České dálnice > Diskusní fórum

Tady je rozhovor s GŘ a spolumajitelem společnosti Amberg Engineering Slovakia:

viewtopic.php?t=7679
viewtopic.php?t=7680

Konkrétní odstavce týkající se D1, D3, D4, R2, R7 jsem přenesl do příslušných částí. To byla hlavně 1. část. V té 2. opisuje další všeobecnější aspekty, ale týkají se právě toho, v jakém stavu je příprava. Nejen, že není, ale hlavně není řádný seznam těchto prací. Nejsou aktualizace.

Konstatování je stejné, jaké jsem přednesl vloni na kongresu sdružení Dálničářů a sice, že se blíží doba, kterou bude charakterizovat stavební dno. Zde a i jinde mi bylo říkáno, že to není tak špatné, ale pravdou je, že to je mnohem horší, než to vypadalo, že to může být. Protože legislativa a postupy jsou svázané a nebude možno z roka na rok cokoliv jen tak vyhlásit do výstavby. Samotné tempo rozestavěnosti uvázlo a soustavně se snižuje. Navíc průměrná délka výstavby se o 100% protáhla na polovině toho co se staví.

Je jedno kdo konstatuje stav jako první, jde o to, že tomu tak je. Po vzniku státu bylo snadnější rozestavět úseky, než je tomu dnes. Tudíž kombinace přípravy a rozestavěnosti staví Slovensko zpátky do doby, kdy se musel nastartovat proces zahájení dálniční výstavby. Je více než potřebné, aby si to každý uvědomil, z autorit, ale rovněž z médií a následně byl vyvíjen patřičný tlak na změny. Pokud nechce Slovensko zažít hospodářsky úpadek, který vyplyne z neochoty investorů trpět časové ztráty a ekonomické plynoucí z nadměrní spotřeby PHM na logistické náklady. (časové ztráty plynoucí z cestování obyvatelstva ani nemluvme)

Samotné VO ke zhotoviteli: i ve zrychleném režimu zabere 1 až 1,5 roku. Ve zrychleném ... jináč může zabrat i 2 až 3 roky.

S tím vším se bude muset další vláda vypořádat ... za vlád Mečiara bylo tempo výstavby kolem až 120 km. Ekonomika na to sotva stačila. Dnes (dekáda) jsou k dispozici rekordní investiční zdroje včetně docela silné ekonomiky. V propočtu na HDP se výdaje snižují a schopnost čerpat fondy se vytratila. Takže peníze nejsou primární problém, ale faktem je, že bez ohledu na to co problém je, tak jsme v poměru ekonomika a výstavba na tom z 1/2 vůči tomu, co bylo u nastartování procesu výstavby dálniční sítě, resp. i v problematickém období pozastavení tohoto tempa. A my víme, že tomu nebude nejbližší 3 roky jináč. Pokud nedojde ke změnám, tak tomu nebude jináč delší dobu a klesne i možný počet km uvedených do provozu v horizontu do 2030 resp. 2033.

k tomu článku, resp. rozhovoru, je pak ještě infografika, tak alespoň to nejdůležitější:

V zahraničním tisku jsem si přečetl ten dvojčlánek o projektování. Nestačil jsem valit oči...

Dva roky jsem o tom mluvil na vícero místech a tady občas psal. Že se snižuje schopnost rozestavět nové úseky, že se prodlužuje výstavba toho, co se staví a že se za chvíli dostaneme navzdory rekordní možnosti ve financování na dno. Obecně tomu málokdo věřil a to i z řad stavebních firem "že se to otočí" nebo i tady ... ale to je jedno. Je to holý fakt.

Zopakuji, že ve výstavbě je kolem 60 km dálniční sítě. Z toho 4,5 km je v 1/2 profilu - ten se měl tento měsíc otevřít, ale nestane se tak letos vůbec. To je ta R3 Orava. Snad 2024. Motoristy zajímají i nové kilometry.

Co se může letos otevřít, tak to je 1. etapa obchvatu na R4 v Prešove: 4,3 km. (plný profil) Má se tak stát v létě. A to bude pro letošní rok všechno. Alespoň tam nebude svítit ta pomyslná 0 km.

V tendru je R1, 3 km u Banskej Bystrice.

Co se může letos zahájit do výstavby, tak to je ještě 2. etapa obchvatu na R4 v Prešove: asi 10 km.

Takže stavebně si letos stát mírně polepší. Ale opravdu velice mírně. A vzhledem vývoji toho co se staví a v jaké je to fázi si ten stát polepší i rokem 2024.

V roce 2024 se odevzdá nanejvýš krátký úsek na R3 na Orave. Mohl by ale rozestavět tu R1.

Rozestavěné úseky na D1 (tunely Višňové a Čebrať) se do provozu v roce 2024 neodevzdají a úseky R2 u Košíc a Lučenca se odevzdají dle smluv do provozu až v roce 2025. A bude doopravdy zajímavé sledovat, které další úseky dálniční sítě stát nejpozději koncem roku 2024 začne tendrovat. To značí, že období kolem 2025 bude zřejmě bohatší na zprovozňování, ale nová vláda bude muset dokázat zrychlit přípravu a uvést do tendrů minimálně 100 kilometrů dálniční sítě. (je kde; jen to o čem se dokola mluví je 100 km: D1, D3, R4 a pár kratších částí). Jejich dokončení bude ale koncem dekády. Takže tato dekáda bude odpovídat pouhému průměru, který se se Slovenskem táhne od jeho vzniku.

Když sečteme to, co se může začít stavět a do 2030 postavit, tak toho mnoho není. I s tím co se staví dnes. Je to DO 200 km.

To by musela nová vláda že fakt zabrat, aby dokázala koncem jejího mandátu zahájit výstavbu - jak jen by šlo. Otevírat bude ta příští. A to je politické riziko pro Slovensko. Na co se až tak moc snažit? Ale to již je jen pouhá úvaha.

__________________________________

Nevidíme tady soustavní přípravu jakou mají jinde. (od Pobaltí po Balkán)
Že to stojí na penězích. Vyhlásit tendr a podepsat smlouvu zabere v Polsku, Maďarsku, Chorvatsku atd. standardně 9 až 16 měsíců. V tomto rozsahu to Slovensko nedovede udělat. A naopak musí učinit složitější přípravu s podkladama, ale to je slovenská cesta. Jinde to stojí na penězích - musí se vybírat co se bude tendrovat. Nebo se přidělují peníze každým rokem (Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Albánie ...)

A skoro nic se nestaví. Když se totiž staví 60 km a z toho polovina se staví 10 let ... tak to je jen statistický údaj. Jo, my stavíme. Ve skutečnosti ani moc ne. A to je ta realita: NDS a stát bude trvat na tom, že se to staví, že se smlouva nezrušila, ALE faktem je, že se pozastavila buď zcela nebo procesně tak, že se nestavělo. Orava R3, D1 ... ani jen ten tendr na technologie Višňové stále není. A máme tady "novou vládu" ministra, který je nováčkem a neví ani co je to dálniční most v hrubé stavbě, protože kdyby ano, tak neřekne, že za kvartál se odevzdá do provozu. Jednoduše tohle tady dnes je ... a tohle jsou procesy a legislativa a podmínky v nastaveních ... a to tady bude do voleb v 09/2023 a ty volby to bude znamenat nové personální obsazení. A stále jsem neviděl nějaké programy, kdo by kde řekl, "musíme dokončit dálniční síť v nějakém rámci a uděláme pro to tohle a tohle".

To si pamatujte, staví se cca. 60 km D/R. Tendruje 3 km, před podpisem je 10 km. A to je všechno.
Na novou soutěž není nic dalšího připraveno. A nová soutěž trvá při nejlepším 1 rok.
Z těch 60 km se polovina staví dekádu. Jedno je Višňové a druhé je Čebrať.

Ex vláda zalepila národu oči. Udělala potřebné: opravila 1/5 vozovek lepším stylem. Ale již to bylo nevyhnutní. Ale stav mostů se nezlepšil a mostní program se nezavedl. Naopak, je tady prodražený nájem Slovenskej správy ciest ... o sjednocení SSC s NDS nemůže být ani řeči.

A do toho někdo řekne, že priorita budou železnice. Taky ale neřekne, že tam nejsou projekty, že tam uvázla tendrovací schopnost, že se to tendruje o 50% drahší, než jsou odhady.

Stát měl začít stavět obchvaty měst: Prievidza, Šaľa a Sabinov. Nestalo se navzdory slibům 2022. Po mnoha slibech zpátky. A je polovina 2023 a ani jeden se stále nestaví.

Na státních silnicích I. třídy je již skoro 30 mostů v havarijním stavu. To již není 8 nebo 10, ale 3x tolik. A nedělá se s tím skoro nic. To, co se spraví do 2026 to bude převálcováno další 100 mostů. Věřte nebo ne. A alternativní trasy obchvatů, přeložek a dálnice nebudou.

Je dobře, že se aktivnější lídři na SK trhu vzpamatovávají ... protože nemají co dělat. Nejenže se nestaví, ale projektanti nemají co projektovat. Paradoxně, všechno schází v terénu. Papír snese všechno, dálnice 21 miliard eur, silnice 9, železnice ... ale realita je jiná.

__________________________________

V této souvislosti, dopravní náklady rostou. Ceny jízdného v MHD roste o 20 až 25% napříč Slovenskem. V kolonách to žere ...
NDS zvedla nálepku o 20%. Argument, dlouho ne. O.k. Jen co bude dál.
Mýto? Za půl dekády se nic neposunulo a neustále se žádá "chce to trpělivost".
Zdanění PHM patří k vyšším. Cizáci tady netankují, domácím to nepomáhá. Roztápí se to v rozpočtu.

Slovensko ze začátku stavělo 120 km. Dnes tedy polovinu. Navzdory ty zdroje a v mnohem lepší kondici je ekonomika.

Ale za desítky mil. € se tendrují nové protihlukovky ... jen se tomu nedokáži věnovat. V Bratislave ale i Banskej Bystrici. Je to ale dáno hlukem a normama a tento jev bude vynucován. Otázní je, jestli to musí být tak masivní jak se to plánuje činit nebo až ne.

Samotná D2 jako dálnice, provozní stav. Není dne, aby tam nebyla těžká DN s kamionem - odstavení provozu v jednom pásu na 3 hodiny. Nikdo s tím nic nedělá. Samotná dálnice má za životností ... To si nelze dost dobře představit, až se bude muset šáhnout do tělesa, co to způsobí za peklo. Kam se to překlopí ten provoz? Nebo to bude drncat čím dál více ... Mosty na D1 jsou taky za zenitem na starších úsecích. Úseky u Bratislavy jsou zaplavené s každou bouří, protože klima se mění.

Ano, tím chci říct, že i z těch 850 km v provozu je na tom dobrá 1/4 hůř a vyžaduje si větší investice. Nadjezdy za zenitem, povrchově špatně, sesuvy svahů a pády skal nad představu a to včetně R1. Všechny stabilitní opatření jsou do času ne do kvality na delší čas.

Dialničiari, řekl bych, že to je tvůj nejpesimistější příspěvek za hooodně dlouhou dobu. Ale jak to podáváš, tak i zcela uvěřitelný. Bohužel...

reakce ze Zvolena k R2: viewtopic.php?p=275074#p275074

kot píše: ↑8.6.2023 19:07:06 Jj Dialničiari, je to tak ! Ale u "nás" to lepší není... Byli jsme jedna republika, je to stále vidět !

odpovím ale zde:

To si nemyslim. ČR je větší stát a stačí jí jedna silniční organizace, která brzo změní statut. Dále, dobrá nebylo tomu tak vždy, ale bylo pochopeno, že se musí zvednout financování - i na přípravu. Já tady kdysi psal, že to jsou miliardy korun aby bylo kam vkládat desítky miliard korun do výstavby. Bylo to zesměšňováno, ale ono se to děje a ten stát masivně staví. Dáváte do silnic 2,5x v poměru k HDP, než co Slovensko. Stavíte za příznivější ceny (kvalita stejná), protože máte v lepší situaci stavebnictví, které daleko silněji modeluje svůj vývoj. Výsledkem je, že ČR má dálniční kostru a nadstavuje jí. Stav silnic I. třídy je v daleko lepším stavu, reálně se staví obchvaty a reálně se pumpují peníze do krajů delší dobu, než na Slovensku. Existuje dopravn fond, přežil tlak pro zrušení, tedy peníze se neprojídají a předse jen je nějaká jistota pro jisté financování. Tyto rámcové parametry ČR má a SR je nemá. To ostatní je v tom, kde je životní standard, kde je hustota silnic na km2, kde klimatické podmínky (zimní služba) a průmysl. Plus jste tranzitní zemí v celém rozsahu.

Je pravdou, že taky byla doba kdy se moc nepostavilo a opticky jste na tom stejně se Slovenskem (rozloha, počet obyvatel), ale je to otázka 3 let a budete na tom minimálně do konce této dekády lépe. A nemyslím si, že se to otočí. To by Slovensko muselo hodně zabrat a vy naopak zase prudce zpomalit v období 2025 - 2030.

A to jen co se silnic a dálnic týče. Teď železnice, stav veřejné dopravy, metro pro Prahu ... letiště, potrubní doprava. A ve všem má ČR lépe našlápnuto, kdežto Slovensko ztrácí ve všem proti těmto pozicím.

Ano - nelze se moc srovnávat s Maďarskem co se dálnic týče. Silnic ano. Ano, Poláci mají skoro průměry všeho a dost možná odběhnou, to je těžko odhadovat pro vývoj v ČR a v PL. Lze srovnávat srovnatelné země, ale i s ekonomickým modelem. (proto bych neustále nesrovnával Rakousko - které ačkoliv moc nestaví, ale de facto staví odznova protože masivně obnovuje).

A existují strany, které výslovně lijí v ČR do silnic peníze. Já takovou stranu na Slovensku neznám. Protože jediné lití peněz se odehrálo mimo strukturální výdaje, jen jednorázovky ve smyslu takových investicí a EU fondů. To nejsou ale stabilní rozpočtované zdroje. Tedy existuje kontinuita + financování. Tohle je základní prvek, který Slovensko taky nemá a můžou za to politici, protože pojem dálnice byl fenomén Mečiara, který se pak pozastavil Dzurindem a zase obnovil 2-. vládou Dzurindy a zase pozastavil Ficem, který pak objevil PPP ale došla hospodářská krize a nebylo kam dát peníze a PPP krachlo (2z3 na D1). A takhle jdou dekády ... do dálnic šlo odjakživa dlouhé roky v poměru k ostatním investicím v dopravě 2:1, tak si umíte představit. Železnice na pokraji zájmu v infrastruktuře (jen jako celek na chod to pak hezky vyšlo) ... statistiku vylepšil projekt PPP na R1 a projekt PPP na D4/R7, což je 100 km v novodobém vývoji. To je potřeba si uvědomit, je to 1/8 reálních plných profilů a za prakticky 1 dekádu. Když odečteme s čím Slovensko šlo do samostatnosti, tak je to více, než 1/4. Nad tím jsou EU fondy + půjčky EIB i mimo členství SR v EU. Zbytek je státní rozpočet - minimum. A to minimum šlo na přípravu, údržbu a spolufinancování. A pak odrobinky na jedničky a všechno další. Prostě bohužel, ale takhle to bylo. A parlament jen vymýšlel zákony a úřady, které jen komplikují institucionálně možnosti přípravy, které mají vést k zahájení výstavby. To není jako, že zadefinuji, připravím a do 7 let začnu stavět systematicky každým rokem 50 km, za tři roky mám 150 km v provozu a furt stavím. Až postavím ten první cíl třeba 600 km.

Takhle se nepostavilo skoro nic - za to stoupla motorizace i tranzit. A najednou se zdá, že všude hoří. Jinde mají kostry, nebo 3/4 sítí. Slovensko má menší polovinu v provozu a i to z doby, která modelovala jiné potřeby. Dnes je potřeba dělat i 2+1. Slovensko stoji na tom tak, že dálnice se pomalu staví kde je provoz 20 a více tisíc vozidel za 24h, obchvat 1+1 kde je stejné číslo. ... jinde je provoz 8 tisíc a staví se dálnice. Nebo jakmile vyskočí NAD nad nějaké %, řeší se to. Tady nic.

Takže teď je to opravdu katastrofální situace a nelze to již ani udávat slovně. Jednoduše je to katastrofální řadu let a je to takové i nadále. A perspektivně bude další roky. Protože tak je všechno nastavené.

Kolem roku 2025 se odevzdá do provozu asi 50 km dálnic a co bude ve výstavbě ... menší rozsah, než je dnes 60 km. Kdo nestaví, ten neotevírá. Kdo neotevírá, ten nerozvíjí. A na to, aby se stavělo ...

Jak jsem uvedl, tady je úřednická vláda. Parlament prakticky nerokuje, možná mimořádná schůze, ale reálně se tady do podzimu 2023 nic extra nestane. Volby ukáží, ale reálně až v roce 2024 se bude něco řešit. Uvidíme. Jakmile nebude mít vláda důvěru, bude nová úřednická vláda? ... Takže bude rok 2024. Ta nová vláda odevzdá všechno co se dnes staví a nebude zprovozněno.

Nezbývá, než věřit, že se bude stavět ... financování problém není. A hlavně by bylo na čase definovat, že tam ty peníze musí jít. Když ne i do výstavby, tak 3 roky do mostů, do vozovek do dalších vozovek. Špatně na tom bylo v 2020 na 1500 km vozovek jedniček. Něco zdegradovalo a jsme stále na asi 900 km. Takže další půlmiliarda se tam může nalít. Mosty miliarda. A pak ať se za to staví nové dálnice, obchvaty. Ale mosty miliardu neuvidí ... ani za 10 let. V tom jsem skeptik.

Všeobecně jsem skeptik, že by se to povedlo zásadně zvrátit. Pak cokoliv co se postaví tak bude úspěch. 10 km zrovna jak 50 km. Pokud to nebude ale systémová změna, tak to nepomůže ničemu zásadnímu.

A stejně tak jsem názoru, že D1 snese i jeden úsek, který se tam nemusí postavit. Tak tam nebude. (mezi Martinom a Ružomberkom) ... Ať se za to postaví 3x více km jinde. Není pravda, že se musí dokončit celá D1. To jsou ale spíše ideové záležitosti ... ne ideologické. Aby to někdo neotočil. A vidím to na další PPP ... a ne jedno. Dle toho že stát ty peníze vynaloží ... ale stejně ten stát to musí připravit, pozemky vykoupit ... mezinárodní tendr zabere 1 rok. Peníze dost možná další. Takže ani PPP když se nesoutěží, tak se neodevzdá do 4 let odteď ani jeden km. Ovšem, příprava třeba 50 km PPP vyjde stát i na 300 mil. €. A má šanci zadat zakázku. A nemusí nic splácet, to bude až ten kdo to opravdu pak postaví, takže to by bylo ve druhé polovině této dekády. To jen na margo "síly PPP". Otázní je ale kam se nasměrují možné zdroje vojensko mobility EU, jak se dostaví základní koridory do 2030, jak se dostaví zbytek koridorů do 2040 ? Když to nešlo doposud? A proti zjednodušení přípravy tady stojí celá řada mimovládek ... to je tristní situace. Proto je vždy lepší se začátkem státu postavit gro této infrastruktury. Pak se komplikují procesy a stoupají náklady, protože s rozvojem státu stoupá cena pozemků a příprav. Tohle všechno Slovensko přespalo a nevyužilo. Navzdory tomu, že poradenství tady bylo, tím nemyslím jen sebe, ale i nadnárodní organizace. Tady jsou stovky stran dokumentů, ale nikdo se tím neřídí. To je pak těžko.

Tak nevím na jakém základě bych neměl být negativní ?

nebo, v tématu Silniční obchvaty - jsem při aktualizaci SK sekce v minulosti přepracoval příspěvky pod více informační obsah
viewtopic.php?t=4797

tak jak má být člověk pozitivně naladěný, když ani jeden ze tří prioritních obchvatů (Prievidza, Šaľa, Sabinov) se stále nezakopl do země

jen pro představu tedy stav vývoje tendru na obchvat města Šaľa s celou nejdůležitější chronologií:

viewtopic.php?p=127182#p127182 ... 5 let se začíná - tak je to k pláči nebo ke vzteku nebo na smích

kontrahace fondů - ... nic ... a to co se staví, se nestačí do konce 2023 v celé řádce staveb, protože selhal inflační klíč - došel pozdě a je neúčinný a tak se nějakou dobu zpomalil proces realizace

tohle je Slovensko ... lepší by bylo určit, že je potřeba postavit 20 obchvatů a 10 tendrovat a reálně stavět, protože ty vybrané jsou nepostačující ale ani zopakuji, jsou na spadnutí k zakopnutí do země - ale jen v papírové podobě - v to se připravuje dalších několik desítek obchvatů, ale nesystémově ... chybí pozemky tak se vykupuje po 1,5% z objemu peněz na všech stavbách po celé zemi, s tímto tempem se to bude vykupovat ještě dekádu, pak se změní zadání, pak vyprší studie a takhle dokola ...já mohu vypsat všechny, ale nevidím v tom smysl při této situaci

Nebo co je Slovensko. Situace ve městě Sereď: viewtopic.php?p=273969#p273969 . Špatný stav mostu. Dnes je jich ve špatném stavu do 30. Občasný problém, ale za další dekádu to bude mnohem, ale mnohem více.

Když už máme tento stav, tak je nevyhnutním krokem alespoň zmírnit důsledky pro obyvatelstvo. Opravdu postavit lávku pro pěší by mělo být to nejmenší, když nelze uskutečnit dočasný most.

Toto je možné pouze na Slovensku! Seredčané zuří, že most uzavřeli bez lávky
https://spravy.pravda.sk/regiony/clanok ... bez-lavky/

Celkově je situace ve městech na řece Váh špatná. Skoro všude je jeden hlavní most a dost. Ten je starý, údržba prakticky žádná. Jednoduše jej necháme dohnat do stavu VII - havarijní stav, musí se uzavřít. A pak budeme hledat zhotovitele nového, když zhodíme ten původní. Proces na rok a více tendrů a pak práce. A do té doby ... lidičky čekejte. A auta - objížďka klidně 50 km.

Těchto situací je mnoho na celém Slovensku. A vy jiné nečtete ještě i na D1, R1 ... jen obcházkové trasy na dosah dle toho kudy právě projíždíte. A kde ještě smí bus a kde ani bus.

To je Slovensko. A to uvedu ten fakt, že se to ještě zhorší ... to je totiž nevyhnutelné. Není zavedený mostní program, po kterém se volá od 2011. Není systém prohlídek ani opravy. A jejich stav se neustále razantně zhoršuje.

A to jsem upozorňoval na vícero kongresech a pracovních poradách ještě koncem 2000- let, že pokud se neustanoví jasný program s rozpočtem, který začne snižovat narušení mostních objektů, pokud se rychleji a efektivně neomezí těžká váha, neučiní větší rekonstrukce nebo výměny nebo zesílení pilířů atd., tak se Slovensko dožije kolapsu mostů. Nemusí nevyhnutelně padat - ale budou se uzavírat a bude to na dobu 1+ roku bez alternativy, protože není dálniční síť, protože nejsou obchvaty. Záznamy o stavu existují docela podrobné ... podepsané, doporučeno, atd. všechno se ví, zná, ale nedělá se nic. Jen ty značky a uzavírka, aby to opravdu nešlo k zemi a nedejbože někdo při tom nezemřel.

Je již nevyhnutní zvednout výdaje na údržbu a rekonstrukce. Možná nějakou dobu omezit novou výstavbu. Pokud nechce stát zažít peklo. Protože ono není možné zahájit masivní opravu všeho najednou - to zásadně zpomalí již beztak pomalý provoz. Novou výstavbu doprojektovat, ale především jasně definovat postupy, potřebné dokumentace. Co jde přes EU, to potřebuje jinou přípravu. Ta není nezbytná všude. Těch možností je vícero, pokud by stát měl problém alokovat větší peníze, než 1% HDP.

odhadované ceny dálničních úseků ve výstavbě, Denník N / Trend

prodražení je kolem 3/4 mld. € a samozřejmě, budou z toho ještě další průtahy; já to původně odhadl na 3/4 mld. až 1 mld. €, tak ani nejsem daleko
v rámci témat nejsou náklady aktualizovány ve většině případů, protože se neustále přidávají nové dodatky ...



https://e.dennikn.sk/3337315/posun-pri- ... e/?ref=inc

Tak ta Hubová - Ivachnová je téměř na 300% původní ceny ! Kolik je to přesně, se mi nechce počítat... A to se stavba zatím nezprovozňuje ani v dohledu. To klidně na těch 300% doleze...

Tak mi to nedalo a vypočítal jsem to . Je to na 278,65% původní ceny.

Darwousku díky, že jsi nebyl líný jako já ! Dialničiari, tebou uvedená PŮVODNÍ cena je i s technologií ? Protože / pokud se nemýlím / současnou cenu technologie zatím nikdo nezná, je tak ?

Jestli je to bez technologie tak může dalších pár M Euro klidně přibýt což mě děsí kam až ta cena vystoupá.

To byla samozřejmě cena i s technologií do tunelu Čebrať.

Poznámka: To, že technologie na D1 s tunelem Višňové se tendruje extra je dáno "restartem" tohoto projektu, kdy se odebrala stavba původnímu zhotoviteli a stát chtěl zrychlit proces dostavby. (to jak se mu to povedlo nebo spíš nepovedlo se lze přesvědčit v daném vlákně).

Doposud je standardně cena i pro technologie do tunelů - a jinam (další dopravní zařízení).

originál smlouvy: https://crz.gov.sk/data/att/1129999_dokument1.pdf
tady je tech. řešení úseku: https://crz.gov.sk/data/att/1130034_dokument1.pdf (kde si lze nalistovat na str. 373 i naceněné práce pro technologie tunelu)

To vše k 11/2013. Od té doby se úsek prodražil o více než 50% přes uznané dodatky, ale to od konečného zprovoznění má daleko. Tohle zprovoznění se odehraje v období 25/26 pokud to půjde i nadále hladce. Pokud ne, tak to bude na přelomu dekád. Rozumějme: smluvní částka je vyčerpaná. Vše co se dál staví, tak se proplácí navrch, tedy schvaluje nanovo - de facto.

Tak přesně takto / temně / jsem si to představoval...

Prioritu mají dálnice do Polska a na Ukrajinu. D3 může být dříve než D1. To vše na podkladech aktualizace harmonogramu přípravy a výstavby silniční infr.

tady článek: viewtopic.php?p=275310#p275310
tady harmonogram: viewtopic.php?p=275310#p275310
tady další poznatky k D1: viewtopic.php?p=276255#p276255

Poznámka: D3 bude rozhodně dříve, než D1, pokud to vztáhneme na celou D1. Pokud to vztáhneme jen na část mezi BA a KE a vynecháme úsek, který se nestaví (Turany - Hubová aneb Martin - Ružomberok), pak bude dříve D1, protože s dostavbou toho co se na D1 staví (zbytek obchvatu Žiliny a obchvat Ružomberka) se teprva začne s výstavbou D3. Pokud půjde vše tak jak má.

Na D3 se vážou EU fondy. Takže financování je zajištěno.
D1 co se staví je vyřešené, co se nestaví, to se bude finančně řešit, to má čas.
R4 se zapojí i nástroj CEF a možná další fondy. Tam ta příprava není taková, aby bylo relevantní řešit zdroje.

pro zajímavost

ORLEN najrýchlejšie rastúcou sieťou čerpacích staníc

RK04.07.2023
zdroj a více fotek: https://transport.sk/spravy/cestna-dopr ... ou-sietou/



ORLEN najrýchlejšie rastúcou sieťou čerpacích staníc. Na Slovensku pribúda čoraz viac čerpacích staníc v červeno-bielych farbách a s charakteristickým logom orla. Prevádzkuje ich medzinárodná skupina ORLEN, ktorá pod Tatry prináša kvalitné palivá so zameraním na komfort zákazníka pri návšteve čerpacej stanice.

ORLEN je na Slovensku stále relatívne novým hráčom, no čoraz intenzívnejšie sa dostáva do povedomia širokej verejnosti. Niet sa čomu čudovať. Žiaden iný prevádzkovateľ čerpacích staníc nerástol na našom trhu takým rýchlym tempom, ako práve táto medzinárodná skupina. Čísla hovoria za všetko – z počtu 51 na konci roku 2022 poskočil ORLEN na hranicu 90 čerpacích staníc v júni 2023.

Overený koncept z ďalších piatich krajín

ORLEN k nám vstúpil v roku 2019 otvorením svojej prvej prevádzky v Malackách. Na našom trhu je teda relatívne krátko, no prináša so sebou overené know-how z ďalších piatich krajín. Okrem Slovenska pôsobí v Poľsku, Česku, Maďarsku, Nemecku i v Litve, celkovo prevádzkuje viac než tritisíc čerpacích staníc. Pokiaľ ste už využili služby siete ORLEN na vašich cestách v Česku či Poľsku, tak overenú kvalitu v podobe aditivovaných palív a chutného občerstvenia nájdete už aj na 90 rôznych miestach na Slovensku.

Dôraz na aditíva

Na čerpacích staniciach ORLEN si môžu zákazníci vybrať spomedzi štandardného paliva Efecta a prémiového paliva Verva. Popri aditivovaných palivách Efecta 95 a Efecta Diesel môžu motoristi na vybraných čerpacích staniciach natankovať prémiové Verva 100 a Verva Diesel. Verva 100 je prémiový 100-oktanový benzín s jedinečným zložením a vlastnosťami aj v rámci celého slovenského trhu.
Pre nového hráča na trhu je prioritou práve kvalita ponúkaných palív pre slovenských motoristov.

„Za hlavnú prednosť našich palív považujeme čistiace schopnosti, overené motorovými testami v nezávislých akreditovaných laboratóriách. Všetky naše palivá obsahujú na mieru vytvorené balíčky aditív. Práve vďaka nim majú palivá Efecta čistiaci účinok na motor i palivovú sústavu, a prémiové palivá Verva pridávajú ešte aj citeľné zvýšenie výkonu. Naše pohonné hmoty systematicky testujeme v štyroch fázach od výroby až po kontrolu na samotných čerpacích staniciach,“ hovorí Jan Suchocki, riaditeľ siete čerpacích staníc ORLEN na Slovensku.



Momentálne je na Slovensku v prevádzke 90 čerpacích staníc pod hlavičkou tejto medzinárodnej skupiny – z toho 59 staníc s obsluhou a 31 samoobslužných ORLEN Express. Ambíciou siete ORLEN je stať sa dvojkou na slovenskom trhu v rámci čerpacích staníc. Zároveň sa chce venovať budovaniu batériovej a vodíkovej elektromobility. Do konca roka 2030 plánuje ORLEN na svojich čerpacích staniciach prevádzkovať viac než dvadsať plniacich stojanov na vodík.

Úspešný medzinárodný gastronomický koncept

Popri kvalitných palivách za atraktívne ceny sa ORLEN zameriava na služby zákazníkom. Tí na čerpacích staniciach s obsluhou môžu využiť ponuku občerstvenia známeho z medzinárodného gastronomického konceptu STOP CAFE. Vďaka medzinárodnému presahu nájdu motoristi na čerpacích staniciach ORLEN na Slovensku štýl občerstvenia, na aký sú zvyknutí zo svojich ciest v Česku či v Poľsku.

Samozrejme, k obľúbeným produktom pribúdajú lokálne špeciality. Z ponuky STOP CAFE môžeme spomenúť vyhlásené hotdogy s niekoľkými príchuťami i lahodnú fair-trade kávu, ktorá sa podľa tajného receptu mieša až v Belgicku. Samozrejmosťou sú obľúbené energetické drinky Verva a rôzne variácie zdravých jedál a nápojov.

Tankarta BUSINESS pre podnikateľov a firmy

Najrýchlejšie rastúca sieť čerpacích staníc na Slovensku ponúka vlastné tankovacie karty Tankarta EASY a Tankarta BUSINESS. Ako už názov napovedá, Tankarta BUSINESS je primárne určená pre podnikateľov a firmy, a poskytuje im viaceré výhody v rámci dopĺňania paliva do svojej firemnej flotily vozidiel. Viac informácií o Tankarte BUSINESS nájdete na www.orlen.sk.

TENDR NA MÝTO, kterému jsem se průběžně věnoval a podroboval ho kritice i veřejně nakonec dopadl dle očekávání. NDS si hraje na nedobytnou pevnost, čehož výsledkem bude drahší spravování mýta - méně prostředků se investuje do sítě, více získají lidi napojení na provozovatele.

tady je novinový článek: viewtopic.php?t=7694
- link na něj je zde: je lepší ho číst přímo, protože je doplněn o řadu tabulek a listů z komunikace

tady je stručnější souhrn "výsledku": viewtopic.php?p=277479#p277479

tady byl názor z roku 2020 od analytika, který objasňoval průběh tendru jako podivný: https://dennikn.sk/blog/1758849/vybudov ... zaplatene/

Faktem je, že roky jdou a stovky mil. € končí ve schránkách namísto v silniční infrastruktuře. A bude tomu tak další roky za další desítky mil. €.

Zkrátka a dobře : klasika...

pomalu 2 dekády pokračuje ostuda co se týče prezentace a výkonu "nej firmy SK"

Web NDS prošel minimálně grafickou obměnou: https://ndsas.sk/

ovšem ani to nezabránilo šíření informačních bludů k datu odevzdání a dalších ...
nemluvě o přiznané přezaměstnanosti (která je min. v rozsahu 1/5 uvedeného; špatné řízení a špatné nastavení organizace práce)

DÉLKY DÁLNIC A SILNIC

Na Slovensku bylo k 1.1.2023 v provozu celkem 862 km dálnic a rychlostních silnic. (včetně 1/2 profilů)
V roce 2022 se odevzdal do provozu jen jeden úsek a sice R2 Mýtna - Lovinobaňa, Tomášovce: viewtopic.php?t=5638 , což odpovídá uvedenému meziročnímu rozdílu.
** Rychlostní cesty jsou ve statistických přehledech centrální technické evidence pozemních komunikací SR vykazovány jako samostatná skupina od roku 2009. Do roku 2009 jejich délka je vykazována v rámci ostatních tříd silnic. Od roku 2020 jsou rychlostní silnice vykazovány jako dálnice, a označení „R“ znamená stavebně-technickou kategorii.

* * Změny délek v rámci jednotlivých druhů dálnic a silnic podle dopravního významu (třída dálnice, silnice ) v porovnání s rokem 2013 nastaly z důvodu implementace pravidel vzájemného uspořádání pozemních komunikací v oblasti jejich vzájemných křižovatek ve smyslu TP 078 (původní číslo TP 15/2013 ). Některé úseky D, C v křižovatkách byly překlasifikovány do větví; některé samostatně klasifikované přivaděče dálnic a rychlostních silnic byly překlasifikovány do větví dálnic a rychlostních cest.

podrobněji: https://www.cdb.sk/sk/Vystupy-CDB/Stati ... kacii.alej

Parkování na chodnících bude od října zakázáno. Jak jsou připraveny na změny samosprávy?

https://sita.sk/nasadoprava/parkovanie- ... amospravy/

Slovensko investovalo za 30 let do rozvoje silnic dvakrát více než do železnic

https://www.asb.sk/stavebnictvo/slovens ... o-zeleznic

Vyplývá to z nové studie enviroorganizace Greenpeace. Informovala o tom mluvčí Greenpeace Slovensko Miroslava Ábelová. Environmentalisté vyzývají politiky, aby přesunuli priority financování ze silnic na železnice a zajistili tak snížení emisí.

Více na: https://www.asb.sk/stavebnictvo/slovens ... o-zeleznic

Já jen věřím, že se naopak udrží investice do silnic a zvednou celkově do dopravní infrastruktury jako celku. Tedy navíc. To se uvidí již brzo po parlamentních volbách, protože de facto článek hezky ilustruje, že za 23 let se do silnic investovalo 10 mld. €. A když někdo řekne, že tohle je potřeba zastavit, tak neví o čem mluví. Protože ty kongesce ve městech a naplněné kapacity hlavních silnic jsou právě o tom, že ty emise tam stoupají. A ta ekonomika je založená na silniční dopravě. Takže jo, je to hezké, zvednout železnice, ale to neodstraní ty emise. To by se musel vydat celoplošní zákaz pro všechnu auto-moto dopravu, aby tomu tak bylo. Jen by mě zajímalo, jak pak se přepravují aktivisté Greenpeace v soukromém životě.

Soukromý život mají minimální. Stále potřebují být na očích PIARu - tedy kolo...

pro zajímavost

Na Slovensku je jeden silniční tunel jménem Stratená. Postupně prošel komplexní obnovou, tady je shrnutí: viewtopic.php?p=265625#p265625 (KE kraj, k.ú. Dobšiná)

A pak existuje ještě ojedinělý tunel, který je ukrytý v lese a má téměř 100 let. Kelemenův tunel. Jedná se o nevšední památku na Horehroní, kterou naleznete nedaleko krásných kaskádovitých vodopádů. Kelemenův tunel na lesní cestě nedaleko Lopeje (okres Brezno) je na Slovensku ojedinělou stavbou, a proto je zařazen mezi technické památky. Jeho atraktivitu zvyšuje okolní přírodní prostředí, zejména pod ním se nacházející kaskádovité Prodejnianské vodopády potoka Čelno (přírodní památka). Ale zajímavý je i sám o sobě.

V roce 1928, kdy úzkou lesní cestu v Predajnianskom čelne přizpůsobovali k odvozu dřeva koňskými potahy, v místě, kde ji nebylo možné zasekat do strmého svahu, prorazili přes skály 280 cm široký tunel. Tunel nese jméno jeho autora, Ing. Vojtěcha Kelemena, který byl ředitelem Státních lesů a majetků v Banské Bystrici během let 1921 - 1934.

V období, kdy se začaly na odvoz dřeva používat nákladní automobily, tunel svými parametry tomuto způsobu dopravy přestal vyhovovat, a proto jej v roce 1971 rekonstruovali. Po úpravě má ​​šířku 440 cm, výšku 435 cm a délku 41,5 metrů. Vnitřek tunelu i jeho portály jsou z betonu.

K tunelu ik zmiňovaným Prodejňanským vodopádům se dostanete po zelené značce od Lopeje.









https://bystrica.dnes24.sk/galeria/v-ob ... eId=439895

Zemětřesení na východě? Magnituda 5, na naše poměry neobvyklé, říká odborník. Jak silné otřesy vydrží paneláky?

https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/ ... clanok_box

Nová vláda bude sestavená z těchto stran: Smer, Hlas a SNS již si rozdělily posty.

https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/ ... clanok_box

Až bude vláda opravdu sestavená, až bude zřejmé programové vyhlášení vlády, až bude jasné, kdo bude zastávat ministerstvo dopravy, tak pak to náležitě doplnim do "vládních materiálů", ale aby tady byl alespoň tento základní vývoj, tak jsem to uvedl.