I/44 historie silnice v trase (Městečko Trnávka-) Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Jeseník - Mikulovice

Mohelnice (D35) – Šumperk (I/11) – Jeseník (I/60) – Polsko
Odpovědět
petsheny
Příspěvky: 382
Registrován: 25.12.2015 23:55:14
Bydliště: u Zubatých žab

I/44 historie silnice v trase (Městečko Trnávka-) Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Jeseník - Mikulovice

Příspěvek od petsheny »

Tato silnice ve své nejdelší podobě vedla už z Městečka Trnávka do Mohelnice a pokračovala ve stopě současné trasy dál do Zábřehu, Šumperku, Jeseníku až do Mikulovic, kde překračuje státní hranici do Polska. Z celkové maximální délky 112 km je asi 22 km mezi Městečkem Trnávka a Mohelnicí převedeno do nižší kategorie a část od Bludova přes Šumperk do Rapotína v délce asi 14 km je vedena v jedné stopě spolu se silnicí I/11.

1) Zrušená část Městečko Trnávka – Mohelnice (22 km) a uvažované přečíslování silnice Olomouc – Mohlenice (I/35)

Tato část je v mapě z roku 1973 označována jako silnice I/44. Do roku 1980 byla ale přeznačena na silnici II/644. Svůj počátek měla silnice poblíž trasy německé dálnice A138 (A88) Vratislav – Vídeň, která byla rozestavěna v letech 1938 až 1942. V návrhu modernizace silniční sítě z roku 1963 je navrhováno prodloužení silnice I/44 ve stopě dálnice A138 až k Drnovicím a Lysicím, kde měla končit na dálnici D43 vedoucí od Brna do Svitav. Tím by se délka silnice protáhla o dalších více než 30 km. Silnice od Trnávky do Mohelnice vede ve stopě silnice postavené pravděpodobně na začátku druhé poloviny 19. století. Ta začínala ve Staré Trnávce a končila napojením v části mohelnické části Dolní Krčmy na CaK Třebovskou silnici vedoucí z Olomouce do Svitav (dnes I/35). Do té doby se zde mezi vesnicemi v údolích Zábřežské vrchoviny klikatila stará cesta.
V 70. letech 20. století se uvažovalo o přečíslování úseku silnice I/35 z Mohelnice až do Olomouce, a to z důvodu plánované výstavby dálnice D35 v jižnější stopě Olomouc – Konice – Jevíčko - Svitavy. Později bylo rozhodnuto vést dálnici v současné severní trase přes Mohelnici, proto byl připravovaný úsek ponechán s číslem I/35.

2) Průjezd Mohelnicí (2,5 km)

Už ani původní průjezd Mohelnicí po CaK Třebovské silnici v 19. století nevedl z ulice Olomoucká (II/644, dnes MK) přes centrální náměstí, ale obíhal vně původních hradeb po trase současných ulic Okružní, Mlýnská a Zábřežská (III/4446), která pak pokračovala na sever na Zábřeh a Bludov. Aktuálně je silnice I/44 vyvedena mimo město pomocí 4-pruhového směrově odděleného obchvatu města délky 2,6 km, kdy hlavní směr je veden na Zábřeh – Bludov a na trasu I/35 směrem na Moravskou Třebovou a Svitavy se musí odbočovat. Toto řešení bylo pravděpodobně zvoleno právě jako výsledek úvahy o přečíslování tahu Olomouc - Mohelnice na silnici I/44. Po výstavbě úseku dálnice D35 Mohelnice – Staré Město, se začátek silnice I/44 přesune do nové MÚK Mohelnice, sever a doprava z této silnice tak bude odvedena z intravilánu města úplně.

Stavby na obchvatu Mohelnice:
I/44(I/35) Mohelnice, obchvat předpokládané provedení 1970-1975
M7 D35 Staré Měst – Mohelnice, část MÚK Mohelnice sever – MÚK Mohelnice jih (plánováno 2026-2030)

3) Mohelnice – Zábřeh - Bludov – Šumperk – Rapotín (30 km)

Až do konce minulého století vedla část tohoto tahu mezi Zábřehem a Bludovem ve stopě staré zemské silnice. Část od Bludova přes Šumperk až do Rapotína, která je vedena peážně se silnicí I/11, byla naopak v 2. polovině 19. století přestavěna a kompletně zmodernizována v rámci silnice z Opavy přes Bruntál do Šumperka a pak dále směrem na Králíky, Žamberk, Vamberk a dál na Hradec Králové. Jelikož stavby v peážním úseku jsou primárně značeny jako I/44, budou popsány v tomto článku, včetně těch původních.
První velkou stavbou v této části byl průtah Šumperkem. Původní stará silnice i po přestavbě procházela centrem města po ulici Zábřežská, Langrova, Gen. Svobody, Hlavní Třída, Náměstí Svobody a ČSL Armády dál směrem na Rapotín. Průtah byl rozdělen na dvě etapy. První se stavěla část ulice Jesenické od současné OK s přivaděčem po křížení s ulicí Uničovská. Poté byla stavěna část kolem nádraží až do Vikýřovic, kde se napojila na starou silnici. Jak bylo již napsáno výše, bylo v 70. letech 20. století rozhodnuto o modernizaci tahu Olomouc – Mohelnice – Šumperk. Od té doby se postupně připravují a provádí jednotlivé stavby modernizace. Již v 80. letech byl postaven obchvat Zábřehu (ulice Olomoucká a Lesnická) a vyvedl dopravu mimo původní průjezd městem ulicemi Čs. armády a Postřelmovská. Před koncem minulého století byl postaven nový most přes hlavní železniční koridor Olomouc – Česká Třebová. V obou případech se ale jednalo o stavby v klasickém profilu 1+1. Jako první kapacitní úsek tak byl v letech 2002 až 2004 postaven obchvat Postřelmova (R22,5). Jelikož kapacitní obchvat Zábřehu měl být podle plánů stavěn až jako poslední, postavil se přednostně v letech 2006 až 2008 klasický obchvat Rájce v kategorii S11,5. Na tuto stavbu ale v roce 2014 dokončený kapacitní úsek M50 I/44 Vlachov – Rájec (R22,5). Jelikož nebylo zcela vyjasněno trasování dálnice D35 a tím i úseku I/44 mezi Mohelnicí (D35) a Vlachovem, pokračovalo se stavbou na opačném konci, a to mezi Postřelmovem a Šumperkem. Stavba M61 I/44 Bludov - obchvat probíhala v letech 2021 až 2023 a odvedla dopravu z nebezpečných serpentin mezi Šumperkem a Bludovem. Spolu s touto stavbou se stavěla i silnice I/11 v úseku Postřelmov - Chromeč, která vyvedla i zbylou tranzitní dopravu z lázeňského městečka Bludov. Aktuálně jsou připravovány dvě stavby tohoto tahu. První je úsek mezi Mohelnicí, respektive MÚK Mohelnice, sever na D35 a Vlachovem a pak i obchvat Zábřehu, která propojí již existující části u Rájce a Postřelmova. Původní úseky silnice zůstaly zachovány v téměř celé délce.
Již dnes se vedou debaty o pokračování stavby moderní silnice dál na sever kolem Šumperka směrem na Jeseník. Vzhledem ke složitým geologickým podmínkám a předpokládaným vysokým nákladům není výstavba v blízké budoucnosti pravděpodobná. Snad jediným úsekem, který je veden jako „výhled“ je obchvat Šumperka až do Rapotína na křížení s I/11. Není ani jasné, zda by se tato část stavěla jako silnice 1+1, 1+2, či 2+2.

Značení původních úseku silnice I/44
I/44H Vlachov - Rájec
III/0442a průjezd Rájcem
MK ulice Olomoucká, III/31519, II/315 a III/31527 – průjezd Zábřehem
III/0443 Zábřeh – Postřemov
I/44J Postřelmov – Bludov
I/11H Bludov – Šumperk
MK v popsaných ulicích při průjezdu Šumperkem

Jednotlivé stavby na tomto úseku
M63 I/44 Mohelnice – Vlachov (S21,5) (plánováno 2027-2029)
M50 I/44 Vlachov - Rájec (S22,5) (01.04.2009 - 31.07.2014)
M52 I/44 Rájec, obchvat (S11,5) (01.07.2006 – 30.05.2008)
I/44 Zábřeh, most přes ČD předpokládané provedení 1996-1999
I/44 Zábřeh, obchvat ("malý") předpokládané provedení 1986-1990
M62 I/44 Zábřeh, obchvat (S21,5) (plánováno 2027-2029)
I/44 Postřelmov, obchvat (R22,5) (06.12.2002 – 03.11.2004)
M61 I/44 Bludov, obchvat (S21,5) + přivaděč Šumperk (03.06.2021 – 21.12.2023)
Šumperk, průtah I. etapa předpokládané provedení 1977-1981
Šumperk, průtah II. etapa předpokládané provedení 1980-1985
I/44 Šumperk - Rapotín (výhled)

4) Rapotín – Červenohorské sedlo – Jeseník – Mikulovice (57 km)

Trasa je vedena v komplikovaném terénu údolím Desné v nadmořské výšky 355 m n.m. až na Červenohorské sedlo na hlavním hřebenu Jeseníků ve výšce 1013 m n.m., aby pak klesala do údolí řeky Bělé a končila ve výšce pouhých 305 m n.m. na státní hranici u Mikulovic. Až do 2. poloviny 19. století se trasa klikatila po úzkých starých cestách. Trasa byla upravena, rozšířena a v některých místech přeložena do nové stopy. Nedosahovala ale ani parametrů nové silnice od Opavy na Šumperk. Zásadní změna pak byla provedena na přechodu Červenohorského sedla, kdy byla vybudována nová trasa jak na jižním, tak i severním svahu. V současné době je snaha obcí Jesenicka a dalších organizací, aby byla tato hlavní silnice tohoto kraje modernizována, minimálně přeložena do nové stopy v rámci obchvatů jednotlivých obcí. Z délky 57 km je totiž přibližně 35 km vedeno intravilány obcí. Jen od severního sjezdu z Červenohorského sedla se jede téměř 20 km souvisle několika obcemi bez přerušení. Existuje několik studií a úvah o případném vedení této přeložky, a to včetně proslaveného tunelu pod Červenohorským sedlem, ale žádná nepřekročila fázi rozvahy. Podrobnosti a připomínky je možno si pročíst i na zdejším fóru. Až na pár nutných přeložek v souvislosti s dosluhující životností mostů, výstavbou silnice I/60 či odstraněním povodňových škod v roce 1997 a 2024, nebyla provedena souvislá přeložka či obchvat. Výjimkou je průtah Jeseníkem, kdy původní trasa vedla ulicí 28. října, Masarykovo náměstí a Palackého ulici přes nýtovaný „Ovčí“ most z roku 1902 dál na Českou Ves. Most je od roku 2005 zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Průjezd přes náměstí byl později nahrazen ulicemi Poštovní a Dittersdorfovou. Také byl postaven přes 4 km dlouhý obchvat Mikulovic na hranicích s Polskem. Zrekonstruován byl i přechod horského hřebene Jeseníků. Již v 2. polovině 60. let minulého století byl upraven vrcholový úsek a od roku 2006 do roku 2017 pak následovaly postupně severní a jižní svah. Aktuálně není žádný úsek rozpracován ani není ve fázi finální přípravy.

Zde je stručný soupis zaznamenaných staveb na tomto úseku.
M55 I/44 Červenohorské sedlo, jih (06.10.2014 – 09.06.2017)
I/44 Červenohorské sedlo, vrchol předpokládané provedení 1963-1966
I/44 Červenohorské sedlo, sever ( ?. ?.2006 – 01.10.2008)
Křižovatka I/44 a I/56 (II/450) + most přes Bělou předpokládané provedení 1960-1963
I/44 Bělá, most přes Keprnický potok předpokládané provedení 1960-1963
Křižovatka s I/60 Jeseník – Lipová + most přes Bělou předpokládané provedení 1990-1994
I/44 Jeseník – průtah (Smetanova) předpokládané provedení 1996-1998
I/44 Jeseník – průtah (Bezručova, most) předpokládané provedení 1988-1992
I/44 Jeseník – průtah (most přes Bělou na Českou Ves) předpokládané provedení 1987-1990
I/44 Široký Brod, most předpokládané provedení 1960-1963
I/44 Mikulovice, obchvat předpokládané provedení 1996-1999

Značení původních úseku silnice I/44
III/45319 a MK na průjezdu Jeseníkem
III/45710 a MK na průjezdu Mikulovem

Staré katastrální mapy, mapy stabilního katastru, císařské otisky a letecké fotografie jsou k nahlédnutí na stránkách ags.cuzk.cz/archiv/. Názvy starších staveb před rokem 2015 jsou převážně pracovními názvy podle místa stavby. Termíny staveb vychází převážně ze studia leteckých fotografií.
Lenny
Autor
Příspěvky: 12224
Registrován: 15.3.2009 22:03:53
Bydliště: na levém břehu Dunaje

Re: I/44 historie silnice v trase (Městečko Trnávka-) Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Jeseník - Mikulovice

Příspěvek od Lenny »

Doplním názvy staveb
Rekonstrukce sil. I/35 a I/44 Mohelnice-obchvat - 1/1971 - 12/1975

Zábřeh nadjezd 03/1997 - 12/1998
Zábřeh n. Mor. - obchvat - I. etapa - ? - 1988?
Zábřeh n. Mor. - obchvat - II. etapa - ?/1987 - 7/1989

Šumperk průtah I - III.Q 1975 - ?
Šumperk průtah III - úsek u nádraží s podchodem nebyl postaven
Šumperk průtah II - 1984 - 11/1986

Mosty z I. poloviny 60. let
I/44 Domašov, most přes Bělou ev. č. 44-047
I/44 Bělá p. P., most přes Bělou ev. č. 44-048
I/44 Bělá, most přes Keprnický potok ev. č. 44-049

Rozšíření sil. I/44 v úseku Bělá - Jeseník, km 54,548 - 58,928 5/1979 - 11/1979
VO Mostu ev. č. 44-055 přes Bělou v Jeseníku-Bukovicích ? - 6/1989
VO sil. I/44 s mostem ev. č. 44-056 přes Bělou v Jeseníku, I. etapa - 1984 - 1986
Jeseník - průtah (II. etapa) - 4/1996 - 7/1998
VO mostu ev. č. 44-059 přes řeku Bělou v Jeseníku - České Vsi 1985 - 1987?
I/44 Široký Brod ev. č. 44-068
Přeložka silnice I/44 Mikulovice - 05/1998 - 10/1999
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
ttc
Příspěvky: 482
Registrován: 9.2.2012 14:50:39

Re: I/44 historie silnice v trase (Městečko Trnávka-) Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Jeseník - Mikulovice

Příspěvek od ttc »

VO mostu ev. č. 44-059 přes řeku Bělou v Jeseníku - České Vsi 1985 - 1987?
ten spadl při povodni 1997, takže je tam nový cca 1998
Odpovědět

Zpět na „I/44“