(B) MF Dnes píše o tunelech Dobrovského

[andy]

Tunely už jsou propojeny. A dražší
Autor: Jan Brož
26. března 2010

BRNO Dostat se z Králova Pole do Žabovřesk cestou pod zemským povrchem? Od včerejška je to možné. Brněnský primátor Roman Onderka totiž slavnostně prorazil tunely Dobrovského.

Stavba, která se od původního plánu prodražila o více než miliardu korun, se tím dostala do závěrečné fáze. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Alfreda Brunclíka narostly náklady na stavbu tunelů z původně odhadované částky přesahující pět miliard na nynější odhad šest a půl miliardy korun. Zdůraznil ovšem, že odhadovaná cena je bez DPH a že nezahrnuje navazující dopravní stavby, jako je Svitavská radiála, osmisměrná křižovatka, jejíž rozpočet čítá více než miliardu korun. Ta má vyrůst na ulici Sportovní a navázat na výjezd z tunelů.

Nejsložitější stavbu velkého městského okruhu, která vzniká od ledna roku 2008, podle Brunclíka výrazně prodražily především technické potíže. „Původní technologie se ukázala riskantní. Navýšení ceny tak nakonec způsobila nová stavební metoda, pro kterou jsme se rozhodli po jednání projektantů,“ vysvětlil Brunclík.

Nová technika byla podle něj nutná především kvůli zajištění bezpečnosti pracovníků a okolí stavby. Na místě vznikla poklesová kotlina a hrozilo porušení statiky domů. Tunel totiž vede pouhých šest až dvacet metrů pod povrchem. Stavbu ale nekomplikuje jen nebezpečí porušení statiky domů stojících nad tunely.

Stavitelé museli často čelit také protestům občanů bydlících u výjezdového portálu v Žabovřeskách. Obyvatelé tamních domů si dlouhodobě stěžují na hluk a zvýšené hladiny výfukových zplodin.

První auta by Královopolskými tunely mohla projet nejdříve příští rok. „Pokud jde ovšem o Svitavskou radiálu, tak bych byl s tou prognózou opatrnější,“ vyjádřil se Brunclík o dopravní křižovatce, která má vzniknout u výjezdu z tunelů. Bez Svitavské radiály ovšem nemají tunely na co navázat.

„Radiálu je nutné dokončit současně se stavbou tunelů. Ty totiž budou jejím prostřednictvím připojeny ke stávající silniční síti,“ uvedl dříve mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Roman Kluzák.

» Více čtěte na straně B3

2011

doposud nejoptimističtější datum uvedení Královopolských tunelů do provozu. Vzhledem ke zpoždění stavby navazující křižovatky přichází spíše v úvahu až rok následující.



Dva roky kopání pod domy i auty včera skončily
Autor: Jan Brož
26. března 2010

V rozestavěném tunelu se včera mísili raziči v montérkách a oranžových vestách s politiky v kravatách a oblecích. Chystalo se slavnostní proražení.

U vchodu do podzemí si přítomní pochutnávají na chlebíčcích a kávě. O několik metrů dál, a především o několik metrů hloub pod povrchem brněnských Žabovřesk leží na zemi bílá plachta. Měkká hmota, kterou látka schovává, napovídá, že za normálních okolností se tady stavební dělníci brodí po kotníky v blátě.

„Není to tady pohodlný kámen nebo skála. Razí se v pěkném sajrajtu, za vědomí, že nad vámi jsou domy, kde bydlí lidé a silnice s auty,“ ocenil včera dřinu razičů Královopolských tunelů šéf stavební společnosti OHL ŽS Michal Štefl.

Pod Dobrovského ulicí se na slavnostní proražení podíval nejen on, ale i náměstkyně hejtmana Anna Procházková či primátor Roman Onderka. Právě ten oba konce tunelů se sbíječkou v ruce oficiálně propojil.

„Jsme tady sedm až deset metrů pod zemí. Tento tunel se razil na šest čeleb,“ vysvětluje všem stavař tunelů. Čelba je malá podzemní chodba, která se po odstranění jejich stěn spojí se sousedními chodbami v obrovský tunel. „Je to nutné tak stavět, kvůli tlaku. Jinak by hrozilo, že se propadne povrch,“ dodává razič. A právě v jedné z takových čeleb parkuje stavební stroj s monstrózní sbíječkou. Tou má primátor Onderka krátce po jedné odpoledne prorazit poslední betonový pilot, rozdělující podzemní cestu z Králova Pole do Žabovřesk.„Pan primátor tady včera byl a všechno si zkoušel,“ říká razič, který si podle svých slov už ani nepamatuje, kolik tunelů postavil. Své jméno ale prozradit nechce. I jeho kolegové se od přítomné společnosti v oblecích drží stranou. „Od mluvení s novináři jsou tady politici a ředitelé,“ říkají skromně.

Z tunelu je potřeba vyvézt ještě hodně materiálu

Po úvodních proslovech zamíří konečně primátor Onderka ke stroji. Zkušeně nastoupí do kabiny a rozhýbe obřím mechanickým ramenem s vrtačkou na konci. Hrot se jako do másla zaryje do betonové zdi a prostor se okamžitě zaplní dusivým prachem.

Mezitím primátor prorazil asi čtyřiceticentimetrovou stěnu a oba konce vznikajících tunelů propojil. „Byl to komplex obrovských problémů pro všechny zúčastněné. Pro ekonomy bylo velmi náročné sehnat v tomto období osm miliard. Pro firmu, která tuto stavbu staví čtyři roky, zaplaceno dostane ale až za osm let. A samozřejmě pro občany, kteří tady bydlí a mají obrovský strach, protože tunely se staví pod jejich domy,“ zhodnotil práci Onderka.

Spojením tunelů ovšem výstavba nekončí. Při procházce od ústí chodby dál do podzemí je jasné, kolik práce je k jejich dokončení ještě potřeba udělat. Nejdříve vybetonovaná část, která by mohla být ihned uvedena do provozu. O pár metrů dál bahnitá chodba, přecházející do šesti čeleb. Materiál mezi nimi je potřeba ještě všechen vyvézt. „A v jižním, druhém z Královopolských tunelů je hmoty k vyvezení ještě mnohem víc,“ popisuje nadcházející práci jeden ze stavařů. Dokončení tunelů lze tak očekávat nejdříve v následujícím roce.

VYJÁDŘETE SE

Těšíte se, až bude velký městský okruh hotový? Co si myslíte o miliardovém navýšení za stavbu? Své názory pište redaktorovi MF DNES Janu Brožovi na adresu jan.broz@mfdnes.cz.

FAKTA Stavba v datech

O stavbě tunelů, které by měly propojit Žabovřesky a Královo Pole, se poprvé začíná mluvit koncem devadesátých let minulého století. V letech 2002 až 2003 probíhá ražba průzkumných štol.

V následujících letech probíhají soudní spory s vlastníky budov nad tunely. Obyvatelé se bojí poškození budov.

2006 až 2008 je zajištěna statika domů, které by mohly být stavbou ohroženy.

V lednu 2008 je konečně zahájena ražba Královopolských tunelů.

25. března 2010 primátor Onderka slavnostně proráží tunely. Od této chvíle jsou sousední brněnské městské části propojeny podzemním tunelem.

V letech 2011 nebo 2012 by měla do tunelů vjet první auta. Následuje úprava okolí a stavba protihlukových opatření.



Lidé z okolí se obávají hluku i horšího vzduchu
Autor: Jan Brož
26. března 2010

Královopolské tunely by po dokončení měly výrazně zlepšit dopravní situaci v Brně. Ne všem ale prospějí. Pro asi dva tisíce obyvatel domů u výjezdů v brněnských Žabovřeskách to znamená především více hluku a horší vzduch

BRNO Lubomír Koutný žije na ulici Záhřebská už přes třicet let. Zvýšenému hluku způsobenému dopravou a stavebními pracemi je za tu dobu s malými přestávkami vystaven prakticky pořád. A vzhledem k tomu, že se z okna dívá na vznikající mimoúrovňovou křižovatku u ústí Dobrovského tunelů, zřejmě se klidu nedočká ani v budoucnu. Po budoucí silnici mají projet tisíce aut denně.

„Díky občanskému sdružení máme sice vyměněná nová okna, která tlumí hluk, ale nemůžeme si ani vyvětrat,“ popisuje Koutný situaci ve svém bytě. Z balkónu přitom ukazuje na nákladní auta projíždějící po hlučném staveništi budoucí křižovatky.

„Ceny bytů tady mají poloviční hodnotu. Přesto si nikdo tady byt nevymění. Nikdo se sem nestěhuje a většina lidí odsud odchází jen na hřbitov,“ dodává Koutný. Hygienici naměřili pod jeho okny dvaašedesát decibelů. To je o dva více, než povoluje norma.

Krajská hygienická stanice udělila v tomto místě hlukovou výjimku s tím, že původce hluku musí dát věci do pořádku.

Projektanti z Ředitelství silnic a dálnic naplánovali na Záhřebské ulici třímetrové protihlukové stěny z hluk pohlcujících materiálů.

Koutný ale plánům silničářů nevěří. „Hluku může zamezit jen vedení celé trasy pod povrchem,“ říká. Navíc bariéry by možná pomohly proti hluku, výfukovým emisím by ale nezamezily.

Koutný několikrát zdůrazňuje, že v žádném případě není proti stavbě tunelů a velkého městského okruhu. Požaduje pouze, aby vedly hlouběji pod žabovřeským povrchem, a vyhnuly se tak obytným částem města.

Dobrovského tunely přitom nejsou první dopravní stavbou ztěžující místním obyvatelům život. „Když jsme se sem nastěhovali, bylo nám přislíbeno, že si za domy můžeme zřídit zahrádky. Ale po dvou měsících se všechno změnilo. Po nocích se tady začala stavět silnice,“ vzpomíná Koutný.

Obracel se tenkrát na všechny zodpovědné úřady, ale nakonec pomohl až dopis Milouši Jakešovi. Po intervenci u tehdejšího generálního tajemníka KSČ a nejvyššího muže ve státě noční práce přestaly. Klidu se Lubomír Koutný ale nedočkal. O několik let později začaly pod jeho okny vrčet stroje z Dobrovského tunelů.