(HR) Dálniční známky zavedeme co nejrychleji, slibuje nový..

[Marek_V]

Dálniční známky zavedeme co nejrychleji, slibuje nový chorvatský ministr dopravy Butković

http://archiv.ihned.cz/c1-65138830-daln ... y-butkovic

* Chorvatské státní "dálniční" společnosti mají velké dluhy v celkovém objemu 4,3 miliardy eur. Proto předchozí vláda navrhovala prodat koncese na pronájem dálniční sítě, a to na 25 až 30 let.
* S tím nesouhlasí současný ministr dopravy Oleg Butković. Chce místo toho zavést dálniční známky.
* Roční dálniční známka by podle prvních odhadů měla vyjít na zhruba 130 eur (3510 korun).

Dálnice v Chorvatsku každý rok využívají při cestě k moři desítky tisíc zahraničních turistů, včetně z Česka. V budoucnu je čeká změna. Až dosud se na mýtných branách platil poplatek, jehož výše se odvozovala podle typu vozidla a ujetých kilometrů na dálnici. Záhřeb ale po vzoru sousedního Slovinska plánuje platby na tzv. mýtnicích zrušit a zavést dálniční známky pro osobní automobily.

O tom, jakým způsobem zpoplatnit kamiony, zatím Chorvaté nemají jasno.

Dálnice jsou rodinné stříbro
Funkce ministra dopravy nové konzervativní vlády se v těchto dnech ujal Oleg Butković. Šestatřicetiletý politik se hodlá přednostně zaměřit na budoucnost tamních dálnic.

Státní společnosti Hrvatske autoceste (Chorvatské dálnice) a Autocesta Rijeka−Zagreb (Dálnice Rijeka−Záhřeb), které se podílely na výstavbě a správě dálniční sítě, mají dluh asi 4,3 miliardy eur, v přepočtu zhruba 116 miliard korun. Jen letos mají firmy splatit zhruba 400 milionů eur (10,8 miliardy korun).

Předchozí levicová vláda premiéra Zorana Milanoviče původně navrhovala prodat koncese na pronájem dálniční sítě, a to na 25 až 30 let. "Monetizacija", jak se plánu přezdívalo, měla přinést kolem 3,5 miliardy eur (94,7 miliardy korun) na pokrytí části dluhu.

Proti projektu se ale postavila část veřejnosti i odborníků. Také nový ministr Butković je razantně proti. "Byla by čistá hloupost nabídnout 1200 kilometrů dálnic a získat z toho 3,5 miliardy eur, když jsme za kilometr zaplatili někde až devět milionů eur. Mají cenu třikrát vyšší," uvedl ministr.

Místo "monetizacije" přišel s jiným návrhem. "Dálnice jsou naším rodinným stříbrem, se kterým se ale špatně zacházelo. Neměly by být prodány jen proto, aby se snížil dluh," sdělil. "Jediným řešením jsou dálniční známky. Uděláme vše proto, abychom je zavedli co nejrychleji," řekl v rozhovoru pro chorvatský server Autostart.

Dálniční známky používá například sousední Slovinsko, Rakousko nebo Maďarsko. Srbsko podobně jako Chorvatsko sází na mýtnice.

Kamiony se dálnicím vyhýbají
Butković zdůrazňuje, že část nákladních vozidel a také osobních aut dává kvůli relativně vysokému mýtnému přednost menším, lokálním cestám. Místo nových dálnic tak raději jezdí k moři například kolem Plitvických jezer nebo po takzvané Jadranské magistrále, která lemuje pobřeží.

"Jsme v absurdní situaci. Kvůli vysokému mýtnému kamiony objíždějí dálnice. Je smutné vidět, jak kvůli tomu ztrácíme peníze," podotkl ministr. "Naše dálnice jsou v létě plné vozidel. Jenže když skončí turistická sezona, tak jsou prázdné," dodal. I proto je podle něj nutné cenu za využití dálnic snížit. Roční dálniční známka by podle prvních odhadů měla vyjít na zhruba 130 eur (3510 korun).

Vedle zavedení dálničních známek bude nový ministr Butković pokračovat v rozjetých projektech na výstavbu infrastruktury. Už brzy se tak turisté dočkají rozšířeného a modernějšího letiště v Dubrovníku, na jehož výstavbu Záhřeb čerpá peníze od Evropské unie z takzvaného Junckerova investičního balíčku.

Vedle toho hodlají Chorvaté pokračovat ve stavbě mostu na ostrov Čiovo v dalmatském Trogiru. Počítá se také se stavbou Pelješackého mostu, který by měl propojit nejjižnější část chorvatského území se zbytkem země. Nyní je rozděluje asi 14 kilometrů široký pruh území patřící Bosně a Hercegovině. Na most čekají už dlouhá léta hlavně obyvatelé Dubrovníku.