(C) Nad dostavbou D3 u Tábora stále visí otazník. Nemovitosti ale už patří státu

Odpovědět
Jirka L
Moderátor
Příspěvky: 2088
Registrován: 12.5.2014 9:53:51

(C) Nad dostavbou D3 u Tábora stále visí otazník. Nemovitosti ale už patří státu

Příspěvek od Jirka L »

Nad dostavbou D3 u Tábora stále visí otazník. Nemovitosti ale už patří státu
6.1.2024
Lenka Pospíšilová
Krajská reportérka

Dvacetiletý spor o pozemky a objekty na nich a dostavba pouhých čtyři sta metrů dálnice D3 u Tábora se chýlí závěru. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) loni vyvlastnilo poslední nemovitosti a obnovilo stavební řízení. I když se bývalý majitel motocentra, který dosud neobdržel náhradu, nechce vystěhovat, hledá ŘSD zhotovitele. Bude se stavět ještě letos? Jak se může kauza ještě vyvíjet, to se ptal Deník odborníků.

Pavel Bratránek, který v místě podnikal, zde má stále vybavení dílen s nářadím na opravu motorek a sklady jsou plné i náhradních dílů a dalšího materiálu. V nedávném rozhovoru Deníku řekl, že se nemá kam stěhovat, i když už mu objekty nepatří. Nedostal dosud rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění ani žádné peníze. V neděli 7. ledna mu uplyne 60denní lhůta k vystěhování motocentra.

Vlastnické právo už je státu
Situace je podle Bratránka stále stejná. „Změny jsou pouze takové, že majetek na ně (pozn. redakce na stát - ČR s příslušností hospodařit s ním ŘSD) přepsal už i katastrální úřad. Tak už ani na katastru mi to nepatří,“ konstatoval podnikatel.

To jsou prý veškeré změny. „Jinak zatím nic. Rozhodnutí o náhradě nedorazilo. Jednají podle zákona o urychlení výstavby infrastruktury, to je v pořádku. Ale to rozhodnutí o náhradě měli vydat ze zákona do třiceti dnů od nabytí právní moci toho odebrání majetku, a to už je více než rok,“ připomněl Bratránek.

Prezident nepomůže
Z prezidentské kanceláře, kdy hlavu státu žádal o pomoc otevřeným dopisem, Bratránek obdržel zamítavou reakci. „Poslali mi odpověď, že mě chápe, ale nikterak mi pomoci nemůže,“ parafrázoval s tím, že něco podobného očekával.

Stále platí i to, že se stěhovat nebude, protože nemá kam jít. „Oni mě asi nechápou. I kdybych chtěl odejít, nemůžu. Nemám za co. Kdybych měl někde na účtu deset milionů, tak se s nimi už nehandrkuji a jdu do háje, ale já je nemám. Prostě nemám. Nedělám nějakého velkého hrdinu, ale já prostě nemám jinou možnost,“ podotkl Pavel Bratránek.

Podniknou další právní kroky
Jak v závěru loňského roku informoval jihočeský mluvčí ŘSD Adam Koloušek, na dostavbu dálnice D3 u motocentra v Táboře už je vypsáno výběrové řízení na zhotovitele. „Pokud by v souvislosti s pozemky samotného motocentra měly nastat nějaké další komplikace, bude ŘSD postupovat striktně právními kroky k vyřešení situace,“ reagoval.

O jaké právní kroky může konkrétně jít, nespecifikoval, do uzávěrky vydání se Deníku nepodařilo získat přesnější vyjádření. Nevyjádřil se nikdo další z dotazovaných zástupců ŘSD. Co tak může následovat a zda je možné stavět, se Deník zeptal odborníka na právo a judikaturu.

Podle táborského advokáta Vítězslava Dohnala, který loni obdržel Cenu Alice Masasarykové za svou dlouholetou práci na zvyšování přístupu k právní pomoci těm nejvíce zranitelným založením Pro Bono Aliance, jde o velice specifický případ a o jeho řešení bude muset nejspíš znovu záležet na verdiktu soudu.

Exekuce nebo žaloba na vyklizení
Vítězslav Dohnal alespoň teoreticky naznačil další možný právní postup ŘSD i vyvlastněných subjektů a fyzických osob, které nechtějí objekty dobrovolně opustit. „Není to ve skutečnosti úplně jednoduché. Podle mě musí minimálně ŘSD zahájit exekuci, to znamená, že se uskuteční další soudní řízení a povinní v rámci toho mohou používat nějaké další opravné prostředky. Spíše si ale myslím, že budou muset podat žalobu na vyklizení,“ popsal možnosti.

Rozhodnutí o samotném vyvlastnění totiž neukládá povinnost bývalým vlastníkům. „Pouze říká, že vlastníkem je v současnosti stát. A aby se dalo exekuovat cokoliv, tak musí existovat soudní nebo správní pravomocné rozhodnutí ustanovující povinnost o tom, že někdo musí někomu něco zaplatit, následně by měl navazovat další rozsudek na vyklízení a opuštění objektů,“ dodal Dohnal.

Dle platné legislativy vyklízení tzv. svémocí, tedy pod určitým nátlakem, není možné. „Nemohou tam tak poslat své pracovníky, vyklízet věci na pole a vyvádět z nemovitostí osoby, i když v současnosti v podstatě využívají vlastnictví státu neoprávněně,“ míní.

Soudy tak podle názoru tohoto advokáta musí uložit bývalým vlastníkům další povinnosti, aby vyklidili objekty, vystěhovali materiál a osobně je opustili. „Vždy se vyžaduje ještě, aby soud potvrdil a nařídil vyklizení!“

Náhradu stanovuje úřad
Jaká náleží vyvlastněným náhrada, to také stanovuje zákon. „Nemohu přesně říci, jaká má být. Zákon obecně říká, že má být spravedlivá. Vychází se z ocenění majetku, nějakým způsobem se zahrnuje i podnikatelský aspekt. Udělá se znalecký posudek a vyvlastňovací úřad stanoví konkrétní výši náhrady,“ naznačil Dohnal s tím, že náhrada nemusí být v určitých případech provázaná s vyvlastněním.

Vyvlastňování podle Dohnala se pravděpodobně uskutečnilo podle tzv. liniového zákona (pozn. red. zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury). „Tam je ten problém, že v rámci urychlení stavby zákon umožňuje rozdělení kroků, a tak dříve, než bylo rozhodnuto o náhradě, soud samostatně rozhodl o vyvlastnění. To je asi tento konkrétní případ, kdy se řešil zvlášť přechod vlastnického práva a zvlášť náhrada,“ dovysvětlil postupy.

Zákon umožňuje tuto dvojkolejnost ve výjimečných případech jako je tento, v případě „běžného vyvlastnění“ obě věci, vyvlastnění i přiznání náhrady v určité výši, řeší jedno rozhodnutí.

Stavět mohou za určitých podmínek i bez vystěhování
Stavbu 400 metrů dálnice D3 u Tábora by podle jeho vyjádření bylo možné zahájit i bez vystěhování v případě zachování přístupu k budovám. „Není jisté, jakou část ŘSD potřebuje fakticky pro výstavbu. Dokážu si však představit, pokud nebudou stavebníci zasahovat do objektu, kde mají bývalí vlastníci své věci, že stavební práce lze zahájit,“ sdělil s tím, že do doby vystěhování je podle platné legislativy nutné s největší pravděpodobností nezabraňovat bývalým vlastníkům v přístupu.

ŘSD by tak mělo zachovat praktickou a faktickou možnost odstěhování. „Pokud jim fyzicky stačí zabrat menší část vyvlastněných pozemků, tak by mohli skutečně začít stavět. Měli by se ale řídit pravidlem, pokud omezují využití, musí předcházet škodám. Tedy by měli fyzicky zachovat přístup do samotného vyklizení bývalých majitelů,“ uvedl.

Ve hře je dle jeho slov také další varianta, a to soudně nařízené přemístění a uskladnění vybavení motocentra a následné vymáhání nákladů s tím spojených. „Stavbu však nebudou moci dokončit a zprovoznit, než nemovitosti budou vyklizeny. K tomu budou třeba již zmiňované další soudní rozhodnutí,“ podotkl.

Zbývá už jen evropský soud
Pokud existuje pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění, a bývalí majitelé prohráli i ústavní stížnost, v rámci českého právního řádu už vyvlastnění nemají moc možností obrany. „Mohou se zkusit ještě obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Ale tam není odkladný účinek, takže by to v zásadě nemělo bránit pokračování,“ uvedl dále.

Vyvlastnění řeší často u pozemků
Vyvlastňování se advokátní kancelář Dohnal & Bernard v Táboře, kde je Vítězslav Dohnal kromě advokáta také jednatelem, zabývá poměrně často. On a jeho kolegové řeší vyvlastnění týkající se zejména zemědělské půdy bez staveb v řádech pěti až deseti kusů ročně.

Majitelé polností se většinou brání nějakou dobu tak, aby získali výhodnější podmínky. „Občas se podaří dohodnout. Nikdy to však nedošlo do takové fáze, kdy by bylo nutné fyzické vyklizení stavby. Většina klientů rozhodnutí respektuje a do dalšího boje nejde,“ konstatuje.

Často lidé přistoupí na výkup už během vyvlastňovacího řízení. „Za zemědělskou půdu v případě dopravní infrastruktury náleží vlastníkovi totiž až osminásobek a za jiné nemovitosti násobky 1,5 odhadní ceny. Náhrada za samotné vyvlastnění bývá nižší, neobsahuje uvedené násobky,“ upozornil závěrem.

https://taborsky.denik.cz/zpravy_region ... ntrum.html
Odpovědět

Zpět na „2024 Česko“