždí velká tranzitní doprava, stává se to i nám, podle Jadranské magistrály, takže si myslím, že budou také spokojeni. Mělo by se říci, že byly určité potíže, bylo zde mnoho výzev, zahájení prací a opuštění projektu a také došlo k situaci, kdy některé politické varianty z Bosny a Hercegoviny požadovaly pozastavení výstavby údajný most, protože o průjezdu lodí směrem k jejich výsostnému moři nebyla ani zmínka. V těch zásadních okamžicích pro realizaci projektu, ve velmi vážné situaci, kdy by Evropská komise mohla říct, že nechce stavbu mostu spolufinancovat, nám nebylo vše jedno. Opakuji ale, most Pelješki, kromě propojení chorvatského území, integrujícího jih země z hlediska dopravy a ekonomiky, bude užitečný také pro Neum a Bosnu a Hercegovinu. Neum se dnes stěžuje z pohledu magnetu samotného mostu a sice, že bude přitahovat více velkých lodí ...
Most Pelješki s částí příjezdových komunikací, tedy s 25 kilometry příjezdových komunikací, bude zprovozněn 26. července. Zbytek obchvatů v délce sedmi kilometrů, které tvoří obchvat Stonu z Prapratna do Doli, bude zprovozněn do konce letošního roku. Otevření mostu Pelješac je velký den, neboť jeho uvedením do provozu Chorvatsko po třech stech letech spojuje své území do jediného silničního dopravního celku. Postavili jsme most, který je opravdu impozantní, téměř dva a půl kilometru dlouhý a nejdůležitější ze všeho je, že lidé žijící na dalekém jihu, kteří byli dosud v jakési izolaci, budou moci cestovat do jakékoli destinace v Chorvatsku, bez nutnosti překračovat státní hranici. Důležité je i pro nás ostatní, pro každého, kdo například cestoval s rodinou do oblasti Dubrovníku,
Význam mostu je obrovský nejen v pocitové části, vzhledem ke sjednocení chorvatského území, ale i pro cestovní ruch a ekonomiku jako celek. Jsme takříkajíc privilegovaná generace, která vytvořila onen dlouho očekávaný projekt. Za tento výkon může mnoho lidí, ještě více z nich o takovém mostě přemýšlí po generace. Jako vládě Chorvatské republiky se nám líbila čest postavit a otevřít most během našeho mandátu. Jako ministr jsem projekt sledoval od samého začátku, od zajištění financí, projektování, přes výběrové řízení až po současné dokončení prací, to vše bylo otevřeno za mandátu této vlády.
Do parlamentu jde na podzim novela zákonu o VO, která má znemožnit odvolávání se u staveb výhradně pro některá kritéria, pokud nebudou v souladu se schváleným zákonem; sníží se rozsah odvolávek, co znemožňuje zrychlit čerpání fondů. Odvolání bude možno vždy, i proti ceně, ale s tzv. "reklamační kaucí" - kterou zaplatí jen ten, kdo si bude jist, protože pokud bude odvolání zamítnuto, pak tato kauce propadá státu
Růst cen pohonních hmot a hrozící kolaps veřejné dopravy a dopravy vůbec.
Růst cen a narušení trhu nejvíce zasáhly odvětví dopravy. Ve stavební části máme u velkých infrastrukturních projektů již zmíněný problém ceny materiálů a prací. V provozní části je problémem cena paliva. Vláda několikrát zasáhla, aby zastavila další růst cen pohonných hmot a my opravdu děláme vše pro to, aby bylo zdražování co nejnižší. Situaci sledujeme a znovu zasáhneme, pokud to bude nevyhnutní. Stále máme prostor ke zmírnění růstu cen pohonných hmot určitými opatřeními. Co se týká dopravců, vytvořili jsme rámec pro služby veřejné dopravy, abychom co nejdříve vytvořili síť linek v rámci krajů a aby kraje nasmlouvaly závazky veřejné služby v přechodném období dvou let. Stát na tento účel poskytl asi 500 milionů HRK.
Nákladní doprava, myslím, je zasažena nejméně, protože jsme měli několik dobrých opatření, která jim usnadnila podnikání. Nákladní dopravci mají právo na vrácení spotřební daně, což je pro ně velká úleva, navíc jsme zvýšili slevu na dálnicích pro nákladní dopravu. Fond ochrany životního prostředí z naší iniciativy zahájil nenávratné financování nákupu pneumatik pro nákladní dopravce. Máme s nimi dobrou spolupráci, ale nákladní doprava je v méně složité situaci, protože jak v koroně, tak v této ukrajinské krizi mají nákladní dopravci co dělat. Naše přístavy jsou plné nákladu a objemy neustále rostou, takže mají co dělat a přepravovat. Samozřejmě je také ovlivňují vysoké ceny pohonných hmot, ale my jsme jim usnadnili podnikání několika konkrétními opatřeními a musejí oni lépe promítat náklady do cenníků za své služby.
Restrukturalizace HAC. V minulých letech jsme měli letní zdražení, při restrukturalizaci HAC. To byla podmínka dohody se Světovou bankou, zavést v létě zdražení o 10%, ale s příchodem pandemie jsme od toho upustili a zatím stále není potřeba sezónní zdražování. Není potřeba značí, že HAC má příjmy na financování programu refinancování úvěrů a taky mu zbylo na dostavbu dálnice A11 z vlastních zdrojů.
Jedním z klíčových bodů restrukturalizace bude zavedení nového, automatizovaného mýtného systému, který by platil na všech chorvatských dálnicích, na dálnicích spravovaných HAC a Bina Istra. Systém měl již být v provozu, ale když přišla pandemie, provoz na dálnicích výrazně poklesl a nebyli jsme schopni tento projekt finančně realizovat. Podnikání HAC bylo, neřeknu, ohroženo, ale bylo to nejisté, protože nikdo nemohl předvídat, co se stane. V záloze je úvěr od nadnárodních finančních domů, ale lepší bylo je nečerpat. Ani pro nové mýto a a naštěstí ani pro běžný chod HAC, což vzhledem na katastrofické předpovědi byl zázrak.
Nový systém sběru bude financován z národního programu obnovy a odolnosti se 100% granty, který schválila i Evropská komise. Na konci letošního roku vyhlásíme veřejné zadávací řízení na implementaci nového fakturačního systému, který, pokud to nyní bude stát, by měl být zaveden 1. ledna 2024.
Od začátku restrukturalizace odešlo z HAC asi 800 zaměstnanců, a to buď přirozeným úbytkem, nebo motivačním odstupným. HAC neustále zavádí chytrou politiku snižování počtu zaměstnanců, aniž by to vyvolalo sociální nepokoje, bez hromadného propouštění. Se zavedením nového systému účtování nedojde k žádnému hromadnému propouštění, protože někteří lidé do té doby odejdou do důchodu, někteří odejdou s motivačním odstupným, někteří budou zaměstnáni a další ze systému odejdou. Největší rozdíl bude v sezónním zaměstnání, protože již nebude potřeba velkého počtu sezónních pracovníků pro výběr mýta. Na tom všem jsme se dohodli s odbory.
Těžiště výstavby dopravní infrastruktury se přesune z dálnic na železnice. V současné době existují tři velké projekty výstavby dvoukolejné železnice na úsecích nejdůležitější železniční trasy z Rijeky přes Záhřeb k maďarské hranici. Úsek z Križevci do Koprivnice, tedy k maďarské hranice, staví turecký dodavatel, ale na úseku z Dugi Selo do Križevci, který staví místní konsorcium jsou prakticky na mrtvém bodě. Zpoždění na úseku Dugo Selo - Križevci jsou velmi dlouhá. V rámci chorvatského konsorcia, které tuto sekci staví, nyní dochází k určitým změnám, pokud jde o rovnováhu sil a převzetí odpovědnosti, takže práce by měly brzy začít znovu naplno, pokud bude projekt definitivně dokončen. Zatím je hotových asi 75% prací a faktem zůstává, že je potřeba to dokončit do konce příštího roku a v tom smyslu uděláme všechno pro to, abychom to do té doby měli hotové. Práce na úseku z Križevci do Koprivnice, tedy k maďarské hranici, probíhají velmi dobře. Zásadní v tomto projektu bude závěr vlády o regulaci problematiky eskalace cen, kde dojde k velkému cenovému rozdílu. Kolik, to ještě musíme vidět. Finanční rámec je dán usnesením vlády a nemělo by docházet k výraznému zpoždění dynamiky prací. Já udělám vše pro to, aby Chorvatsko nemuselo vracet stovky mil. HRK.
Na úseku Hrvatski Leskovac - Karlovac opět kvůli četným odvoláním nebylo dosud ukončeno výběrové řízení na dodavatele, přestože Evropská komise v roce 2019 schválila na financování tohoto projektu 311 milionů eur. Nyní čekáme na rozhodnutí Státní komise pro kontrolu zadávacího řízení, neboť proti rozhodnutí o výběru zhotovitele bylo podáno odvolání. Podle rozhodnutí Komise v případě zamítnutí odvolání očekávám podpis smlouvy a zahájení prací. Neočekávám nová odvolání, i když se to může stát. Letos otevřeme dva nové železniční projekty, Savski Marof - Záhřeb a Zaprešić - Zabok, v celkové hodnotě kolem sta milionů eur.
Myslím si, že na železnici musíme spoustu věcí uspěchat, být rychlejší, ale máme tu další problém, se kterým se v poslední době potýkáme, a to je již nasmlouvaný návrh, který má zpoždění. Na veřejnosti se o tom moc nemluví, ale některé naše velké projekční firmy, které už mají nasmlouvané projekční práce, se kvůli odlivu personálu opožďují s předáváním projektů. Je to velký a vážný problém, kterému čelíme každý den. V současné době se výrazně zpožďuje projekt nížinné železnice z Karlovace do Rijeky, tedy Škrljeva, a také dvoukolejné železnice přes Rijeku, v úseku Škrljevo - Jurdani. Musíme tomu čelit a najít řešení problému co nejdříve. (tohle jsem záměrně zhrubnul, protože tohle je hlavní důvod nemožnosti čerpat velké miliardy € nejen v Chorvatsku ... legislativa & projekty)
Dále, nemohu se 100% jistotou říci, že výběrové řízení na stavbu dvoukolejné dráhy přes Rijeku, které vyhlásil prezident HŽ Infrastruktura Ivan Kršić bude do konce letošního roku vypsáno. Měli jsme na to téma několik jednání, protože projektant má zpoždění a my se snažíme urychlit dokončení návrhu. Nejen na tomto, ale i na dalších projektech, protože sporné budou termíny a využití evropských fondů na jejich realizaci. Evropské finance nám nedojdou, ale dynamika využití těchto prostředků bude ohrožena. Velké zpoždění je také v projektování úseku z Karlovace do Rijeky, kde ještě není projektování dokončeno.
Realizace dalších velkých infrastrukturních projektů v Rijece, jako je silnice D 403, kontejnerový terminál atd. Tyto projekty jdou dobře. Silnice D 403 se staví podle plánů a předpokládám, že bude dokončena do roka, bude-li dohodnuto, bez prodlení. Zagrebačka obala získala koncesionáře a provoz by měla začít na začátku roku 2024. V širší oblasti Rijeky byl zrekonstruován Krčki most, který bude fungovat ještě desítky let, zrekonstruována byla také silnice z Meje do Oštrovice, byly vybudovány dva nové nákladní železniční terminály, kromě obou kontejnerových terminálů a administrativní budova byla zrekonstruována a před námi je výstavba nejluxusnějšího přístavu na Jadranu, která díky spolupráci ACI a Lürssen Group otevře velké nové možnosti pro rozvoj Rijeky. Začala stavba obchvatu Novi Vinodolski a brzy zahájíme renovaci zbývající části státní silnice na Cresu z Poroziny do vnitrozemí ostrova. Pokud jde o župu Primorje-Gorski Kotar, skutečně se tam otevírají velké a významné dopravní projekty, což mě jako ministra a obyvatele této župy nesmírně uspokojuje. Ale nefunguje to jen u nás, chci projekty zavádět rovnoměrně ve všech krajích. Dělám pro to maximum, velmi se snažím posunout dopředu investice ve městě Split, ve vnitrozemí a všude jinde. Zásobník projektů veřejných prací máme ještě stále velký, máme co dohánět. Ale jak říkám, největší problémy máme v realizaci projektů a přípravní fázi. Ačkoliv nyní se přidávají problémy ve stavební části v nákladech.
Budeme dělat vše co je potřebné a ufinancujeme i výstavbu velkých staveb. Pokud na to nebudou dle metodiky EU větší peníze z EU, tak si na to vezmeme úvěry. U některých projektů, které se ještě nestaví si budeme muset sednout a říct si jestli nám to v této fázi za nové úvěry stojí. Nemůžeme si dovolit ohrožovat finanční stabilitu dopravních firem a vzhledem k procesu přijetí € a dalších programů nechceme více zadlužovat naší zemi, i když jsou jednotlivé projekty přínosné pro rozvoj regionů a potažmo pro ekonomiku, tak si musíme promyslet co budeme podporovat. Záleží to ale od dalšího vývoje a politických domluv na evropské úrovni.
Osobnější rovina namířená k lidem v zemi. Já si moc přeji, aby se naše země posunula dál. Věřím, že budeme lépe vnímaným prostorem pro život pro naši nejmladší generaci. Dnešní generace 15-25 lidí vnímá naší složitou cestu a je to na nás, ale já tomu věřím, protože tyto druhy investic a příležitostí dají mladým, profesionálním lidem šanci neopustit Chorvatsko. To, co jim nabízí v zahraničí, budou mít nyní i u nás. Že u větších měst vzniknou i nové investice zaměřené na nové cíle v klimatu. Nemužeme zcela platově konkurovat ve všem vůči daleko bohatšímu západu, ale věřím, že život v zemi je dnes mnohem lepší, než byl v poválečném období. Očekávám, že to, co se tvoří z dobrého předpokladu, protože se vytváří synergie investorů, státní správy a samosprávy, tak to přinese dobrý výsledek. Na tom ministr jako jsem já vždy trval a výsledky této synergie jsou viditelné. To je také vzkaz pro mladé lidi, kteří se hodlají angažovat v politice – spolupráce musí být. Můžeme se odlišovat ideově i politicky, ale když jsou stanoveny strategické zájmy a když je pro jejich realizaci strategický partner, pak na tom musíme pracovat všichni. Proto se tak moc snažím o spolupráci na nadnárovní úrovni, aby se dalo lépe čerpat EU fondy, proto se tak snažím navštěvovat všechny regiony. Ne jen Záhřeb, protože je to hlavní město nebo Rijeku, proto že mám k ní blízko. Vnímám všechny regiony naší země, jejich problémy a jejich potřeby a snažím se jim jako ministr adekvátně pomoct. Nechci od toho tématu demografie nebo nebývalé korupce utíkat, i když, abych byl upřímný, jsem překvapen vším, co se kolem některých projektů v naší zemi stalo. Proto zdůrazňuji, že tady není žádný problém ohledně poctivého financování. Jináč by tady nebylo na 25 mld. HRK z EU fondů do dopravní infrastruktury ...
Námořní investice. Udělali jsme spoustu věcí a velkých projektů, na silnicích, železnicích a tak dále, ale investice do přístavů a námořních aktiv jsou pro mě obzvlášť důležité, protože pocházím z města na moři, vystudoval jsem námořní školu a univerzitu a vím, jak velký je tento závazek pro obyvatele pobřežních měst a na ostrovech. Když jsem se stal ministrem, v roce 2016, byly celkové investice ministerstva do přístavů 25 milionů HRK pro celou zemi. Získali jsme pro tento účel významné národní prostředky, začali jsme zajišťovat evropské financování a dokonce jsme nespotřebované prostředky z jiných položek převedli na investice do přístavů. Výsledek je evidentní. Neexistuje žádný kraj, kde by se v současnosti do přístavů neinvestovalo. Dnes uskutečňujeme investice napříč stát, protože investujeme i do lodní dopravy ve vnitrozemí. Ta částka, která je dnes, tak ta je mnohonásobně větší jak ve stavební části, tak v projektové. Já vidím Chorvatsko jako prostor pro přepravu osob včetně cestovního ruchu, tak jako prostor pro transport nákladu včetně surovin. I proto má smysl podporovat nákladní koridory ať z Ploče na Budapešť nebo z Rijeky na vícero směrů. Proto má smysl investovat do zvednutí kapacit LNG terminálu prakticky o 50%, proto má smysl investovat do všech těchto infrastruktur a využít tak to co již dnes máme v provozu a není mimo léta moc využíváno.
Výstavba dálnic. Největší část dálniční sítě byla postavena nebo je ve výstavbě, ale zůstaly ještě dva důležité úseky, a to z Križišće do Žuta Lokva a dálnice z Ploče do Dubrovníku. Tedy A7 a A1. Pokud se nebavíme o menších projektech dostavby nebo modernizace či krátké nové výstavby, tak tohle jsou dva nejdůležitější segmenty. Protože: Kromě mostu Pelješki letos otevřeme i úsek 5c koridoru do Beli Manastir spolu s obchvatem Beli Manastir, což je projekt chorvatských silnic, takže budeme muset postavit menší část dálnice na tomto koridoru až k hranici s Maďarskem. Výběrové řízení na tuto část bude vypsáno letos a očekáváme, že dálnice k hranicím bude postavena v roce 2024. Dálnice na Sisak bude také dokončena v roce 2024 spolu s novou křižovatkou Žažina, která napojí i Petrinju na dálnici, a také nový vjezd do Sisaku a nový most přes Odru, jehož výstavba je v realizaci.
Pokud jde o dálnici do Dubrovníku, musíme to projednat na vládní úrovni, pokud bychom měli zvažovat možnosti financování, protože se ten úsek už projektuje. Společnost HAC uzavřela smlouvu na vývoj projektu pro tuto sekci. Pokud jde o úsek Križišće - Žuta Lokva, ... závisí mj. od vývoje na A1. Až pak uvidíme. Pro nás je velkým úspěchem, že tam již stavíme obchvat Novi Vinodolski.
Pro omezení rozsahu příspěvku a nechtěl jsem to psát do dvou:
V tom samém příspěvku je vysvětleno, jak se od Gradiška dostaneme do Banja Luka v BiH. 
