České dálnice > Diskusní fórum

Uznávám, neměl jsem nejmenší tušení, že to někde funguje takhle. Že to reaguje takhle rychle na provoz.
Každopádně těch se stabilním plánem (i když jiným v různé části dne), těch bude pořád nespočet ..
Myslím, že i reakce na MHD by nemusely být problém, světla už ví přece dopředu, že budou nechávat zelenou kvůli MHD, tudíž na tohle by to snad také umělo reagovat.

ad blikající červená. Udělal bych to jako u šaliny. Předzvěst která vám řekne už to nestihnete Kdo ještě pamatuje ukazatel rychlosti kterou když pojedete tak chytnete zelenou vlnu ? Mě se ten odpočet zelené taky libí když vidím na semaforu 10s a mam to daleko tak pěkně dobrzdím motorem protože vidím že to nemá smysl. Třeba se jednou dočkáme, že tyto informace dostane auto a podle toho bude reagovat.

Výrazně proměnlivá délka zelených a cyklu obecně je hlavně na izolovaných křižovatkách, které nejsou vázané na sousední křižovatky. Typickým příkladem křižovatka v Brně Popelova x Kaštanová, tam mě vytáčí když si někdo dá hodně velkorysou mezeru při příjezdu ke křižovatce a tím pádem mu to už hodí červenou Jinak někde jsem četl že v Praze je až 90% křižovatek s dynamikou, ale nevím jak moc, v Brně samozřejmě ani omylem.

No .. stejně to půjde do jiného tématu nejspíš, tak odpovím ještě zde.

petrN: aha ! Takže je vlastně lepší se radši lepit na toho přede mnou ? Díky. Nezřídka se mi stane, že v duchu prosím ať mi ještě vydrží zelená, ale nevydrží. Možná je to někde dodržením bezpečné vzdálenosti.

Aram96 píše: ↑3.11.2025 22:47:53 petrN: aha ! Takže je vlastně lepší se radši lepit na toho přede mnou ? Díky. Nezřídka se mi stane, že v duchu prosím ať mi ještě vydrží zelená, ale nevydrží. Možná je to někde dodržením bezpečné vzdálenosti.

Zas až tak ne ono je to něco kolem 3 sekund, případně proměnlivé, kdy se postupně s prodlužující se fází snižuje práh třeba ze 4s až ke 2s, kde i tak dojde k přepnutí fáze dosažením max délky dané zelené...

Nevymýšľajme koleso, odpočet na zelenú aj červenú a nemusí nič blikať.

https://www.google.sk/maps/@48.1487245, ... FQAw%3D%3D

Od dynamitu k TBM technologii: jak se mění výstavba tunelů a perspektivy pro Slovensko

Tunely patří k nejnákladnějším a technicky nejnáročnějším stavbám dopravní infrastruktury. Zatímco kdysi dominovalo cyklické ražení s trhacími pracemi, dnes stále častěji nastupují mechanizované razící štíty, které umožňují rychlejší a bezpečnější pokrok.

více na odkazu: https://www.asb.sk/stavebnictvo/inzinie ... -slovensko

Rozhovor s GŘ společnosti Doprastav

Som hrdý na to, čo sa nám podarilo za tie roky vybudovať

To jsou slova Ing. Dušana Mráza, prezidenta společnosti Doprastav, se kterým jsme si povídali o aktuálním stavu stavebnictví na Slovensku a v České republice, o probíhajících stavbách, rozdílech mezi oběma trhy, ale io vizích do budoucnosti.

celé znění na odkazu: https://www.asb.sk/stavebnictvo/som-hrd ... -vybudovat


* tedy nic se nerozestavělo v rámci "rozestavíme celé Slovensko" ( sa má rozostavať )
* koncentrace v jednom regionu ( D3 )
* pár dalších projektů, ale především naopak jasně zmínil snížení rozsahu příprav nové výstavby

Dne 20.11. se dálniční síť SR rozšířila o dalších 9 km v podobě úseku R2 Kriváň - Mýtna: viewtopic.php?p=325467#p325467 . Úsek je v plném profilu, náklady na km jsou kolem 30 mil. € za 1 km, čehož důvodem je fakt, že 2/3 úseku je vedeného po mostech a nachází se tam mj. nejdelší estakáda/most na Slovensku v délce, která oodpovídá skoro polovině délky úseku. Více v souhrnu na odkazu v tomto příspěvku.

Posledním úsekem odevzdaným do provozu byl doposud úsek R2/R4 při městě Košice, což se stalo v 09/2025; viewtopic.php?p=322800#p322800 .

Jak to, že nefunguje fórum dialnice.info?

Zjednodušeně proto, že jeho hlavní správce a vlastník v afektu zabil svou ženu a musel do vězení. Náhradou vzniklo forum infrastruktura.sk.

já se o této změně zmínil i v odkazech na stránky ze začátku vlákna

Co se odevzdalo do provozu v roce 2025

krátké shrnutí, chronologicky dle otevírání v roce

* R3 Tvrdošín - Nižná (4,4 km + 1,2 km). Rychlostní silnice v polovičním profilu, která je v podstatě obchvatem Tvrdošína.

* R4 Košice, Šaca - Košické Oľšany, 2. úsek (14,3 km). Původně plánovaná jako R2 spolu s 1. úsekem, která se zde propojí s R4, dokončí východní stranu vnějšího obchvatu Košic. Teprve při otevření bylo označení R2 zcela zrušeno.

* R2 Kriváň - Mýtna (9,1 km). Tento úsek vyniká tím, že je z velké části postaven na viaduktech: most mezi Mýtnou a Pílou v délce 1630 metrů, ale zejména dlouhý most v údolí Krivánského potoka v délce 4367 m (a téměř jeden celek s předchozím mostem), který se snadno stal nejdelším mostem na Slovensku a vytlačil šestý most přes Dunaj v Bratislavě, který dosahuje téměř 3 km. Úsek, jehož výstavba trvala čtyři roky, kde nebyl největším problémem samotný most, ale spíše rozsáhlá skládka u Kriváně, která zpozdila otevření o několik měsíců.

* D1 Lietavská Lúčka - Dubná Skala, včetně tunelu Višňové (13,5 km). Pravděpodobně nejsledovanější dálniční stavba na Slovensku, byla po mnoha letech otevřena v prosinci. Jejím ústředním bodem je samozřejmě tunel Višňové, který se s délkou 7520 metrů stal nejdelším tunelem v provozu na Slovensku. Úplná historie by pravděpodobně zabrala rozsahem knihu, ale ve zkratce: průzkumná šachta byla zahájena v roce 1998 a dokončena v roce 2002, stavba pak poprvé byla zahrnuta do projektů PPP v letech 2009-2010 (po změně vlády zařazena do koše), výběrové řízení od konce roku 2011 nejprve přehodnoceno (původní vítěz Skanska a Strabag), poté v roce 2014 přiděleno společnostem Salini Impregilo (nyní Webuild) a Dúha, s oficiálním zahájením výstavby v červnu 2014. Zatímco tunel byl proražen, na povrchu se dělalo jen málo a oba dodavatelé v roce 2019 staveniště na tlak vlády opustili, což si vyžádalo nové výběrové řízení, jehož vítězem byla začátkem roku 2021 vyhlášena společnost Skanska. Jejich úkolem bylo projekt zvrátit záchranou konstrukce tunelu a dokončit povrchovou část. Technologie tunelu byla předmětem samostatného výběrového řízení, které bylo dokončeno až koncem roku 2023, takže jakékoli otevření bylo závislé na tomto. Provozní náklady se odhadovaly na 600 milionů eur bez DPH, z čehož 193 milionů bylo zaplaceno společnosti Salini Impregilo + Dúha, 353 milionů společnosti Skanska a 62 milionů společnosti PPA Controll (zdroj). Stále také probíhá arbitrážní spor s předchozími dodavateli - stále není uzavřen, ale ministr dopravy Ráž naznačil, že dodatečné náklady by se mohly pohybovat v řádu desítek milionů.

Celkem se tedy dálniční síť v letošním roce rozšířila o dalších více než 41 km. A to jak s nejdelším tunelovým, tak i mostním objektem v rámci celé provozované sítě.

Jaké jsou další nejdůležitější zprávy ze silniční sítě za rok 2025

* V neposlední řadě rozšíření dálnice D1 Bratislava - Triblavina, včetně mimoúrovňové křižovatky D1/D4, ačkoli stále není dokončeno, dosáhlo významného milníku, protože v červnu byly v provozu oba nájezdy Jarovce - Trnava a Trnava - Jarovce, čímž v podstatě splnily účel, pro který byla dálnice D4 postavena. Dokončení je odloženo do července 2026.

* U úseků, které se začínají stavět, je hlavní položkou D3, v září jsou uzavřeny smlouvy na tři úseky mezi Žilinou a Čadcou, a to Oščadnica - Čadca, Bukov, 2. profil (4 km), Kysucké Nové Mesto - Oščadnica (9,6 km) a Žilina, Brodno - Kysucké Nové Mesto (11,2 km). Nedávno byla oficiálně zahájena výstavba na Oščadnici - Čadca, Bukov, další úsek by měl následovat zanedlouho. Vypsán byl také tzv. "přivaděč Rajec" (cca 4 km), napojení na D1 u Lietavské Lúčky.

* Nedávno vypadl jeden tendr: D1 Turany - Hubová (13,5 km). Poslední úsek D1 mezi městami Bratislava a Košice stále není v provozu. Proces se tak posouvá o několik let a dostává se do období 2035-2040, namísto 2030-2035.

* Stavba úseku R2 Košice, Šaca - Košické Oľšany, 1. úsek (6,8 km), tedy jihozápadního obchvatu Košic, stále nezačala, ačkoli zde bylo nedávno vydáno stavební povolení.

No a nelze nezmínit mimo-dálniční záměr, ale přesto stojí za zmínku, že je zahrnut návrh projektu PPP na rekonstrukci 575 mostů na silnicích 1. třídy s údržbou v následujících 30 letech v hodnotě 2,6 miliardy EUR, který byl v prosinci schválen. To ovšem ještě neznačí podepsání výsledné soutěže.

Jaký bude rok 2026

Jeden úsek, u kterého se očekává otevření po velmi dlouhém zpoždění, je D1 Hubová - Ivachnová (14,9 km), který, stejně jako nedávno otevřený úsek Lietavská Lúčka - Dubná Skala, má více problémů, než by stačilo vypsat na knihu. Zatím se zdá, že by se mohl otevřít v březnu 2026 (pokud nedojde k dalšímu zpoždění). Ražba původně začala koncem roku 2013/první pololetí 2014, původně měla být dokončena v červnu 2017 (!), a od té doby je to jeden problém za druhým. Ražba tunelu Čebrať, který měl mít původně délku 2,2 km, byla zastavena až po několika měsících, protože se ukázalo, že oblast kolem západního portálu je geologicky nestabilní. Tunel byl proto upraven, prodloužen na 3,6 km s novým západním portálem s využitím již vyhloubené části. Mezitím povrchový úsek postupoval velmi pomalu, částečně proto, že materiál vytěžený z tunelu měl být použit jinde na dálnici, ale až do obnovení ražby v tunelu Čebrať se tak ve skutečnosti nestalo. Východní polovina úseku má problémy se sesuvy půdy nejméně na třech různých místech - poblíž Likavky, Martinčeku a Ivachnové, a nová galerie byla postavena jižně od Ivachnové.

Jak již bylo zmíněno o příspěvek výše, rozšíření dálnice D1 Bratislava - Triblavina, včetně mimoúrovňové křižovatky D1/D4 (3,6 km), by mělo být dokončeno v červenci 2026. Přestože se nachází na stávajícím úseku dálnice, jedná se v podstatě o kompletní rekonstrukci, která mění původní dálnici ze 70. let 20. století, provizorně rozšířenou v roce 2009.

Jinde by se měla zrychlit výstavba tří úseků dálnice D3 mezi Žilinou a Čadcou - tolik potřebná stavba kvůli extrémně vysokému provozu, ale s největší pravděpodobností se setká s velkým počtem odchylek/omezení na stávající silnici I/11. Tady bude co k vidění v nejbližších 4 letech. Plusem pro dopravu je zmodernizovaná trať.

Úsek R1 Banská Bystrica - Slovenská Ľupča (3 km), až po křižovatku Šalková, má, přestože je to krátký úsek, poměrně dost vážných problémů. Dva hlavní jsou most, který je v podstatě důvodem jeho výstavby, jehož výstavba ještě ani nezačala (!), a navíc je třeba vyřešit skládku, která je údajně ještě větší než ta na R2 Kriváň - Mýtna.

Úsek R4 Prešov-sever - Kapušany (10,2 km), ačkoliv probíhá víceméně normálně (kromě některých problémů se sesuvy půdy), nebude dokončen včas právě z těchto důvodů. I když rovněž platí, že odpůrci vlády říkají, že to je z důvodů šetření v rozpočtě, kdy cílem je šetření ve městě Prešov. Přitom se tam staví projekty za mnoha set mil. €.

Pravděpodobně budou sledovány dva úseky, které ještě nejsou ve výstavbě: D1 Turany - Hubová (13,5 km), kde bylo nedávno zastaveno výběrové řízení, a zda bude výběrové řízení obnoveno a za jakých podmínek (ačkoli odhadovaná cena 1,5 miliardy EUR by mohla být pro stát pobídkou k odložení zahájení prací), a R2 Košice, Šaca - Košické Oľšany, 1. úsek (6,8 km), zda a kdy bude výběrové řízení zahájeno zde.

Také u R2 se hovoří o možném využití fondů EU z programu Military Mobility k výstavbě některých úseků této rychlostní silnice. Konkrétně se jedná o obchvat R2 Zvolen, který měl být veden po stávající I/16 jižně od Zvolena, ale nyní ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko EIA pro původně plánovaný úsek procházející blíže ke Sliači. Důvod, proč se toto nerealizovalo, je v podstatě přetahovaná mezi obcemi Zvolen a Sliač, protože obě chtějí obchvat, ale ne příliš blízko svých zastavěných oblastí (a v případě Sliače termálních pramenů). Dalšími dvěma úseky R2, kterých se to týká, jsou R2 Zacharovce - Bátka (8,3 km) a Bátka - Figa (6,2 km).

Na úsecích mimo dálniční síť poutá největší pozornost připravovaný projekt PPP mostů I. třídy.

Aktualizoval jsem taky mapu s dálniční sítí v úvodním příspévku, protože tak učinila i NDS. Takže tunel Višňové nebo estakáda u Kriváňa, to vše již v provozu a naopak třeba část D3 již po poklepaném kameni je ve stavu výstavby.

Není nutno se překlikávat na úvod, tady je tedy mapa v originální velikosti: https://i.imgur.com/IP45UtF.png

a ještě tedy nahrávám i sem:
.

souhrn nových úseků odevzdaných do provozu v roce 2025 v krátkém P.R. provedení od NDS:

Doprastav koupili Maďaři a to Talentis Group.
https://doprastav.sk/4/doprastav-as-ozn ... ransakciu/

poslední známé hospodářské výsledky:

Wizz Air "sám od sebe" posiluje linku Bratislava - Košice

no tak - již jenom k lepším zítřkům



meziroční 12% růst, ale ceny stavebních materiálů a vůbec ve stavebnictví, no nebudu to dál ani rozepisovat, takže pan ministr je již zpokojen se stavem rozestavěného Slovenska, tak uvidíme později jak s tím budou zpokojeni občané

Jen pro úplnost je Slovensko ve stavu ropní nouze.

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/s ... nomika_hyk

Prozatím to neznamená nic. Ale pokud se situace za měsíc nezlepší a nezmění, tak se to odrazí na stavebnictví, dopravě, protože samozřejmě budou určité priority. Pokud nedojde k nápravě - v dosavadním zajištění zdrojů, tak taky hrozí, že ačkoliv se bude produkovat ropní produkt - ten bude drahší a změní se ceny za projekty

Nic veselé pro Slovensko, v řadě špatných rozhodnutí od války na Ukrajině:

* nejdříve umělé zmražení cen energií (výpadek 2 mld. €)
* půjčka mnoha mld. € s nízkým úrokem, které ale nyní je nutno splácet, ačkoliv to byl "volný peníz" - objemově se to podepisuje v úrocích
* zavedení plného průměrného 13. důchodu (který je již zmražen, protože každý ví, že to není udržitelné)
* velmi slabý růst HDP, který již nepokrývá zvyšující se úrokové náklady na splácení dluhu během pár let
* zvýšené výdaje na obranu, které ale bohužel nejsou doplněné novými příjmy
* výpadek z příjmu za tranzit surovin (z Ruska)

to je co řádek často 1 miliarda €, tudíž reální výpadek kolem v řádu miliard € každým rokem a ještě navíc menší částky

Slovensko musí učinit radikální kroky v rozpočtech. V opačném případě opravdu bude dluh za 10 let v úrovni 100% HDP. Dosavadní kroky neodpovídají požadavkům. Spoléhat se na agentury nemá smysl. Slovensko si již půjčuje na svůj dluh za 3 až 4% p.a. Inflace je nad 4%, růst velmi nízký.

Již nestačí nedělat nic ve smyslu příjmů a výdajů. Je potřeba učinit větší řezy - všude.

A to, pokud bude (i krátkodobý) konflikt s Íránem a dojde k blokaci ropních koridorů - vystřelí cena do nebes. V této situaci nemít ropní tok ...

Bratislavské letiště hlásí historický milník, nabízí nejvyšší počet leteckých linek v historii

Nejvíce nových pravidelných linek, konkrétně 13 přidává na letní období letecký dopravce Wizz Air.

Jak bratislavské letiště informovalo, cestující budou moci využít 77 pravidelných linek do 63 destinací ve 29 zemích. Spolu s charterovými destinacemi se tak bude létat z Bratislavy do více než 80 různých destinací.

Letiště v této souvislosti přijímá před letní sezónou nové zaměstnance i sezónní brigádníky (70 nástupů v březnu, 100 v dubnu). Během května bude na letišti otevřen nový gastro provoz v odletové hale, od května spouští letiště opět bezplatný svoz z parkoviště P3 mikrobusem, přibyla i nová letištní technika včetně autobusů, schodů či GPU zařízení. Posílena bude i bezpečnostní kontrola a hraniční kontrola. Od soboty 28. března je posílena trolejbusová doprava 61 na letiště az něj, přibylo i přímé dopravní propojení s autobusovým nádražím díky Airport Shuttle Bus od přepravce Slovak Lines.

více, podrobněji na: https://sita.sk/nasadoprava/bratislavsk ... -historii/

Našel jsem trochu starší video:
https://www.youtube.com/watch?v=oSVN49yY_2E
https://www.youtube.com/watch?v=tS2FCeLzHgo