MÚK Brno-jih

[Lenny]

Vypisuji soutěž o to kdo uhodne, kde tohle mělo stát a rok, kdy to bylo navrženo.
Vítěz možná dostane nějakou cenu.

EDIT: Zítra večer vám to řeknu, kdo se trefil a byl nejblíže. Prosím jen typy a nediskutovat.

[JirkaS]

Tak i vzhledem k té řece hned vedle bych řekl D1xD2, tak polovina 70. let.

[Drak]

místo: západ Prahy, křižovatka dálnice Dresden-Linz s tehdejší plánovanou Nuernberg-Praha-Breslau (přibližně v místě dnešní R1xD5)
rok: 1940

[Palda]

Ahoj, tipuji křížení D1xD2, rok +-1970.

[rumpeak]

Jak už zde bylo napsáno, tak díky blízké řece to vypadá opravdu na křížení D1xD2 a vzhledem k zažloutnutí papíru bych taky tipoval nějaká 60., 70. léta. Křížovatka vypadá úžasně a kdyby se to už tehdy postavilo takto, nemusela se dneska žádná přestavba řešit

[Standa]

Myslím, že to bude někdy ze 70. let (ve 40. letech se takovéto MÚK plánovaly spíš klasicky s průplety - někde jsem takhle viděl třeba křížení D1 s "Hitlerovou dálnicí" u Brna). Každopádně čtyřpatrová MÚK mi připadá trochu z jiného světa, než z tehdejší ČSSR, takže jsem velice zvědav, kde to bylo plánováno!

[JirkaS]

Jak už zde bylo napsáno, tak díky blízké řece to vypadá opravdu na křížení D1xD2 a vzhledem k zažloutnutí papíru bych taky tipoval nějaká 60., 70. léta. Křížovatka vypadá úžasně a kdyby se to už tehdy postavilo takto, nemusela se dneska žádná přestavba řešit

Jediný, co mě na tom mate, je, proč by to křížení někdo kreslil tak, aby byl nahoře západ, nikoliv sever (vzhledem k orientaci popisu). Ale taky jsem si tipnul D1xD2.

[pp21]

Já bych zkusil D11 x R1 (tehdy nejspíš H1)

[Ondra O.K.]

Tipuju take D1 x D2 a rok 1963

[j.jakubse]

Me to pripomina krizeni R1 x R4, cili vnejsiho okruhu se Strakonickou, ale taky by to mohlo byt krizeni vnitrniho okruhu, cili dnesni Barrandovskej most. Rok? 1935?

[Mosquit]

Osobně tipuji také D1xD2, rok se neovažuji tipnout.
Strakonická x R1 nebo xMO to nebude, Vltava je mnohem širší...

Ještě mě napadla křižovatka u Opatovic, tam je kanál k elektrárně, ale ta se asi plánovala o dost později.

[Beaver]

Tipuju umístění někde severovýchodně od Blavy, někdy z konce 60. let

[pp21]

No jo ... bude to křižovatka D1 x D2 ... položil jsem si to na ortofotomapu a všechno sedí ... dokonce to vypadá, že rampa Praha -> Bratislava je naprosto ve stejné stopě jako na tom zákresu. Rok bych odhadnul tak na polovinu 60. let

[Lenny]

Tak vidím, že jste byli celkem úspěšní ve vašich odpovědích.

Je to jeden z alternativních návrhů MÚK Brno-jih z roku 1969.

Nejblíže byli palda, JirkaS, Standa a Beaver. Můžou se u mě přihlasit z návrhy na nějakou odměnu.

Skutečně to není návrh z jiné země nebo světa, ale kupodivu z ČSSR. Takže i tehdy byli projektanti odvážní a zkoušeli naprojektovat něco perfektního a nadčasového. Byli navrženy 4 varianty kromě dnešního čtyřlístku.

3. července 1969 byl při projednávání souborného projektového řešení této křižovatky vznesen požadavek na další alternativy (hvězdicovitá, okružní aj). Plocha nové křižovatky měla být stejná jako plocha čtyřlístku.

Na poradě 16. prosince 1969 byli vyřazeny všechny návrhy o dvou a více úrovních. Vedení nejvyšších větví 21 m nad úrovní terénu by v rovině na jihu Brna znamenalo tvrdý zásah do krajiny.

Do užšího kola postoupily čtyřlístek a okružní, které byli rozpracovány podle připomínek a nově byl vznesen požadavek na zpracování turbínové.

Zavěry studie z května 1970:
Z hlediska investičních nákladů vyšel nejlépe čtyřlístek a pro okružní nejhůře, provozních nákladů vyšla nejlépe turbínová a nejhůře čtyřlístek. Už tehdy věděli, že po roce 2000 při dalším růstu dopravy nebude mít čtyřlístek kapacitní rezervu.

[Standa]

Já jsem nemohl být nejblíže, když jsem si ani netroufl tipnout, kde ta křižovatka měla být a dokonce měl pochyby, že to vůbec vymysleli u nás ! I když ta Svitava byla dost dobré vodítko! Díky za pěkný qíz.

[Palda]

Ahoj,

souhlasím, dobrý kvíz. Byl jsem ale jednoznačně zvýhodněn, protože "su z Brna". Odměnou je mi dobrý pocit za dobrý tip.

Ahoj,
Palda

[P_V]

Podle mě je dobře že stack nevyhrál, měl by problémy nejen s krajinným rázem, ale i hlukem a zbytečně propálenou energií na převýšení. Škoda té turbíny.

[Standa]

Podle mě je dobře že stack nevyhrál, měl by problémy nejen s krajinným rázem, ale i hlukem a zbytečně propálenou energií na převýšení. Škoda té turbíny.

Hluk je opravdu u stacku těžko řešitelný problém, ale to převýšení se zase kompenzuje klesáním a především plynulejším průjezdem. BTW: Jak přesně měla vypadat ta turbína?

[Lenny]

Turbina byla hodně divoká, můžete posoudit sami z následující části. Nejvíce se mi líbila okružní.

[JirkaS]

Turbina byla hodně divoká, můžete posoudit sami z následující části. Nejvíce se mi líbila okružní.

Nepřijde mi zas tak divoká. Je udělaná na minimální náklady, aby se vešla do stejné plochy. I tak má tu výhodu, že odděluje výjezd a vjezd a nedochází k průpletu. Ty vnitřní rampy budou mít poloměr asi podobný jako vnitřní větve čtyřlístku.

[Lenny]

Čtyřlístek měl nejmenší poloměr 49 m. Tato má 80 m.

[JirkaS]

Čtyřlístek měl nejmenší poloměr 49 m. Tato má 80 m.

Tak to je lepší, než jsem čekal. S trochu prodlouženými odpojovacími pruhy, postupně oddělenými, takže by se odpojil 2 pruh, by obstála i teď.

[pavel.hrdina]

Turbina byla hodně divoká, můžete posoudit sami z následující části.

Ani mne se nezda nijak extra divoka, i kdyz eleganci modelu ktery stoji u Bruselu na krizeni A3 x R0 nedosahuje - viz Google maps

Kazdopadne vsimli jste si jedne zajimave veci - a sice ze D2 na tom planu turbiny je tripruhova? To by taky bylo zajimave vedet proc a kam az mel byt tripruh a naopak proc na D1 planovan nebyl.

Dalsi zajimavost je staniceni D2. Pod mostem D1 je evidentne km 0,0 ale smerem k Brnu je hned pred mostem km 3,3 coz mi dava na mape zhruba nasledujici pokracovani a zajimalo by me jak to bylo v te dobe fakt planovano.

[jonáš]

Hm, a od Prahy je km 84 čili nula někde u Jihlavy? Jinak propletenec je to hezkej, ale asi ho diskvalifikovalo těch 6 mostů navíc proti čtyřlístku ..

[Lenny]

Km 0 byl u MÚK Pávov, jednalo se o stavební značení, tak jako třeba na 0133 Vyškov - Mořice km 32,800 - 48,884.

D2 měla být postavena s rezervou na šestipruh v MÚK Brno-jih - MÚK Blučina, k rozšíření na šestipruh mělo dojít po roce 1980. Tedy stejným stylem jako na D11.

Bratislavská radiála byla vedena takto viz mapa. Tehdy se ještě tato radiála nazývala Expresní komunikace, měla být rovněž postavena jako šestipruh. Nezapomínejte na to, že v tu dobu tam skoro nic nestálo v trase. Obrazně řečeno vaz ji zlomila stále odkládaná přestavba Brněnského železničního uzlu.