Chorvatsko všeobecně

[Diaľničiar]

6/7

Po 5 částech pochopení mnoha souvislostí se tedy přímo přesuňme k silnicím a výstavbě:

Total length of motorways in Croatia from 1990 to 2018

HR.JPG (60.51 KiB) Zobrazeno 14682 x

Základní vývoj rozvoje chorvatských dálnic po roce 1995 taky trochu obsáhleji a již jsem to tady psal:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 31#p128731

Krátká analýza: proč je na tom chorvatské stavebnictví tak špatně? Proč mají existenční problémy kdysi největší chorvatské společnosti?
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 19#p146219

Plán výstavby a údržby silnic pro období 2017 - 2020, detailněji:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p147085

CROATIA NATIONAL REPORT ON MOTORWAYS 2018
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p191222

Z hlediska rozsahu dálniční sítě, kterou tvoří dálnice A1 až A11 bude jejich délka cca. 1500 km. Na té mapě není v té době A11, ale ten km rozsah je i s ní. Je to bez započtení ex dálnic A12/A13 a bez dalších přivaděčů v parametrech 4-, 6- pruhů. Hodně záleží u A1 a A7, jaké budou přesná trasování. Dle toho by se totiž mohlo stát, že rozsah klesne a tím pádem klesne i cílový stav.

Tady je mapa platná v roce 2014 v rámci TEN-T sítě k tomu datu i po změnách na síti:

zdůraznění návazností

HR5.JPG (89.15 KiB) Zobrazeno 14565 x

Vidíte tady ty mapy do minulosti ohledně dálnice A1:

HR0x.JPG (78.94 KiB) Zobrazeno 14565 x

A1 a i A7 čekají na větší impulz z EU pro začlenění do J-J koridoru. Na to by šlo čerpat peníze, takže proč to teď nevyhnutně budovat? Těch "sporných" 40 km je na samotném jihu Chorvatska. Byla úvaha v minulosti a různé záujmové skupiny mají různé představy o trasování kudy dál na jihu. Je variant, že dálnice se přesune do Bosny a nepovede vůbec po Jadranu v Chorvatsku. Jenom se do Dubrovniku dovede dálniční přivaděč. To mění význam a to pak taky mění smysl investice A1 Ploče - Peljšac. Další věc, proč se neukazuje v programu jasně dostavba A1 je ten fakt, že se investuje rovnoměrně. Most Pelješac, ta soustava s 32 km silnic (tunely, viadukty) a hlavního mostu je již součástí programu napojit Jižní Dalmácii na zvyšek území a programu zrychlit cestování do Dubrovniku. To není ale dálnice. Takže teď tam jde cca. 0,5 mld. € a ve stejném období této výstavby tam nepůjde další 1 mld. €. To se musí projevit v provozu a potřebách. A7 taky čeká na tuto investici, ale než sa tak stane, tak se již formuje trasa mezi Rijekou a Žlutou Lokvou. V napojení na A1. A tím pádem ta "liduprázdná" dálnice A1, která od vidlice na Rijeku/Split ztrácí na intenzitách, najednou začne nabírat u spojení z A7, ale to se zase upraví, jak se dostaví koridor Vc. Proto se posuňme ještě níže do prostoru Neumu. Ten J-J koridor jde dál do Balkánu dál na jih. Na něj čeká vícero států na trase. Možná se nedodefinuje a nebudou na něj extra peníze (tak jak na Vc), ale nespěchá to. Proto i ty další státy si budují spíš napojení na sousedy, přátelské sousedy nebo ekonomické vazby, než explicitně řešit S-J tah. Ten právě "počká". Chorvatsko by rádo obojí, i A1 i A7, ale nyní v dobách snižování dluhů je to "stejně jedno". Ten koridor a modifikace o státy v trasách; již kdysi když se budovala A1, tak se EU začala v roce 2000 zajímat, ale více méně ten odestup (nebo já to neumím přeložit do JČ tu myšlenku) mezi USA a EU v tom trasování a výstavbě byl patrný a Chorvatsko si šlo svojí cestou. Tak jak ve všem, než nastal větší problém. Chorvaté i povahově si řeší problémy sami, oni nežadoní i pomoc. Jsou jí vděční, ale oni se snaží tak jak mnoho států v tomto prostoru řešit si všechno sami s tím přesvědčením, že dělají dobře. A je jedno jestli to doženou do války atd. Tady se v tomto prostoru neustupuje nebo se to myšlení jen pomalu mění k lepšímu. Je ta snaha a již je i to vidění, že to má své limity.

Tohle byl základní cíl (již upraven třeba i v rámci A1, v nejlepším předpokladu skončí před Dubrovnikem):

Tohle byl cenový odhad. Tedy asi 10 mld. €. Analýzu nákladů neprovedu. Ale realizace A1 po Split opravdu stála kolem 4 mld. €.
Nutno dodat, že ta první dekáda (80% prací za 2 dekády dohromady) se opravdu prakticky cenově z velké části dodržovala.
Ovšem, v provozu 1500 km A1-A11 není.

A samozřejmě, silniční přivaděče a rychlostní silnice jsou zase nad tím v těch výdajích. O tom si lze číst zase jinde.

HR1.JPG (50.94 KiB) Zobrazeno 14565 x

HR2.JPG (141.18 KiB) Zobrazeno 14565 x

A2, mezi Krapina a Macelj

HR3.JPG (86.83 KiB) Zobrazeno 14565 x

není A7 jako A7 (viz problematika k A7 - úvodní příspěvek odkazuje i na tento aspekt)

A7.JPG (45.16 KiB) Zobrazeno 14565 x

A7x.JPG (72.52 KiB) Zobrazeno 14565 x

HR4.JPG (38.14 KiB) Zobrazeno 14565 x

Problémy s trasováním A1 již i před Ploče (ale víme, kudy se jede)

Ploče.JPG (17.03 KiB) Zobrazeno 14565 x

Split (Trogir - Split - Omiš) je nejrušnější silnicí v Chorvatsku. Upgrade na rychlostní silnici. Investice činí v 1. etapě (realizace dekádu, finiš kolem 2023) 0,5 mld. € a pak do 2027-2030 dalších cca. 0,5 mld. €. Nejsou to dálnice, ale jsou to převážně 4- pruhy, nebo mnoho viaduktů a tunelů s mostama jakožto přeložky přeplněné pobřežní silnice s přivaděčama a MÚK. K tomu si připočtěte přístavní, letištní a železniční investiční rozvoj. Jak je to tam dnes, tak to se dočtete tady: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p227985 (+3 další příspěvky).

Splitx.JPG (116.22 KiB) Zobrazeno 14565 x

Během let se tedy neustále upravoval rozsah délky dálnic a rychlostních silnic. Jak ten konečný stav, tak výhledový stav (s tím, co dnes v síti není jako nový obchvat Záhřebu), ale tady fakt, že se neví jaká trasa nakonec definitivně zůstane na A1 nebo možná v rámci dálnice A7 kolem Rijeky bude něco navíc. Kdo ví, co bude, ale pak nám tady plave "kolem" 100-200 km. On je čas to řešit i následující dekády.

[Ricos]

Nějaké info o nových (více než stávajících 2-3ks) CNG stanicích v téhle postmoderní zemi?

[Diaľničiar]

7/7 - závěr shrnutí

Takže jeden ze snů se realizuje v dnešní době. Pelješac. Most Pelješac na polostrov Pelješac, kde pokračuje silnice, která obejde vše co má obejít, aby se pohodlně napojila zpátky pod oblastí Bosny a Hercegoviny. Dálnice tímto regionem by jej těžce poškodila svým záběrem a nebyla ekonomicky návratná. Ovšem v plánu byla původně před více než 10 lety realizace rychlostní silnice a tedy 4- pruhů v celé délce. To se nepovedlo. Je to zároveň velký symbol a sice, že stavbu platí EU. Na její realizaci se podílejí i asijské (čínské) společnosti společně s evropskými. Území Dubrovniku se již brzo propojí po silnici v rámci území Chorvatska. Pro Chorvatsko je to jedinečná chvíle. Více k projektu se shrnutím je pak k nalezení zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 46#p227946 .

P1.JPG (207.03 KiB) Zobrazeno 14558 x

Co se tady dále staví, tak to je most Gradiška (na hranicích s Bosnou a Hercegovinou). Vznikne 4- pruh od dálnice A3 vedený rychlostním tahem po most a od mostu zase na Banja Luka. Hlavní město entity Republika srbská. Chorvatsko tak dopravně napojí nejblížšími trasemi Bosnu a Hercegovinu na evropskou dálniční síť a to jak Banja Luka tímto způsobem, tak i Sarajevo díky koridoru Vc. K tomu přikládám odkazy, které se dále větví na mapy, trasy, vizualizace atd.:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 39#p150439
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 40#p172640
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 63#p191963

Staví se i dálnice, ale my již nebudeme číst o masivní výstavbě dálnic v řádu mnoha set km v dekádě. Ani 750 km ani 800 km za 10 let ani 1000 km za 20 let. Proč? Protože Chorvati mají hotovo z asi 85-90%. Kostra stojí celá a sice Záhřeb v napojení na města Rijeka, Split, Osijek a taky na Slovinsko, Maďarsko, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko včetně funkčního okruhu hl. města. To ale neznamená, že nepokračují dál: staví se i nadále nyní hlavně dálnice A5 a pak rychlostní tahy. Do dopravy se budou investovat další velké peníze, tak jak jsem uvedl: železnice (tohle je dekáda železnic). Ovšem železniční projekty, silniční projekty, námořní projekty a lodní projekty s pár letišti přesahují částku 10 mld. €, z čeho železnice tvoří 65%. Zásobník dopravních projektů (v silniční síti) pak lze rozšířit o dalších 5-6 mld. €. Chorvatsko vyčkává na již zmiňovaná trasování, ale taky akceptaci proplácení z Fondů obnovy a fondů do roku 2027, respektivě 2030.

HAC (společně se začleněnou firmou ARZ) spravuje více než 1105 km dálnic.
Bina Istra (A8,A9) 141 km a její role je dokončit plné profily.
AZM (A2) 60 km a tady je úloha taky dokončit plný profil.

Víte co je na tom zajímavé? Že HAC vznikl v roce 2001, když se vidělo, že to má smysl. Letos oslaví výročí 20 let.

Ptáte se jestli HAC ustál finančně rok 2020? Ustál, protože firmě pomohla v rámci této situace vláda. Na období 3 let spolufinancuje vláda napřímo projekty s eurofondama a firma dostala taky část likvidity na zajištění splátek, když se to nevyvíjelo s mýtem příznivě. Ale sen o dostavbě A1 se sni í nadále. Ostatne proč ne? To jsou ty vize.

Kam se dostal rozsah? Zpoplatněná síť dálnic dnes činí cca. 1306 km. Ve vlákně se dá dočíst o 1336 km, ale několik projektů se překlasifikovalo mezi nezpoplatněné km.

ta část 57 km je již nižší - část na Bina Istra byla již dobudovaná na plný profil

Mosty 65 km ... PHS 100 km ... Ekodukty: 14

0.JPG (34.25 KiB) Zobrazeno 14545 x

Tunely 50 km
Nejdelší 5,8 km

1.JPG (33.08 KiB) Zobrazeno 14545 x

2.JPG (49.01 KiB) Zobrazeno 14545 x

V roce 2019 se na mýtném vybrala částka ve výši 425,7 mil. € (+4,9% oproti r. 2018). Z toho státní dálnice celkem 360 mil. €. Bina Istra 34 mil. € a AZM 32 mil. €.
V roce 2019 se proinvestovalo na nové výstavbě 58,7 mil. € a na stávající síti 52,6 mil. €.
Všichni správci dohromady dávají práci cca. 3000 lidem.

Rychlostní silnice v rámci celého státu v parametrech 4- až 6- pruhů, které jsou zdarma, pak tvoří délku dalších min. 100 km a i to pár let zpátky. Hlavní projekty jsou: DC10 a DC12 ( http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 08#p228008 ) a již zmiňovaná Trogir - Split - Omiš (50 km), takže když se tyto projekty dokončí, tak to činí dalších cca. 200 km zkapacitněných silnic. Těch projektů rychlostních silnic v těchto parametrech je tady ale vícero, viz ty vypsané dle rozpočtu Hrvatske Ceste nebo i v tomto vlákně. Tyto investice mají nyní přednost, protože právě napájí jednotlivé regiony na již hotové dálnice v provozu, čímž se právě bude využívat potenciál vystavěné sítě dálnic. Další kratší tahy vedou třeba od A1 do Zadaru, kolem Osijeku, do Ploče atd. Ale tomu se budu věnovat zase někdy jindy jak budeme znát lepší rozpočty na následující roky. Ambiciózní projekt v délce kolem 22 km se připravuje v rámci Dubrovniku na napojení letiště v Čilipi a dle trasování A1 pak taky na sever od města po dálnici. Když se sečtou všechny projekty, tak se budeme bavit "v řádech stovek km" rychlostních silnic v těchto parametrech. Celkový rozsah plánovaných dálnic a rychlostních silnic v těchto parametrech i s novým obchvatem Záhřebu je pak kolem 2000 km. Když by se to i takto ze široka poňalo, tak jsou jednoduše v provozu asi 3/4.

Rychlostní silnice: (některé)

D1 je jak jsem uvedl zkapacitněnou silnicí mezi A1 a Splitem v délce 10,5 km
D10 a D12, jak jsem uvedl dnes dohromady již 45 km (4- pruhy)
D33 je spojovací silnice mezi A1 po Šibenik, délka 8 km s 2 tunelama (2 pruhy)
D424, od exitu Zadar II (A1) - po Zadar, délka 17,5 km (4- pruhy)
D425, spojovací silnice od A1 po Ploče, délka 13 km (4- pruhy)
D522 je spojovací silnice mezi A1 a Udbina, 13 km dlouhá (ale má jen 2 pruhy), jedná se o přivaděč, který je často zobrazen i v rámci A1
D532 je spojovací silnice mezi A1 a D8 (s tunelem Sv. Ilija), tady je to kombinace JP, délka 10,5 km
D8 jak jsem uvedl, tak několik úseků na D8, tedy Jadranské magistrále se realizuje upgrade na rychlostní silnice ve 4- pruhech, především 50 km Trogir - Split (v provozu) - Omiš

Dále se realizuje třeba ta rychlostní silnice v rámci propojení na severní straně obchvatu Záhřebu

... a další a další úseky se plánují nebo i staví po celém Chorvatsku ...

Rychlostní silnice je pak typicky označená "modrým autíčkem v rámci DZ" a min. rychlost na ní je 60 km/h. Maximální pak zvykne být 110 km/h. Spadá klasifikací pod "státní silnice". Má i své parametry, viz obrázek o něco výše, jaký je rozdíl mezi dálnicí, rychlostní silnicí a státní silnicí.

[Diaľničiar]

Tady mi tohle málem zapadlo

Nějaké info o nových (více než stávajících 2-3ks) CNG stanicích v téhle postmoderní zemi?

Přiznám se, nevím, po krátkém hledání jsem pouze nalezl: http://cngeurope.com/countries/croatia/
a tohle: http://www.energetika-net.com/vijesti/p ... -lng-29112

Detail problematiky definuje legislativa: http://www.propisi.hr/print.php?id=14616
Jak se to plní nevím, nesleduji, nezajímám se, možná někdo jiný ano.


Chorvatsko zrealizuje modernizaci 94 železničně-silničních přejezdů (v článku je 1 jen pro pěší navíc)

*tato investiční akce se již brzo zahájí; realizovat jí bude podnik HŽ Infrastruktura
*cílem projektu je zvýšení bezpečnosti na nich
*projekt je oceněn na 208,7 mil. HRK (27,5 mil. €), z čeho EU proplatí 85% nákladů, zbytek stát
*automatická elektronická signalizace včetně světelné LED signalizace, 79 z nich dostane i závory

Tohle je 68. dopravní projekt uzatvořen mezi Chorvatskem a EU zazmluvněn prostřednictvím OP Konkurence a koheze.


Několik materiálů ke čtení (znalost chorv. jazyka je nevyhnutní)

Sektorová dopravní strategie 2017 - 2030 (ten dokument ve vlákně již je)
https://mmpi.gov.hr/UserDocsImages/arhi ... -final.pdf

Studie (školní práce) věnující se rychlostním silnicím v okolí Dubrovniku (2016; na té stránce lze vyhledat prakticky cokoliv)
https://repozitorij.fpz.unizg.hr/island ... m/PDF/view

Analýza (školní práce) věnující se výstavbě a údržbě silniční sítě Chorvatska (2018)
https://repozitorij.fpz.unizg.hr/island ... m/PDF/view

Plánovaná realizace státní silniční sítě v rámci Splitu a jeho župy (2018)
https://es.split.hr/Documents/2018/08/3 ... %C5%BD.pdf

[Diaľničiar]

Vláda schválila pomoc pro Sisačko-moslavačku župu, která byla zasažena nedávným zemětřesením a tedy když jsme na tomto fóru, tak uvedu jen pomoc, která se dotýká silniční infrastruktury.

Vláda sem vyčlenila celkem 25 mil. HRK, tedy asi 3,3 mil. €, za které se opraví župní a lokální silnice, které jsou dnem 29.12.2020 poškozené otřesy. Celkové škody jsou na této infrastruktuře vyčísleny na 57 mil. HRK bez DPH (i včetně státních silnic, ale tyto tahy jsou řešené jinak). Celkem se díky této vládní pomoci povede opravit 11 župních silnic v délce 27,5 km v nákladech 4,1 mil. HRK bez DPH a 11 lokálních silnic v délce 19,9 km v nákladech 8,7 mil. HRK a 5 mostů bude stát další 3 mil. HRK. Další peníze jdou na zesílení svahů, zajištění svahů kolem silnic a mostů v dalších 5 lokalitách.

Vláda posílá peníze dle všeob. nacenění, za provedení základního programu si bude odpovědná samotná župa.

[Diaľničiar]

Ekonomika HR se v roce 2020 nakonec propadla o 8,4%, což je více, než kdokoliv z regionu střední a jižní Evropy, ale je to podobné Španělsku (dokonce nižší; tam až 11%), Itálii či Francii.

V této souvislosti je taky informace, že EIB v roce 2020 poskytla HR rekordní úvěry v celkové výši 530 mil. €. Z toho více než polovina šla malým a stř. podnikatelům do udržení byznysu do budoucnosti v souvislosti s dopady pandemie COVID-19.

Nezaměstnanost v 01/2021 atakuje hranici 10% (9,8%).

Stát nyní upřímuje pozornost právě na poslední zmiňované, jen v 03/2021 vynaloží částku kolem 400 mil. HRK na udržení pracovních míst. Byznys sektor je s rozsahem vysoce nespokojený.

[Country]

Po roce a půl se vracím k tomuhle tématu, protože jsem na mapy.cz zaregistroval změnu - ta silnice je tam teď nakreslená jako silnice 1. třídy - oranžová, a tak mě napadlo, jestli ji nakonec přece jen nevyasfaltovali.
Zkoušel jsem dohledat nějaké info, ale jen česky a anglicky - a nic.
Neprojížděl tam někdo z vás v nedávné době ?

[Honey72]

Nechci Chorvaty hanit, ale čísla silnic bych bral s rezervou Tenkrát před lety jsem také v atlase našel trasu po silnici, která by u nás podle čísla byla první třídou. Nechtěl jsem to objíždět po dálnici, takže se silnice mezi tunelem Mala Kapela a Rijekou jevila jako dobrá volba. Jenže najednou číslo u silnice zmizelo a navigace se zbláznila. Já chtěl podle mapy odbočit, navigace ne. Musel jsem se vrátit. Později jsem zjistil, že silnice prostě ještě nebyla a dodnes není postavena. Místo ní vede jen desítky kilometrů lesní cesta. Alespoň, že v dnešních mapách už není vyznačena.

[Country]

Nechci Chorvaty hanit, ale čísla silnic bych bral s rezervou ........

Číslo téhle cesty je stejné jak bylo předtím, změnila se jen barva v mapě .....

[Diaľničiar]

Na tahu Majstorska cesta Obrovac – M. Alan – Sv. Rok je k dispozici rokem 2020 další materiál popisující geologii na trase:

https://hrcak.srce.hr/ojs/index.php/rgn ... 0753/5797/

Jde o státní silnici: DC 547 ... D50 – Rok – Obrovac (D27) ... 38,15 km. Chorvatsko má něco kolem 7300 km státních silnic, ale člení se na dvě kategorie (ta horší má užší parametry, postupně se mohou obnovovat a často nemají v zimě zajištěnou zimní údržbu) a tato je ta druhá. Pokračují snahy o činnost směrem k investování do ní, tak jak jsem rozepsal tyto snahy zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p194022 , když jste se ptal prvně.

Kdysi to byla nejlepší silnice té doby, zásadně zkrátila dopravu na území, vozila se tudy pošta. Je to vůbec v nejlepším stavu historická silnice tohoto typu, pod státním zájmem pro ochranu jako kultúrní památka a cíl turistů vhodný i pro cyklisty.



Tady jsou taky informace kolem ní (a nejen k ní): https://core.ac.uk/download/pdf/198149699.pdf .

A ještě další záběry: https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/najl ... 30289.html

Myslím, že je snaha o udržení její parametrů s občasným vylepšením. Zásadní modernizaci bych nepředpokládal vzhledem k zásobníku projektů a možnostem ufinancování. Vyasfaltování zbylých částí snad je možno uvažovat v horizontu další dekády.

[NoOne]

Po roce a půl se vracím k tomuhle tématu, protože jsem na mapy.cz zaregistroval změnu - ta silnice je tam teď nakreslená jako silnice 1. třídy - oranžová, a tak mě napadlo, jestli ji nakonec přece jen nevyasfaltovali.

Nekde jsem cetl, ze loni silnice zmenila sve cislo, nebo kategorizaci. O vyasfaltovani byla snaha pred stavbou dalnice a vse skoncilo vyhlasenim cesty kulturni pamatkou.

Kdysi to byla nejlepší silnice té doby, zásadně zkrátila dopravu na území, vozila se tudy pošta. Je to vůbec v nejlepším stavu historická silnice tohoto typu, pod státním zájmem pro ochranu jako kultúrní památka a cíl turistů vhodný i pro cyklisty.

Nejen kdysi. V roce 1996 to byla jedina cesta jak se dostat od Zadaru do vnitrozemi (byvala Republika Srpska Krajina), cestu pres Obrovac otevreli az v srpnu 98.

[Country]

Dík všem za reakce,
vypadá to, že ta cesta je, a ještě dlouho zůstane v tom stavu, jak jsem ji projížděl v roce 2010.
Pokud se zadaří a půjde cestovat, tak se tam v létě podívám a dám vědět.

[Diaľničiar]

Chorvatsko v roce 2020 aktualizovalo použitelný rozsah a trasy státních silnic a dálnic pro nákladní tranzitní dopravu (nad 7,5t, delší než 14m)

H1..JPG (121.02 KiB) Zobrazeno 13400 x

H2.JPG (145.58 KiB) Zobrazeno 13400 x

H3.JPG (78.81 KiB) Zobrazeno 13400 x

A extra trasy pro napojení se na přístavní infrastrukturu:

H4.JPG (119.08 KiB) Zobrazeno 13400 x

H5.JPG (55.25 KiB) Zobrazeno 13400 x

Aneb i mapa s platností pro letošní rok:

H6.JPG (104.88 KiB) Zobrazeno 13400 x

Výjimka je jen jedna: po DC 213 (D2 – G.P. Erdut (hr. s R. Srbije), v délce 26,6 km je umožněn provoz pro nákladní vozidla, které mají vykládku/nakládku ve Vojvodině v Srbsku.

[Diaľničiar]

Na HP Kaštel (RH) - Dragonja (SLO) se podepsala mezistátní smlouva o výstavbě nového mostu mezi těmito státy. Náklady se rozdělí na 50% pro každý stát cena mostu má být 12 mil. HRK (asi 800 tis. € pro každý stát). Za to se zrekonstruuje starý most a postaví se nový most. Tímto krokem se zásadně zvedne úroveň cestování na tomto HP. Je zde již citelné dopravní přetížení silničního provozu a dosavadní most slouží od roku 1969.

Zdroj: https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/ministar- ... -slo/22700

[Diaľničiar]

několik informací ze země; mimo silnic&dálnic

Aglomerace Zadar - Petrčane: zahajují se zde v 16 městských částech od Dikla po Arbanasi na celkem 112 ulicích stavební práce v projektu století: výstavba kanalizace s celkem 3600 "poklopy". Projekt je v nákladech 323 mil. HRK aneb asi 43 mil. €.

Celkem se ale tato činnost bude dotýkat 317 ulic. Novou kanalizaci získají ve: Arbanasi, Bili brig, Brodarica, Crvene kuće , Diklo, Maslina (Skročini), Novi Bokanjac, Plovanija, Puntamika, Stanovi, Vidikovac, Višnjik, Belafuža, Bokanjac, Kožino, Petrčane.

https://zadarski.slobodnadalmacija.hr/z ... ca-1097929


Šibenik postaví nové "centrum boja proti přírodním katastrofám a změnám podnebí", jde o komplex nové hasičské stanice za odhadovanou cenu ve výši 40 mil. HRK. Více zde: https://sibenski.slobodnadalmacija.hr/s ... ta-1098210


Vnitřní dluh ve zdravotnictví se blíží svému "tolerovanému maximu" a sice 5 mld. HRK. Vláda bude muset nalít do systému alespoň 1-1,5 mld. HRK, aby zmírnila tuto sekeru. Asi 1/3 peněz je dluhem vůči lékárnám, zbytek tvoří převážně nemocnice. Celkově se zdravotní starostlivost za uplynulých 20 let stala méně dostupnou pro snižování jak zaměstnanosti, tak počtu jednotek postelí na propočet obyvatelstva (a to to klesá taky). Dluh ve zdravotnictví dosáhl v 03/2021 částku 6 mld. HRK, ale se ho povedlo snížit díky několika opatřením. Situace je opravdu špatná, protože se dokonce pozastavila dodávka léků do nemocnic, než budou zaplacené starší účty. Dodavatelé energií se vyhrážejí taky ... Do konce 06/2021 musí vláda nalézt 3 mld. HRK, jináč dojde k celkovému pozastavení energií i léků do nemocnic. Situace v nemocnicích je přitom dle ministra zdravotnictví taková, že peníze jdou prakticky jen na mzdy a zbytek na energie, přičemž ani na energie to nestačí a léky jdou do dluhu. Vláda nalezla na přelomu let 1,5 mld. HRK, ale tytro peníze nepokrývají ani boj s pandemii. Jinak řečeno, do června má vláda najít způsob, jak nalít do systému 400 mil. € a snížit dluh o polovinu.

Pohledem do historie: 30 let žádná vláda neprovedla žádnou reformu ve zdravotnictví. To funguje již jen ze setrvačnosti. Stát za své zaměstnance a další kategorie platí totální minimum a zbytek odvodů a celý systém pokrývá co se odvodů týče jen 34% občanů. Nemocnice mají extrémně malé rozpočty. Vláda by měla do konce roku nalézt 10 mld. HRK: na chod systému a uhrazení všech dluhů ... Vláda kromě extra injekce na přelomu let ve výši 1,5 mld. HRK vrazila do systému i dalších 700 mil. HRK, ale navzdory tomu všemu dluh stoupl. Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že hodlá dát do systému opravdu 10 mld. HRK, ale zadlužování se tím nezastaví ... Některé nemocnice mají nezaplacené faktury až do 2 let staré. Poslední velká injekce do systému byla v roce 2013 ve výši více než 6 mld. HRK. Odborník na systém hodnotí, že ani v 90. letech, kdy byla válka a nebylo dost peněz a hledělo se na všechny peníze, tak nebyl takový dluh jaký je dnes. Cestovní ruch to nijak nezasáhne.

https://faktograf.hr/2021/04/16/dugovi- ... ako-zasto/


Chorvatský státní dluh dosáhl hodnoty 43,54 mld. € aneb 89,1% a tedy překročil 325 mld. HRK. Oproti roku 2019, kdy byl v úrovni 72,8% je to značný rozdíl, ale situace se má statisticky zlepšit, když vzrostne ekonomika o více než 6% po minuloročním propadu kolem 9,5% HDP a tedy i extrémnímu deficitu, na který si bylo nutno půjčit.

Tak nebo tak ministerstvo financí informovalo, že se dluh o 36,8 mld. HRK (4,86 mld. €).


Slovinská ropná společnost Petrol převzala chorvatskou síť čerpacích stanic Crodux. Nový vlastník posílí svůj tržní podíl na chorvatském trhu z 13 na 23% a bude provozovat síť s celkem 200 čerpacími stanicemi. V celé jihovýchodní Evropě PETROL provozuje 601 benzinku. Po schválení transakce antimonopolním úřadem tak získá síť 91 čerpací stanic, která v roce 2019 dosáhla tržeb ve výši 760 mil. EUR.

Akvizice desetiletí v Chorvatsku. Fortenova prodala mrazírny Ledo společnosti Nomad Foods za 650 mil. eur. Jde o finančně největší obchod v Chorvatsku za posledních 14 let. Skupina Fortenova je největší potravinářský koncern a maloobchodní lídr v Chorvatsku (Konzum), Slovinsku (Mercator), Srbsku (Idea) a v dalších sousedních zemích. Skupina vznikla v roce 2019 restrukturalizací skupiny Agrokor. Pro posílení své finanční situace se Fortenova rozhodla prodat některé ze svých divizí a tento proces byl zahájen prodejem stavební společnosti Projektgradnja a pokračoval prodejem mrazírenské divize Ledo. Nyní se proslýchá o prodeji výrobce minerálních vod Jamnica.

Agrokor otřásal politikou před nějakým obdobím, což je pochopitelné vzhledem k ekonomickému vlivu v zemi.


Hrvatske elektroprivrede (HEP) za poslední 4 roky (2018-2021) investoval jen do regionu Dalmácie více než 1 mld. HRK (133 mil. €). Letos se ještě bude investovat 230 mil. HRK a do roku 2023 se proinvestuje rekordních 3,8 mld. HRK (dohromady 18-23 až 644 mil. €) do segmentu distribuce elektrické energie. Ekonomika regionu roste a společně s tím i spotřeba elektrické energie a je to vzájemné, nyní bude moct vzniknout vícero developerských záměrů na úrovni veřejné, soukromé a i byznys sféry: https://www.hep.hr/u-cetiri-godine-vise ... aciji/3598 .

[Diaľničiar]

následující informace by se mohla rozdělit do mnoha vláken, ale uvedu jí jen zde


Vláda schválila čerpání úvěrů pro HAC a HC, tedy státního dálničního podniku a státního silničního podniku. Má to mnoho souvislosti a já je rozepíšu, tak jak uvádí ministerstvo dopravy.

HC si může vzít 703,3 mil. HRK. Z toho 300 mil. HRK jde na refinancování dosavadních úvěrů (to je ta část, která nebyla refinancována v minulosti). Zbylé peníze, tedy asi 403,3 mil. HRK půjde na realizaci celého seznamu silničních staveb, dle plánu výstavby: Vukmanički Cerovac – Mostanje (D1), Beli Manastir, Farkaševac – Bjelovar (D12), Istočna obilaznica Novog Marofa, Most Sava (Okučani – Gradiška), most i pristupne ceste preko rijeke Kupe u Pokuplju (D228), brza cesta Vrbovec - Križevci – Koprivnica – Gola (D10), Rogovići – Lindarski Križ, Zabok-Krapina, Čvor Donja Zdenčina (A1) - most na rijeci Kupi kod Lasinje i nadvožnjak preko željezničke pruge u Križevcima.

HAC si může vzít půjčku ve výši 62,58 mil. € na refinancování dosavadního úvěru, stejný postup jako u HC. Díky tomuto kroku se povede v období 2021-2024 ušetřit na splátkách až 35,8 mil. €. Tyto peníze vláda použije na již zmíněnou/ohlášenou výstavbu dálnice A11 Lekenik - Sisak. Bez toho, aby tato výstavba jakkoliv nabourala veřejné finance.

Vláda dále schválila, že si HAC smí vzít i úvěr ve výši 81,4 mil. € (615 mil. HRK) na financování pokračování výstavby dálnice A7 Rupa - Rijeka - Žuta Lokva (sektor Križišće - Žuta Lokva). Zajistí se tak další pokračování výstavby dálnice A7, hledají se ještě další zdroje. Tento schválený úvěr rovněž neohrožuje finanční stabilitu podniku HAC.

https://mmpi.gov.hr/vlada-rh-suglasnost ... hc-a/22750

[Diaľničiar]

Chorvatsko v letošním roce nezavede zvýšenou mýtní sazbu v letní sezoně. Návrh schválila vláda na svém zasedání. Mýto tak bude stejné po celý rok. Motoristé tak ušetří jinak zvednutou sazbu o 10%. Týká se to období od 15.6. do 14.9. a kategorií IA, I a II.

HAC tak dojde odhadem o 77,5 mil. HRK. Jde však o jistou "náhradu" spojenou za komplikace s cestováním k moři a zatraktivnění této volby pro Chorvatsko. Má se tak oživit ekonomická aktivita v cestovním ruchu, což je v souladu s Fondem obnovy a jeho cílů.

https://mmpi.gov.hr/vlada-rh-zakljucak- ... dini/22771

[Diaľničiar]

HAC letos investuje 823 mil. HRK (asi 110 mil. €) do zlepšení napojení na síť dálnic. Staví 5 dálničních uzlů, další 4 rozšiřuje, čímž se 9 lokalit lépe napojí na dálniční síť, sníží se jim délka tohoto napojení proti dosavadní době respektivě se sníží přetížení.

https://www.vecernji.hr/vijesti/investi ... ju-1501424

20.JPG (74.69 KiB) Zobrazeno 11349 x

HAC hodlá v letošním roce investovat dalších 404,9 mil. HRK do údržby dálniční sítě, z toho 276,1 mil. HRK do mimořádné údržby, zbytek je běžná údržba. Do odpočívek se mimořádně investuje 25 mil. HRK a do bezpečnosti dálnic dalších 75 mil. HRK. HAC taky zesilňuje služby na své více než 1000 km dlouhé síti dálnic pro odtah větších vozidel v případě jejich poruch. Taky vybavil 32 vozidel s defibrilátorama atd.

Pokračuje i restrukturalizace HAC. V roce 2020 pracovalo 2610 lidí, dnes to je 2507 bez toho, aby utrpěl provoz a správa sítě.

Provoz byl v roce 2020 proti roku 2019 nižší o 31%. Letos do 23.5. projelo po dálnicích skoro 15 mil. vozidel, což je prozatím růst o 15,6% za stejné období v roce 2020. Na mýtě se vybralo 723,8 mil. HRK bez DPH, což je o 23% více.

Pro rok 2021 počítá HAC s výběrem mýta v celkové výši 2,18 mld. HRK. Prozatím je i realita v období 01-04/2021 větší nad plánem o 10,79%.

[Diaľničiar]

Přímořské letoviště Novalja (Ličko-senjska župa) bude mít projekt rekonstrukce Primorske ulice. Součástí je jak vynovení místního přístavu, tak i celé ulice. Do té podoby, ve které bude větší bezpečnost pohybu pro cyklisty a pěší se zachováním dosavadní dopravy. Většinu projektu hradí EU fondy. Celkové náklady pak činí více než 24 mil. HRK.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/ministar- ... alji/22786


Dále, most Gradiška (sledovaná stavba v celém fóru HR):

3.JPG (43.65 KiB) Zobrazeno 11102 x

[Diaľničiar]

co provoz & pandemie

Minulý víkend projelo po dálnicích ve správě HAC celkem skoro 713 tis vozidel, které za mýto dávají skoro 39 mil. HRK bez DPH. Je to o 29% více vozidel proti r. 2020 a 36% více na mýtném (a to se ani letos nezavedla 10% přirážka).

Ve srovnání s rokem 2019, kdy projelo ve stejném víkendu 750 tis vozidel a na mýtě se vybralo 43 mil. HRK (i s 10% přirážkou na něm) je to pokles.


nabídka Číny na další stavbu

Čína nabídla po dokončení mostu Pelješac postavit i Pašmanski most. Více v článku: https://tockanai.hr/biznis/nakon-peljes ... ost-48786/ , já se tomu prozatím detaileji nevěnovat. Informačně se k tomu bude možno rozepsat v případě zájmu nebo schválení realizace na straně HR vlády.

[Diaľničiar]

Chorvatský premiér obeznámil veřejnost se základním rámcem investicí do dopravy do roku 2027: 45 mld. HRK

*dnes se odevzdala další část na istrijské dálnici, A8 - 13 km v plném profilu; http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 46#p238546
*ve stejném týdnu se stavebně spojil most Pelješac dole na jihu Chorvatska, což je více než symbolické, ačkoliv se tudy nejezdí, tak 1. v historii je území Chorvatska spojeno po zemi; http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 65#p238065

Prioritu v této dekádě dostanou železnice a již se ostatně velké modernizace realizují. Celkem se bude jednat o 22 mld. HRK.
Silnice a dálnice dostanou částku 15 mld. HRK.
Přístavy a námořní infrastruktura dostanou částku 3 mld. HRK.
Všechna ostatní doprava pak ještě 5 mld. HRK.

https://vlada.gov.hr/vijesti/istarski-i ... esta/32638

Premiér zdůraznil, že v této dekádě se již chorvatská dopravní infrastruktura dobuduje do ucelené podoby využitelné jak pro přepravu lidí, tak nákladu a i pro rozvoj regionů, cestovního ruchu a hospodářství. Všechny segmenty rovnoměrně po celém státě.

[Diaľničiar]

Tento víkend projelo dálnicemi v poměru k roku 2019 asi 95-100% vozidel. Způsobovalo to samozřejmě dopravní problémy, ve vícero částech státu byla norma 3 km kolona, místama i 5 km, extrém byl u Lučka. Policie monitorovala provoz ze vzduchu.

Včera projelo tunelem Mala Kapela na dálnici A1 do 19:00 až 70 tisíc vozidel.

Z hlediska počtu turistů je nyní v zemi rekordní počet v historii a to i proti r. 2019. V Chorvatsku se nachází 1,025 mil. turistů. Zahraničních je 855 tis, z toho nejvíce: z Německa, Slovinska, Polska, Rakouska a ČR. Počet Poláků a Čechů je pak vyšší než v roce 2019.

Cíl byl dosáhnout průměru 70% počtu turistů v poměru s rokem 2019.

Podrobněji po chorvatsky zde: https://www.index.hr/vijesti/clanak/u-h ... 94344.aspx , https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... u-15092130

V roce 2019 byl příjem z cestovního ruchu ve výši 10,5 mld. €. V roce 2020 pak 4,8 mld. €. Letos, pokud se udrží úroveň v pásmu 70-80%, tak by to mohlo být nad 8 mld. €. Červenec je prozatím velmi silný měsíc a předčil očekávání, ovšem nutno doplnit, že v srpnu se naopak očekává útlum. Realita se bude znát již brzo.

Na některých hraničních přechodech se čekalo i 6 hodin. Extrém byl na hranicích s Bosnou. Ze státu dohromady vyjelo do 400 tis a vjelo do 500 tis turistů. Tomu víceméně odpovídají dopravní proudy na hlavních dálničních úsecích. Istrie nebyla výjimkou.

Městem Split se protočilo v přístavu a letišti za víkend asi 100 tis lidí.

[Diaľničiar]

Vícero informací z Chorvatska:

Uplynulým víkendem projelo na dálnicích HAC 875,5 tis vozidel. Vybrané mýto za to činí 49,03 mil. HRK bez DPH. Proti roku 2020 to je o 37% více na mýtném a 31% více vozidel.

Ve srovnání s rokem 2019, který byl historickým rekordem v turistické sezony to je stále méně. To tady o tomto víkendu projelo 893 tis vozidel a vybralo se 51 mil. HRK bez DPH.

Zajímavostí ale je, že provoz na dálnici A1 byl i ve srovnání s rokem 2019 větší a to o 1,41%. Tomu odpovídal i rozsah kolon.

Dle ministerstva cestovního ruchu je v zemi stále více než 1 mil. turistů: 886 tis zahraničních a 169 tis domácích.

Ministr dopravy Butković ozřejmil, že vláda zadala za 700 tis HRK poradenské společnosti Ernest & Young vypracovat studii uskutečnitolsti na stavbu mostu na Pašman. Taky vychází v délce na cca. 2 km jako je most Pelješac. V tomto ohledu se ale v Chorvatsku plánuje postavit vícero mostů, které mohou dokonce spojovat i ostrovy mezi sebou. Ale to spíš jen pro zajímavost. Doba plánů je u tohoto 30 let, doba realizace ...

Chorvatsko směruje k dalšímu cíli a sice zavést € měnu. V příštím roce se očekává zásadní oživení ekonomiky a přílev nových peněz z fondů EU. Letos má být růst HDP o 5,2%, v roce 2022 o 6,6% HDP. V letech 2022 - 2024 se plánují zvednutí investic o 18,5% proti stávajícím 10%. Vláda plánuje pro další roky vývoj z let 2016-2019, tedy dostat se do přebytku hospodaření a rychlejší snižování vládního dluhu. Deficit v roce 2022 má být ve výši 2,6%, pak 1,9% a 1,5%. HDP poroste rychleji, a proto chce vláda dosáhnou snížení dluhu v roce 2024 na úroveň 76,8% HDP, tedy o více než 11% směrem nadole. Investice státu, spotřeba lidí přinese více DPH a vláda již neplánuje velké stavby na státní dluh.

4 cíle Chorvatska a 3 reformy:
*rok 2022: otevření mostu Pelješac
*rok 2022/2023: členství Schengen a přijetí €
*rok 2024: investice do nákupu stíhaček

*reforma zdravotní starostlivosti
*reforma soudnictví
*reforma územně-správního členění společně s reformou státní správy

Jsou to odvážné cíle a reformy, ale Chorvatsko dosáhlo 30 let svojí existence, ustálo vyhlášení nezávislosti, vstoupilo do EU i NATO, přežilo finanční krizi a vlastní dluhovou krizi, odvrátil se bankrot gigantu Agrokor, zlepšilo se mezinárodní postavení státu, od podzimu se ruší viza pro USA, snížil se dluh loděníc, reformoval segment petrochemického průmyslu, před pandemii se snížil veřejný dluh, snížila se nezaměstnanost a zvládla se situace kolem dvou zemětřesení jak v regionu hlavního města tak v regionu Sisaku. Na této cestě se udělalo mnoho chyb, ale stát odvrátil hrozící bankrot, udržel měnu a po úpadku dovedl nastartovat velké investice. Elektrická energie se prodávala pod cenu a podnik skoro zbankrotoval. Želežnice mají velký vnitřní dluh. Výstavba lodí na státní záruky nedopadla dle představ. Z let 90. nemá dodnes mnoho lidí vyplacené mzdy a je problém s důchodama. Zapomínalo se na veterány atd. Musela se zvládnout v prvních letech taky hyperinflace nad 1000%, výměna měn chorvatský dinár nahrazen chorvatskou kunou.

HR.JPG (80.79 KiB) Zobrazeno 10233 x

Po válce a během nezávislosti se řešila nejen měna, ale 1/7 obydlí bylo poškozeno nebo zničeno. Chorvatsko opravilo 151 000 domů a bytů. Válečné škody: 160% HDP před válkou.

V letech 2012 až 2015 kleslo Chorvatsko ze 61% na 60% průměru EU, tak za polsedních 5 let se zvedla úroveň na 65%. V současnosti je to kolem 64%. Chorvatsko nikdy nemělo tolik peněz jako má poslední roky v rámci členství EU. A využívá je takřka naplno do všemožných rozvojových programů. Evropský průměr je kolem 3,7% HDP, Chorvatsko obdrží peníze v poměru k HDP ve výši asi 12% HDP.

Covid-19 vyšel stát na 34 mld. HRK. Škody po 2 zemětřeseních jsou 128 mld. HRK.

MMF vyčlení ekvivalent měny SDR na posilnění světové likvidity: 190 členů dostane celkem 650 mld. USD. Z toho Chorvatsko uvidí v srpnu v propočtu (dle 5 měn na výměnu) 828 mil. €. Chorvatsko tyto peníze hodlá mít v národní bance na stabilitu měny.

[Diaľničiar]

Vývoj cestovního ruchu: k cca. polovině srpna

*premiér Plenkovič vyjádřil celkovou zpokojenost s průběhem letní sezony, stát si udržuje oranžovou barvu a nestalo se nic, pro co by srpen ukončil léto
*jak červenec tak srpen jsou na tom lépe, než v roce 2019
*prozatím v Chorvatsku bylo 55,3 mil. přenocování ( z toho skoro 9 mil. jsou domácí turisti) a celkem sem zavítalo 9 mil. turistů
- sezona není u konce a nyní je plnění proti r. 2019 na 60% přenocování a 70% příchodu turistů
- to lepší, než rok 2019 jsou tržby za tyto výkony, což intenzivně přispěje k investicím do turizmu po roce 2020 a k oživení ekonomiky i zevnitř (kromě ještě mnoha mld. € z EU fondů)
*proti roku 2020 je to dokonce o +84% lepší situace , což je více, než se předpokládalo (předpoklad byl k 70%, že jestli to bude tolik, tak to bude dobrý výsledek)

Nyní je v Chorvatsku více než 1 mil. turistů. Většina z nich je ze států: Německo, Polsko, Slovinsko, Itálie. A v rámci území Chorvatska je jich nejvíce na Istrii, kolem Rijeky a pak v rámci Splitu - v Dalmácii.


Z ekonomiky ještě jedna informace: inflace v zemi je na 9- ročním maximu: 2,5% (tento jev je celosvětový):
- 07/2020: -0,9%
- 06/2021: +1,9%
- 07/2021: +2,2%
- 08/2021: +2,5%

Estonsko: +4,9%, Polsko s Maďarskem: +4,7%
Taková Malta nyní: +0,3%

Mýto za uplynulý víkend (pátek - neděle)

*proti roku 2019 se vybralo o 6% méně (nutno dodat, že letos neplatí 10% přirážka na mýto)
*čistě na dálnicích HAC se vybralo 49 mil. HRK (+29% proti r. 2020) a projelo po nich 878 tis. vozidel (+25% proti r. 2020)

V roce 2019 projelo víkendem, který odpovídal tomuto 13.-15.8. celkem 919,6 tis. vozidel a na mýtném se vybralo 52,1 mil. HRK.

Ovšem, HAK hlásil dlouhé zdržení na klasických místech: obchvat ZG tedy A3, RI tedy A7, Krčki most (DC102), dálnice A8/A9 na Istrii, vytypované hraniční průchody jako okbvykle a dále tunel Učka, Jadranská Magistrála DC8 a skoro všechny cestovní uzly: letiště, přístavy a větší turistické centra.

[Diaľničiar]

Za uplynulý víkend (3.-5.9.) se vybralo na mýtném o 61% více než v roce 2020 a o 4% více proti r. 2019.

*dálnicemi HAC projelo 656 tis. vozidel a vybralo se 33,6 mil. HRK bez DPH
- provoz byl o 49% větší proti r. 2020 a o 8% větší proti r. 2019

https://www.seebiz.eu/tvrtke/hac-za-vik ... 019/264705