I/45 historie silnice v trase I/46 - Bruntál - Krnov

[petsheny]

Aktuálně silnice začíná na křižovatce s I/46 u Horní Loděnice (na starých mapách je uveden název Deutsch Lodenitz) a vede přes Bruntál do Krnova, kde končí na hranici s Polskem. Její délka je lehce přes 50 km. Tento stav platí ale jen necelých 30 let. Do konce 20. století totiž silnice končila už v Bruntále na křížení se silnicí I/11

1) I/46 – Bruntál
Tato část vede ve stopě silnice postavené pravděpodobně do poloviny 19. století jako odbočka z císařské silnice Brno – Opava. Před její výstavbou vedla na Bruntál pouze obyčejná cesta z 18. století, která se klikatila mezi poli po hranicích pozemků a katastrů. Dodnes je v některých katastrálních mapách možné najít trasu této staré cesty jako samostatné pozemky. Na mnoha místech je původní cesta i dnes využívána jako polní či lesní cesta. V průběhu let docházelo k úpravám směrových oblouků, ale původní trasa byla zachována. Z leteckých fotek CUZK od roku 1937 do současnosti je možné rozeznat dvě větší úpravy trasy:
Most přes Moravici (předpokládané provedení 1956-1958)
Most přes Kočovský potok (předpokládané provedení 1986-1989)
Další úpravy doznal průjezd Bruntálem, kdy došlo k vyvedení dopravy z centra města na nově postavenou silnici. Trasa původně vedla ulicí Dr. E. Beneše až k Palackého náměstí, kde byla hlavní křižovatka ve městě. Ulice Dr. E. Beneše byla rekonstruována a navázala na přeložku silnice na ulici Ruská, která propojila nové úseky I/11 kolem centra města s původní silnicí na Olomouc.
Bruntál, Dr. E. Beneše rekonstrukce (předpokládané provedení 1979-1981)
Bruntál, Ruská (předpokládané provedení 1976-1978)
Aktuálně je ve výstavbě obchvat města, který odvede tranzitní dopravu ve směru Olomouc – Krnov – PL zcela mimo zastavěné části města.
T61 I/45 Bruntál, východní obchvat I. etapa (30.8.2024- plánované dokončení 2027)

2) Bruntál – Krnov
Tato část silnice byla až do konce 20. století označována jako II/458. Od začátku 70. let minulého století byl tento úsek postupně modernizována a přestavována v šířce 11,5 m. Než k úpravám došlo, silnice vedla ve stopě staré cesty z 18. století, samozřejmě šířkově upravené. Jedna z největších známých úprav byla výstavba nového železobetonového mostu v Nových Heřminovech v letech 1930-1931 dle návrhu prof. Saligeriho za částku přesahující 500 000 Kč. Jelikož zde silnice prochází linií československého opevnění, jsou v opěře mostu na bruntálské straně dodnes zřetelné minové kobky pro uložení náloží k destrukci mostu. Během povodní v letech 1997 a 2024 utrpěl most značné poškození. Po první povodní byla nosnost omezena na maximálně 10 t. Po té loňské už musela být veškerá doprava z mostu vyloučena. Komplikace pro případné úpravy trasy byla i stavební uzávěra u Nových Heřminov vyvolaná plánovanou stavbou vodní nádrže. První zmínky o nádrži pochází již z doby před 1. sv. válkou. Dle leteckých fotek je možno trasu rozdělit na 6 staveb:
I/45 Bruntál - Zátor, obchvat Oborné (předpokládané provedení 1998-2001)
I/45 Nové Heřminovy – Oborná (předpokládané provedení 1993-1995)
I/45 Nové Heřminovy, průtah (předpokládané provedení 1989-1991)
T83 I/45 Nové Heřminovy – Zátor, I. etapa (plánováno 2027-2030)
I/45 Zátor – Brantice (předpokládané provedení 1976-1979)
I/45 Brantice – Krnov (předpokládané provedení 1974-1976)
Stavba I/45 Nové Heřminovy, průtah by mohla být v budoucnu nahrazena obchvatem v rámci stavby Nové Heřminovy – Zátor, II. etapa. O té je ale zatím uvažováno jen jako o výhledu do budoucna.

3) Krnov – hranice ČR/PL
Původně průjezd městem vedl po Bruntálské a Revoluční ulici až na náměstí Hrdinů, kde se křížil se silnicí I/57. Poté pokračoval ulicí Petrovická až k hraničnímu přechodu. V rámci modernizace města docházelo k postupnému přesunutí dopravy mimo centrum a úpravám hlavních průjezdných tras. Ulice Revoluční byla rozšířena a nová ulice Jesenická propojovala silnici I/45 a I/57 s ulicí Petrovická směrem k hranici.
I/45 Krnov, Bruntálská - Revoluční, úprava (předpokládané provedení 1974-1976)
I/45 Krnov, Jesenická (předpokládané provedení 1974-1976)
Snaha vyvést tranzitní dopravu úplně z intravilánu města bude řešena několika stavbami. V současné době je v provozu první ze tří staveb, a to T68 I/57 Krnov, SV obchvat. Její zprovoznění vyvolalo první ze série změn vedení tras. I/45 aktuálně odbočuje z Bruntálské ulice ještě před nadjezdem železniční trati na ulici Partyzánů (původně značena jako III/45820) a následně je po ulici Albrechtická (původně I/57 či I/57H) vedena na zmíněný obchvat. Původní úseky silnice I/45 jsou na průjezdu městem nyní číslovány takto:
II/459 křižovatka Bruntálská/Partyzánů – křižovatka Revoluční/Čsl. Armády
III/5703 křižovatka Revoluční/Čsl. Armády – OK u Alberta
III/5702 OK u Alberta – OK Jesenická (původní peáž s I/57)
MK Ulice Jesenická a Petrovická do křížení s I/57 (obchvat)
Stavby obchvatu Krnova:
T81 I/45 Krnov, západní obchvat (plánováno 2027-2028)
T68 I/57 Krnov, SV obchvat (peáž s I/45) (9.8.2017 – 30.9.2021)
T68 I/45 Krnov, SV obchvat – vynucená stavba přeložky v délce cca 0,4 km (9.8.2017 – 30.9.2021)
T62 I/45 Krnov – hraniční přechod (plánováno 2028-2030)

[Lenny]

Není to úplné, víc poznatků zatím nemám.

Ad 1)
Most přes Moravici ve Valšově - ? - 1957
Valšov - rekonstrukce mostu ev. č. 45-013 - ? - 11/1989

Ad 2)
VO sil. I/45 Bruntál, II. etapa ? - 09/1979
VO sil. I/45 Bruntál, I. etapa ? - 1979
Oborná, obchvat - 11/1997 - 10/2000
II/458 Bruntál - Zátor I, II, III, IV

ad 3)
II/458 Zátor - Krnov - ? - 1975
II/458 Krnov - průtah - ? - 1972
I/57 Krnov - Jesenická - ? - 1982
I/57 Krnov - most přes Opavu - ? - 1967

[petsheny]

Díky za originál názvy
Táta mi kdysi vykládal, že když šel večer z práce malém spadl do výkopu pro kanalizaci, když rekonstruovali tu ulici Dr. E. Beneše

[petsheny]

V automapě 1932 je jako hlavní silnice vedena úsek od I/46 do Bruntálu a pak část z Krnova na hranice a dál na Glubczyce.

[petsheny]

Na historické mapě z roku 183x (rok není přesně uveden, zdroj: kramerius.cbvk.cz) je silnice od Horní Loděnice do Bruntálu označena jako císařská. Silnice z Bruntálu nevedla ale na Krnov, nýbrž pokračovala do Vrbna pod Pradědem a Cukmantlu (Zlatých Hor) a pokračovala dále do pruské Nisy. Ještě v roce 1932 je hlavní silnice vedena v této stopě.