Norsko

[Diaľničiar]

Dne 22.12. se do provozu odevzdal 7 km úsek 4- pruhové dálnice nedaleko Mandal na JZ Norska. Jde o 1. etapu dálnice Kristiansand - Sandnes, upgrade JZ pobřeží v Norsku. Úsek se postavil velmi rychle, protože výstavba se začala v roce 2020. Součástí úseku je i přivaděč do Mandal.

lokalita na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=58. ... 789/7.5890

foto: http://pano.afgruppen.no/e39km/2021/

https://www.nyeveier.no/nyheter/nyheter ... an-skjema/

[Diaľničiar]

Vedou se vážné debaty o tom, jestli by Lærdal Tunnel s jeho délkou 24,5 km neměl dostat i 2. rouru. Náklady se odhadují na 5 mld. NOK, tedy asi 500 mil. €.

Tunel byl otevřen v roce 2000 a doposud je nejdelším silničním tunelem na světě. Nemá k dispozici žádnou únikovou rouru a právě jeho délka prakticky znemožňuje útěk po vlastních, kdy by se doopravdu něco vážné stalo. Právě proto je v tunelu nadstandardní technika a vícero komor pro úkryt s kyslíkem, ale zase je to ta stejná debata jestli je to vzhledem ke všemu adekvátní.

Denní intenzity jsou v průměru 1700 vozidel, takže z tohoto pohledu není 2. roura rentabilní. Ale z bezpečnostních důvodů to již opodstatněno je vzhledem na stoupající normy. Jenomže tedy při tomto provozu se je riziko těžké DN opravdu minimální.

No a mj. se připravuje rozsáhlá generální oprava tohoto tunelu a to v letech 2022 - 2027.

https://www.bygg.no/vil-ha-nytt-tunnell ... /1487397!/
https://www.bygg.no/entreprenortopp-om- ... /1487489!/

[Diaľničiar]

Dálniční správce Nye Veier plánuje letos obstarat 7 staveb v nákladech 15 mld. NOK:

https://www.veier24.no/artikler/nye-vei ... -ar/516615




Nedá mi nezmínit bouřku Gyda, která tady napáchala velké škody. Mnoho úseků silnic bylo zaplaveno nebo se vyskytují i sesuvy svahů, podemletí těles silnic atd. Rozsahu škod se ale nebudu věnovat, navíc není poškozená žádná zkapacitněná celonárodní silnice, resp. nanejvýš zanesená bahnem atd.

[Diaľničiar]

Finanční plány pro silnice & dopravu po roce 2022

Norsko tak jak každý rok, tak i letos aktualizovalo nejbližší silniční plán a tedy nyní na roky 2022 - 2027. Z něj vyplývá, že se počítá vynaložit částka v propočtu 20,2 mld. €.

Celkově se plánuje zlepšit státní kontektivita. Relativně dobrá silniční síť je na jihu kolem Osla, ale Norsko zahájilo projekty napříč stát. Cílem je zásadně usnadnit bezpečnost provozu, zlepšit dostupnost pro nákladní dopravu, která na užších (i hlavních) silnicích má občas problém s cestovními časy, což znemožňuje větší růst a rozvoj regionů.

Norsko se proto snaží jednotlivé tahy "narovnávat". A to jak topograficky za pomoci tunelů a mostů a zrovna tak v profilech novým lepším trasováním zahrnujícím v sobě realizaci obchvatů a rozšiřování nevyhovujících zákrut atp.

Investiční rozpočet předložila státní silniční organizace Statens Vegvesen.

Celkový dopravní plán pro roky 2022 - 2033 (neustálá aktualizace) pak počítá s dopravníma výdajama ve výši 1200 mld. NOK anebo asi 118 mld. €. Asi 10% financí bude pocházet z příjmů z mýta.

Značí to 100 mld. NOK každoročně, tedy bezmála 10 mld. €.

https://www.regjeringen.no/en/dokumente ... 3430/?ch=5

Plán ma za cíl stimulovat domácí hospodářství a zlepšit vyhlídky do budoucna. Mj. pak vyřešit věčný problém Norska a sice usnadnit cestování jinak členitým pobřežím a těžko dostupným vnitrozemím ...

Do dopravy se dostane v roce 2021 celkem 80 mld. NOK (dle návrhu z 10/2020) a to hlavně do silnic a železnic. To je asi 7,5 mld. €.

To značí, že plán kopíruje inflaci a potřeby pro plnění. Meziročně se zvedají výdaje do dopravy o 25%.

Fond Global (ropní fond státu; fondy jsou oficiálně 2): v roce 2020 dosáhl hodnoty 10 400 mld. NOK

Nyní je jeho hodnota již 11 927 mld. NOK a to navzdory fakt, že se z něj již čerpají zdroje pro vykrývání "komplikací" spjatých s pandemii COVID-19.

Tolik tato stručná fakta.

Pokud by koho zajímal rozsah dálniční sítě a výdaje do silnic:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 45#p224945
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 55#p224955

[Diaľničiar]

Dne 23.2. se do provozu odevzdal 1,1 km dlouhý tunel Ljotelli na Fv. 53 u Årdal. Jednalo se o bezpečnostní investici na ochranu před lavinama na silnici mezi Årdal a Tuyin.

https://www.vestlandfylke.no/nyheitsark ... i-er-opna/

[Diaľničiar]

co je nové na E6: S-J dálnice Norska, která se formuje

Byl proražen 1. ze 3 tunelů na dálnici E6 z Ranheim (Trondheim) do Værnes (Stjørdal). Jde o 1,6 km dlouhý tunel Være. Jedná se o 2. rouru existujícího tunelu. Jde o 23 km úsek dálnice, který bude v délce 7,1 km v tunelech.

poloha na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=63. ... 22/10.5955

Oficiálně se zahájila výstavba úseku dálnice E6 Kvithamar - Åsen. Ceremoniál se začal odpalem. Skutečné práce se již nějaký čas realizují. V tomto případě se jedná o 19 km dlouhý úsek dálnice.

Tady jsem o tomto úseku zmiňoval: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 34#p247334 .

[Diaľničiar]

západně od Osla se doporučuje postavit podzemní T- MÚK E16 x E18, pro lepší představu:

[Diaľničiar]

Na hlavní silnici E6 kolem jezera Snåsa severně u Steinkjer dopadla hromada balvanů a zeminy. Právě tato oblast má navržen silniční tunel za asi 500 mil. NOK, ale doba realizace byla dána až do období 2024 - 2029, protože se vyhodnotilo, že ačkoliv tu hrozí sesuvy, tak riziko, že by nastal sesuv těchto rozměrů bylo střední.

K sesuvu došlo v neděli večer. Provoz se má v nějakém režimu obnovit ve středu.

detail: https://www.cdn.tv2.no/images/14644524. ... ression=92



https://www.veier24.no/artikler/e6-i-sn ... dag/518060
https://www.tv2.no/a/14644293/

[Diaľničiar]

psáno v 09/2021:

sledovaný projekt v tématu

Jde o projekt Sotra (stačí vyhledat)

Seskupení s názvem Sotra Link vyhrálo tento megaprojekt a to s nabídkou v propočtu 2,27 mld. USD.

Tohle PPP zajišťuje všechno: financování, výstavbu a provozování RV 555 Sotra Connection.

Členové seskupení: australská Macquarie Group, jihokorejská SK Ecoplant a italská firma Webuild.

Než že bych se opakoval, tak co to obnáší je uvedeno zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 97#p203797 .

Jde o mimořádně komplexní projekt se vším všudy, který zahrnuje hodně tunelů, velký dominantní most s menšími k tomu a veškerým zázemím nejen pro automobily. Tomu odpovídá cena. A taky tomu odpovídá zahrnutí pod PPP. A samozřejmě je i na Norsko tohle jedno z největších PPP v zemi.

Tento megaprojekt, největší PPP v Norsku, má zajištěno financování.

Norsko dokonce prezentuje, že jako jeden infrastrukturní projekt, který je ve výši 2 mld. €, tak je největší sám o sobě v historii Norska a to byl i důvod, proč se snažila vláda o zapojení přes model PPP, protože to má přinést samé benefity.

Sotra link - je nejen most, jak jsem vícekrát v tématu psal.

Balík je rozložen do akcí: Macquarie Capital (70%), jihokorejská firma SK ecoplant (20%), a italská skupina Webuild (10%). Koncese je 25 let na provozování a údržbu po tom, co se projekt v roce 2027 dokončí.

Výstavba je složená v dalších % a sice španělská skupina FCC Construcción (35%), již zmiňovaná italská skupina Webuild (35%), a zmiňovaná jihokorejská ecoplant (30%).

9,4 km 4- pruhu, včetně 4,6 km 2- rourových tunelů, 4- pruhový most kolem 900m
nový silniční systém bude přístupný a bude na to pamatovat i pro bus a pěsí dopravu včetně cyklistů
součástí projektu je celá řada dalších staveb, viz výše uvedený citovaný odkaz

Projekt je součástí Národního dopravního plánu 2018 - 2029.

[Diaľničiar]

Vzhledem k narušení trhů v důsledku války na Ukrajině a problémech plynoucích v dopravě z pandemie COVID-19 se Nye Veier rozhodla oddálit tendrování:

E6 Berkåk-Vindåsliene (Trøndelag)
E6 Sørelva-Borkamo (Nordland)
E6 Storhove – Øyer (Innlandet)

https://www.nyeveier.no/nyheter/nyheter ... kurranser/

Nye Veier se snaží maximalizovat přípravní práce pro další projekty a udržet výstavbu toho co se staví. Ale tendrování nových dálnic musí odložit, protože by to nebylo finančně odpovědné.

Moudré rozhodnutí.

[Diaľničiar]

Dne 20.4. se zahájila výstavba E8 Ramfjord. Dominantnou nového vedení silnice bude 870m dlouhý most.

https://www.vegvesen.no/nn/vegprosjekt/ ... -spadetak/




Skanska vyhrála tendr na upgrade E18 západně u Osla. (Vestkorridoren) E18 bude v novém vedení se 6- pruhy, Strand - Ramstadsletta s tunelem Høvik. Náklady mají dosáhnout 2,9 mld. NOK nebo 290 mil. €. Výstavba se zahájí v létě 2022 a potrvá do roku 2029.

lokalita na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=59. ... 21/10.5852

[Diaľničiar]

Již jsem psal o Norsku a stavu silniční infrastruktury z hlediska financování za jednotlivé poslední roky, mosty nevyjímaje: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 55#p224955 . Tam jsem se zmínil o 1 tis. mostů, které se mají opravit nad rozsah původních plánů, což bylo výsledkem mimořádného monitoringu (po incidentu z Itálie). S tím, že se realizoval obsáhlejší průzkum stavu mostů.

Norský silniční úřad a další asociace a statistický úřad přistoupil k celkovému rozsáhlému průzkumu mostních objektů, aby zjistil, že norské mosty jsou opotřebované, ale nejsou zanedbané z hlediska toho, že by se o ně nikdo nestaral. V tom je předse jenom rozdíl. Ovšem stav mostů vykazuje nutnost zvednout prostředky na jejich opravy a rekonstrukce.

Z předtím uvedených asi 1000 mostů se dnes ví, že 342 mostů na státní silniční síti a lokálních silnicích může být potenciálně nebezpečných pro jejich uživatele. Tyto mosty se budou monitorovat, ročně lépe sledovat a postupně zásadně modernizovat, náhrady nevyjímaje.

Mezitím je ale celkem dalších 5300 mostů ve stavu, že si vyžádají větší peníze na opravy. Je to 1. celonárodní průzkum, který se předtím nepovedlo uskutečnit, protože to nebylo z kapacitních důvodů možno. Realizovalo se to na popud případu z Itálie, když tam v Janově spadl dálniční most ...

Těchto 5300 mostů požírá nadstandardní rozsah koroze železných částí v strukturách mostů. To značí, že se musí celkově zvýšit položka údržba silničních mostů a následně i opravy a rekonstrukce, což je provázáno. Jejich stav se má začít zlepšovat.

Statistický úřad kontroloval údaje, ze kterých vyplývá, že Norsko ve skutečnosti utratilo na lokální silnice a ulice v roce 2021 o 10% méně peněz, než v roce 2020. Rozpočty se nečerpají, protože se nenašel důvod položky utrácet.

Norský silniční úřad, který má dohled nad celkovým fungováním silniční infrastruktury v zemi připravuje nové schéma financování pro údržbu mostů na všech úrovních. Mj. se zavede silnější průzkum stavu mostů. A dále se připravuje program, který má předcházet problémům s pádem lavin a skal na silnice, což se poslední roky taky odehrává a komplikuje silniční provoz, ale hlavně se tak silnice stávají nebezpečnými, což je v maximálním rozporu s prioritami Norska.

Dále se v Norsku před týdnem otevřel do provozu 2 km tunel Liatindtunnelen na FV 17. Původně se měl do provozu dostat v roce 2019, ale pro celou řadu problémů se sesuvama skal a půdy u jižního portálu se to odložilo. Pak zas zkrachoval zhotovitel.

Tento tunel Liatindtunnelen společně s dalším kratším jménem Olvikvasstunnelena malým mostem nad Olvikvatnet tvoří nové vedení silnice Fv17. Silnice je tak rovnější a bezpečnější před již zmiňovanýma sesuvama.

[Diaľničiar]

Norsko oznámilo, že hodlá pro silniční sektor dosáhnout v roce 2050 uhlíkovou neutralitu. Na zapracování potřebných úprav do dopravních plánů se spojí hlavní silniční úřad Statens Vegvesen a Centrum CGSCE (Centre for Green Shift in the Construction Environment) (Green 2050). Dále se hlavním partnerem stala Norská univerzita NTNU.

Silniční infrastruktura a silniční doprava projde úpravama, které možná běžný obyvatel nepostřehne. Úprava energetických řešení v rámci provozu, ale i realizační fáze projektů a samotní uživatelé silnic ... Samotné investice do silniční infrastruktury to zřejmě nezasáhne, protože dosavadní stavební boom zkracuje a zrychluje možnosti cestování, spojení, což zlepšuje mobilitu a snižuje spotřebu energií.

Je ale dost možné, že právě stavební segment se bude muset rychleji přizpůsobit těmto změnám a zapracovat na postupech s využitím ekologičtějších materiálů. To ale zase značí inovace, výzkum a posun dál. Výsledkem mají být mj. i udržitelnější silnice do budoucna s menším zásahem do větších rekonstrukcí v krátkém čase. To mj. bude značit, že se bude dbát na lepší materiály a postupy a tedy se nebude brát takový ohled na samotné ceny. Již nyní jsou tendry na hlavní silnice dávané na vysoký level v plnění podmínek.

[Diaľničiar]

Na E6 v Hommelvik, což je východně od Trondheim došlo k sesuvu půdy. Jde o hlavní tah mezi Trondheim a severním Norskem a Švédskem. Tah byl uzavřen na neurčitou dobu. Jezdí se starou trasou, ale ta není ideální pro asi 17 tisícové denní intenzity. Na úseku bylo právě jedno vozidlo. Prozatím je v šetření co sesuv způsobilo. Mj. probíhá v této oblasti upgrade E6 na dálniční parametr. Do toho ale i fakt vysokých srážek a tím způsobená enormní nasycenost půdy.

mapa: https://www.vegvesen.no/trafikk/#/?lat= ... affic,cctv
video: https://www.dagbladet.no/video/aldri-op ... e/iweOPZ4v
blog: https://blogs.agu.org/landslideblog/202 ... /malvik-1/

[Diaľničiar]

Norská vláda indexovala silniční výstavbu za rok 2021 o 12,9%. Jedná se o největší indexaci od roku 2004, kdy se tohle pravidlo začalo uplatňovat. Celkové stavební náklady (stavební inflace) dosáhla za rok 2021 až 26,3% a extra kapitola betonové mosty byla ještě samostatně drahší.

Beton vzrostl o 30%, ražba tunelů o 20%. Asfalty o 30 a více %.

Tato zpráva je důležitá proto, že se nedávno uveřejnil rozsah mostů, které se mají pro zajištění bezpečnosti, opravit, postavit jako nové.

Na druhou stranu, Norsko má důvěru. Největší PPP, projekt mostu Sotra s mohutní infra- kolem má zajištěno financování a vzhledem k objemu 2 mld. € se uvažuje jestli se ta indexace jak projeví. I když ceny se můžou ještě upravit; http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 27#p252827 .

Norsko se rozhodlo nejít cestou stropování místních produktů, ale spíš indexací pro veřejné výdaje. Tím se udržuje trh v rovnováze.

[Diaľničiar]

Před pár dnama tady byla další potopa, která poškodila most na E6 u Badderen. Je to důležitý most, protože obcházka vede územím Finska.

Od středy bude k dispozici dočasný most na E6:



stav výstavby E39 západně od Kristiansand:

lokalita na mapě: https://www.google.com/maps/@58.1132801 ... a=!3m1!1e3

[Diaľničiar]

Hlavní silniční úřad Vegvesen dal návrh pro nové limity AADT (intenzity) ve vztahu k silniční síti: Vzniknou tedy "dálnice s horšíma parametrama".

Nové silniční normy mají zajistit maximum z veřejných zdrojů tím, že se bude realizovat co nejmenší zásah "kolem" a tím se mj. usnadní příprava, protože se tak nezasáhne do okolní přírody. Nové silnice se ale stavět budou všude, kde taková alternativa není. To není cílem této úpravy. Sníží se náklady na přípravy o 50 mld. NOK v rámci dopravního plánu.

https://www.vegvesen.no/om-oss/presse/a ... ilpasning/

d1.JPG (31.13 KiB) Zobrazeno 7777 x

d2.JPG (33.91 KiB) Zobrazeno 7777 x

d3.JPG (54.71 KiB) Zobrazeno 7777 x

d4.JPG (30.24 KiB) Zobrazeno 7777 x

Dálnice s MPR 110 km/h musí být rovnější než silnice s nižším rychlostním limitem. Silnice s MPR 90 a 100 km/h se dá snadněji koopírovat s terénem. Taková silnice není nevyhnutně užší, ale zajistí lepší možnosti na ochranu resp. záchranu důležitých přírodních oblastí.

Správa silnic uvádí, že 2-proudová silnice s pruhama na předjíždění bude mít dobrou kapacitu a bezpečnost s intenzitama až 15 tis. vozidel za den, takže taková silnice bude moct být vybudována na 90 km/h. Samozřejmě, že tato AADT hodnota nebude výchozí od dokončení upgradu/výstavby.

Konkrétní změny:

*2 až 3 pruhovú silnici lze projektovat až na 15 tis. vozidel za den (dnes 12 tis. vozidel)
*dálnice v plné šířce půjde od 15 tis. vozidel (dnes 12 tis. vozidel)
*spodní hranice pro užší 4- pruhové silnice se zvedá ze 6 na 8 tis. vozidel
- podmíněno kvalitním ekonomickým propočtem dopadů na region
*běžný provoz pro úzkou 4- pruhovou silnici bude v rozsahu 12 až 20 tis. vozidel (paralela s dálnicemi, tedy rozhodnou jiná kritéria než AADT)
*4- pruhovou dálnici bude možno postavit na 90, 100 a 110 km/h (dnes jen 110 km/h)

[Diaľničiar]

Norsko vede v rámci Evropy ve využivání elektromobilů. Každý týden se tady vykládá v přístavní zóně Osla na 2,5 tis. elektroaut Tesla, Audi, Hyundai, BMW, Polestar. Co na to infrastruktura?

Norsko není člen EU, která předběžně odsouhlasila omezení prodeje spalovacích vozidel v roce 2035, aby již dnes prodávalo 80% vozidel na elektropohon. S 5,5 mil. populací tady již jezdí 0,5 mil. elektroaut. To je statisticky o 40 tisíc víc než jezdí v UK, které jsou 12x větší co se týče populace. Norové musí vědět, že v zimě je dojezd elektroauta o 40% nižší, než je udáváno jakmile je -40. Ví to, protože tak je řešen i prodej. Jako stát se Norové topí v ropě nebo plynu, ale na silnicích dávají ropě sbohem. Politika státu je založena na trvale udržitelném rozvoji, o čem svědčí i vyšší ceny, které zabraňují nesmyslné spotřebě a založenému fondu do budoucnosti, který s sebou nese velký majetek ( https://www.nbim.no/ ) . Tato politika si zakládá na ochraně klimatu a proto poslední roky zavedla cílenou dotační politiku právě pro spotřebu energií, kam lze zadělit i vozidla. Nynější vláda si troufá říct, že v roce 2025 se již nebudou vozidla na benzín nebo naftu prodávat. A to zcela "dobrovolně" i vzhledem k prodejům elektroaut ani nevypadá jako nějaké sci-fi.

Samotné Oslo má 635 tis. obyvatel. Jak se přepne doprava na elektrický pohon? V zásadě již neslyšet hluk motorů vozidel na jaký jsme zvyknutí všude jinde. V některých lokalitách, kde je provoz citelný se meziročně snižuje znečištění ovzduší. Prakticky nevidět větší prostory pro nabíječky ... největší se 16 supr rychlými se totižto nachází v podzemní garáži. Jako více dalších ... Vícero ulic v rámci čtvrtí se službama nabízí stojany přímo v rámci parkingu, čímž se tady prostřídá mnoho řidičů za den a dokonce existuje aplikace na rezervaci místa s dostatečnou časovou rezervou. Řidič zadává mj. i trasu, po které dojede, takže pokud se nedostaví v nějakém limitu pro nějaký problém, tak mu appka vrátí peníze a automaticky je uvolněné místo. Navíc, vždy jen část je přepojená s appkou. Z toho plyne, že se nestane, aby v dosahu nebyla možnost se nějak připojit do sítě. Běžná rodina dnes vlastní elektroauta dvě. Jedno menší, třeba VW a jedno větší třeba Tesla. Rodiny to pociťují pak na daních a to je zase finanční role, ačkoliv na ŽP záleží, ale kdyby nezáleželo, tak to Norsko žije zcela jináč. Ovšem rodiny to vnímají přes peněženky, i když nyní je situace se zdaněním ropy a plynu diskutována na celém světě vzhledem k prvotním nákladům. Tento aspekt tady ale nikdy nehrál zásadní roli na 1. místě.

Vláda (úřady) si dávají záležet a realizují se důkladné průzkumy. Rodina cestující z Osla 3h na sever k chatkám nebo k rodině cestuje každý 2. víkend a jen 5x ročně se stane, že musí čekat v delší řadě. Ne víc a o to jde. Že to není jen pro velká města. Vláda a dopravní úřady společně s energo- firmama dokáže tak přidávat stojany. Za delší čekání je pak motivací sleva za připojení (když je třeba nedodržen závazek něco někde kapacitně zvednout), což se u klasického paliva rozhodně nestane. Taky to nebude navždy, ale je cítit celonárodní podpora pro zabudování infrastruktury do silniční sítě.

I dle norského sdružení pro elektrická auta je národní síť rychlonabíječek v celé zemi prakticky dle plánu hotová. Nyní se pracuje na vyšším levelu a sice nahražení placení z aplikací do kreditek, aby to bylo pohodlnější. Klíč k přechodu na elektroauta je balík úlev a dotací ... není to ale záležitost posledních let. Ale až poslední roky ukazují realitu a sice, že lze držet krok i v infrastruktuře potřebné pro užívání elektroaut. Navzdory rozloze a hustotě obyvatel.

1990 ... zrušená daň z dovozu na elektromobily
1997 ... zrušení placení mýta a přepravy na trajektech v mnoha trasách
1999 - 2001 ... snížení až zrušení 25% DPH
2005 ... levnější parkování a přístup k bus pruhům ve městech

Tyto aktivity se realizují díky organizaci, která bojovala s ochranou ŽP ohledně lesů a těžby nerostních surovin. Byl předveden model elektroauta na báze jiného vozu a realizována jízda s ním s dojezdem asi 50 km.

2012 ... otevření 1. showroomu Tesla

Začátek prodejů nebyl takový jaký je dnes. To vše je dosaženo až značnou úsporou na placení daní. Vládu to nestojí prakticky nic vzhledem k její příjmům. Výdaje kopírují možnosti Norska a určující je trend rozvoje. Respektivě vládní politika ochraňující klima vyčíslila náklady spjaté se snižováním emisí a náklady spjaté s opačným trendem a zapracovává je do reálních rozpočtů a tím i do rozvoje země.

Nyní se má nastavit DPH tak, aby se podporovalo i něco jiné než nejdrahší a luxusní elektroauta, která pak vychází nejlevněji. Tyto příjmy pak mají jít výhradně do dalšího rozšiřování nabíjecí infrastruktury. Hlavním cílem této idey je, aby se elektromobil dal doopravdy využívat kdekoliv v zemi a i při delším cestování. Dnes je tady kolem 17,5 tis. nabíjecích stojanů včetně 3,5 tis. těch nejlepších. To vše v asi 3 tis. lokalitách. Taky tady nebude navěky jen 0,5 mil. elektroaut, ve výhledu je již 1 milion. To si bude žádat neustálé inovace.

Norsko má další výhodu a tou jsou obrovské možnosti výroby elektrické energie z OZE. V plánu je kromě menších VE i několik větrných na moři. Z těchto zdrojů se bude zásadně elektrifikovat sektor dopravy v zemi. A to rozhodně ne "jen" osobní doprava.

Prozatím je v zemi 5 ze 6 vozidel na spalovací pohon, ať benzin nebo nafta. Ačkoliv tedy 8 z 10 prodávaných již není výhradně na benzin či naftu. I z toho plyne, že to již není jen trend, ale cesta do další etapy. V 05/2022 se registrovalo 8,5 tis. dalších elektromobilů ... o velmi málo méně než v 05/2021, o něco víc než v 04/2022. Trh s prodejem zůstává silný a překonal i původní trajektorii odhadu prodejů.

Doprava 2020 - 2030 se tak dramaticky změní. Staví se mosty a tunely, které nemají obdoby. I formou PPP, i formou druhého státního podniku. Přibývají dálniční úseky a upravují se limity intenzit pro stavební úpravy v celé silniční síti. A mezičasem se mění i vozidla, která po silniční síti jezdí a jezdit budou v čím dál větším rozsahu. Zkrátí se tak doba jízdy v mnoha oblastech a zvýší se trvalá udržitelnost energií v automobilismu. Společně s tím se sníží produkce emisí a přitom všem si Norsko zachová svůj ekonomický status.

Rozhodnutí více zapojit elektroauta totiž bude značit i možnost udržení exportu ropy, plynu, které se sice budou čím dál méně těžit, což je taky odůvodněno s argumentem ochrany klimatu, ale bude zůstávat více pro export, když se o dost méně spotřebuje doma. Ostatně ve stejném duchu se inovuje a zavádí veřejná doprava založená na elektromobilitě ve státech Zálivu ... ochrana klimatu není levná záležitost, takže ekonomické hledisko je až na 1. místě. Každý jej vnímá jináč, ale důležitý je výsledek a ten tady dosažen bude po všech stránkách, protože se prakticky plní sám o sobě. Díky přesvědčení obyvatel a dobře volené vládní strategie. Na konci dne nebude méně vozidel ani nebude zrušená silniční doprava. Ovšem cizinci se může lehko časem stát, že tady natankuje zrovna tak často jak sám doma dobije elektroauto. To bude zřejmě vést k uplatnění bez-automobilového cestování do země s následnou možností vypůjčení si elektroauta. Platit to může i obráceně.

[Diaľničiar]

Dne 7.7. byla zprovozněna druhá etapa obchvatu E16 u Jevnakeru. To zahrnuje most Randselva s délkou 634 metrů (hlavní rozpětí 200 metrů). 55 metrů nad řekou. Ještě dodám, že 1. etapa je v provozu od 12/2021: https://www.vegvesen.no/vegprosjekter/e ... for-tiden/ , což jsem zmínil i zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 21#p246921 .

poloha na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=60. ... 84/10.3604

[Diaľničiar]

blok info

V současné době probíhá výběrové řízení na E6 Storhove - Øyer. Vítěz bude vybrán do konce roku 2022. Zahájení výstavby je naplánováno na druhé čtvrtletí roku 2023. V dubnu jsem psal o oddálení tendrování: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 79#p253979 . Toto jsou uchazeči:


Délka úseku je 9,6 km. První polovina bude dálnice včetně 2,7 km tunelu a druhá polovina rozšíření a modernizace stávající silnice.



Nye Veier očekává zahájení výstavby na 23 km úseku E6 mezi Roterud a Storhove někdy letos na podzim. K jeho vybudování je vybrána AF Gruppen.

https://www.nyeveier.no/prosjekter/e6-i ... rosjektet/

E6 mezi Moelvem a Roterudem se stále plánuje a Nye Veier očekává, že plán bude dokončen někdy kolem roku 2022/2023 a přijat v roce 2023. V současné době provádějí měření dna jezera kolem Mjøsbrua: https://www.nyeveier.no/prosjekter/e6-i ... n-i-mjosa/ .

Dne 10.8. se prorazila druhá roura Hell Tunnel E6 východně od Trondheimu: https://www.bygg.no/acciona-og-nye-veie ... /1504112!/ .

poloha na mapě: https://www.openstreetmap.org/?mlat=63. ... 83/10.8433

Na Fv254 v Tretten došlo ke zhroucení mostu. Zasahoval vrtulník. Byl zachráněn řidič kamionu. Most byl starý pouhých deset let. Podobný dřevěný most se zřítil v roce 2016.





Statens Vegvesen zveřejnil poslední inspekční zprávu. Pozoroval určité praskání a pronikání vlhkosti, ale zdánlivě nic vážného. Praskání bylo pozorováno již během 3,5 roku od otevření.

https://www.vegvesen.no/globalassets/ny ... en-bru.pdf

Zdálo se, že most nemá hmotnostní limit, ale ten náklaďák, který na něm byl, měl naložený dvojitý kontejnerový nosič hromadného nákladu, který musel být docela těžký. V přívěsech to vypadá jako štěrk nebo nějaká břečka nebo usazenina.

Povolené zatížení bylo 60t.

Norsko zavírá 14 dřevěných mostů a čeká na výsledky vyšetřování pádu mostu Tretten: Zahrnuje několik mostů v hlavní silniční síti, včetně jednoho z E16 poblíž Vang (SZ od Fagernes) a železničního nadjezdu E16 ve východním Kongsvingeru.

https://kommunikasjon.ntb.no/pressemeld ... d=17939029

[Diaľničiar]

Na margo těch mostů výše to má pokračování. Statens Vegvesen oznámil, že zřídí dočasné mosty na několika místech, jako jsou Rv 22 a E16: https://www.vegvesen.no/om-oss/presse/a ... ingsbruer/ .

Dne 31.8. se otevřel 4,8 km dlouhý úsek Leirvika - Rendalen na E39 v Trøndelagu. Sekce je součástí většího projektu E39 Betna - Stormyra. https://www.facebook.com/groups/1872457 ... 568934162/



200 metrů dlouhý a 20 metrů široký sesuv půdy rozdrtil dům se 6 lidmi, z nichž 4 se zatím podařilo zachránit. Také blokování E39 v Hennsetu. Podle souseda sesuv vede až od rozestavěné nové E39 ve svahu. Není tedy nepravděpodobné, že to způsobila stavba silnice. https://www.vg.no/nyheter/innenriks/i/0 ... er-vi-ikke

[Diaľničiar]

E39 "Svegatjørn-Rådal", což znamená Bergen - Os, bude zprovozněna 31. října 2022. Jedná se o 18 km úsek dálnice jižně od Bergenu.



Jeho součástí je 9,2 kilometru dlouhý Lysehornský tunel. Celý projekt zahrnuje 28,7 kilometrů tunelové roury. Jde o dominantní silniční projekt v Norsku, který bude letos otevřen provozu.

https://www.vegvesen.no/vegprosjekter/e ... orn-radal/

[Diaľničiar]

U mostu Lake Mjøsa jsou možné změny

Navrhovaný čtyřproudový dřevěný most přes norské jezero Mjøsa by byl druhou takovou stavbou a součástí nového projektu dálnice E6.

Státní společnost pro rozvoj silnic Nye Veier možná přepracuje svůj plán nové evropské dálnice E6 mezi Moelvem a Roterudem, včetně dřevěného mostu.



Navrhovaný čtyřproudový dřevěný most přes jezero Mjøsa by byl druhou takovou stavbou. Současný dřevěný most Mjøsa byl otevřen v roce 1985 a je součástí stávající E6, hlavní severojižní dálnice v Norsku.

Nye Veier uvedl, že je v konzultaci s místními úřady, včetně obcí Gjøvik a Ringsaker, o svém plánu, který zahrnuje posunutí navrhovaného nového mostu dále na jih v původních plánech.

Nye Veier je společnost zabývající se výstavbou a údržbou silnic, která je plně vlastněna ministerstvem dopravy a v roce 2015 byla vyčleněna z ministerstva veřejné správy silnic (Statens Vegvesen). Mezi její nedávné a budoucí projekty patří E39 Sørwest, E18 Sørøst, E6 Innlandet, E16 Kløfta -Kongsvinger, E6 Trøndelag a E6 Kvænangsfjellet.

Stávající dvoupruhový most s pruhem pro pěší/cyklisty přes jezero Mjøsa je betonová skříňová nosníková konstrukce s typickými rozpětími 69 m. Most je postaven na pilotech, z nichž některé jsou kamenné. Na místě mostu je jezero cca. Hloubka 30-40 m, poskytující značné volné rozpětí ve vodě pro každou loď.

V září 2020 Nye Veier a BERINOR, společný podnik mezi BESIX a Rizzani de Eccher, podepsaly smlouvu o designu a vývoji pro další fázi projektu infrastruktury E6 Moelv-Roterud. Zahrnuje nový, druhý most přes jezero Mjøsa – pravděpodobně nejdelší konstrukční dřevěný most na světě s více než 1 km.

BESIX a Rizzani de Eccher spolupracují s norským dodavatelem AF Gruppen, designérem a konzultantem Multiconsult a architektem Knutem Selbergem.

Rada hrabství Innlandet v Norsku mezitím oznámila, že vyčištění a výstavba nového mostu bude stát nejméně 29 milionů eur poté, co se v srpnu zřítil Tretten Bridge v údolí Gudbrandsdalen. Ministerstvo dopravy požádalo krajské zastupitelstvo o pomoc s financováním. Podle místních médií však ministerstvo tvrdí, že na takové investice do sítě okresních silnic není žádný rozpočet.

OBOS navrhuje e-bus tunel v Oslu

2,6 km dlouhý tunel určený pro e-busy by podle developera OBOS mohl urychlit výstavbu bydlení v norském hlavním městě Oslo.

Bytová společnost OBOS říká, že zváží výstavbu tunelu pro elektrobusy, pokud to urychlí rozvoj území hlavního města.



OBOS, Oslo Bolig Og Sparelag, také tvrdí, že by to zaplatili vývojáři, podle zprávy v norském obchodním listu Byggeindustrien.

Oslo Bolig Og Sparelag staví a spravuje družstevní bytové jednotky a kondominium v ​​Norsku. Společnost staví, udržuje a rekonstruuje domy a byty; a provozuje a udržuje komerční nemovitosti.

V Oslu chce developer vytvořit novou 10 000 domovskou komunitu, která by byla obsluhována veřejnou dopravou přes 2,6 km dlouhý tunel. Tunel by vedl z Gjersrud-Stensrud do stanice Rosenholm v okrese Søndre Nordstrand.

Náklady na tunel by byly necelých 200 milionů eur. Pokud dostane politický souhlas, pak by tunel a první domy mohly být hotové do 10 let, řekl Daniel Kjørberg, generální ředitel OBOS.

„Máme zkušenosti s budováním tunelů v této oblasti a věříme, že standardní silniční tunel je dobré a nákladově efektivní řešení s několika přírodními zásahy,“ poznamenal Kjetil Vikane, ředitel společnosti AF Gruppen, která provedla předběžný průzkum možnosti výstavby. .

Řekl, že tunel nemusí mít složitý design a pravděpodobně by to byl rovný, asfaltovaný tunel v dobře známých půdních podmínkách.

[Diaľničiar]

Byl předložen rozpočet pro rok 2023. Je předložen jako rozpočet pro "těžkou dobu".

*norská armáda si polepší proti letošnímu roku o +6,8 mld. NOK na 75,8 mld. NOK
- postaví se nová infrastruktura na severu Norska, bude více peněz pro spojenecká cvičení na Dálném Severu, to vše za 1,2 mld. NOK
- bude nová technika, velitel armády je s návrhem rozpočtu zpokojen
- stoupne rozsah domobrany o 500 na 37500 členů; zvedne se jejich roční výcvik z dosavadních 70% na 80%
- kapitálové výdaje na celkové nákupy mají být ve výši 21 mld. NOK (dominují letectvo a námořní síly)
*méně utrácení peněz za ropu, méně daňových úlev pro řidiče elektromobilů, zpřísnění dosavadní sociální politiky

Koncept rozpočtu by měl zajistit "podstatné přerozdělení" ve prospěch všech v zemi. Rozpočet posiluje pohotovostní připravenost a zároveň chrání důležité veřejné služby.

I když ne všichni jsou spokojeni s napjatým rozpočtem, většina z nich pravděpodobně projde kontrolou. První náznaky ukazují, že labouristé a klíčoví zastánci strany Střed v parlamentu – Socialistická levice a Rudá strana – návrhy široce podporují.

Jedním z klíčových bodů navrhovaného rozpočtu je snížení výdajů ze státního fondu státního majetku.

Vláda navrhuje v roce 2023 utratit 2,5%, což je pokles ze 3%. V reálných hodnotách to je 316,5 miliardy NOK z Ropného fondu, o 18,3 miliardy NOK méně než letos, i když stále více než v letech před pandemií.

Tento nedostatek bude kompenzován zavedením nových daní na výrobu elektřiny, chov ryb a producenty lososů, což je krok, který bude vysoce kontroverzní. Rozpočet je pouze návrh a bude předmětem debaty v následujících měsících. To však pro vás bude znamenat současný návrh rozpočtu v roce 2023.

Daně z příjmu se zvýší pro každého, kdo vydělává více než 750 000 NOK ročně. Daně z akciových dividend porostou, stejně jako norská daň z bohatství . Nová sazba 1% bude kontroverzní, protože sice zasáhne nejbohatší Nory, ale může zasáhnout také důchodce s pevným příjmem, kteří žijí v drahých nemovitostech.

Vláda nyní plánuje zavést DPH na nejdražší elektromobily. K části prodejní ceny nových elektromobilů nad 500 000 NOK bude účtována DPH.

Automobilové trajekty jsou kritickou součástí dopravní infrastruktury na venkově v Norsku, o změnách cen jízdného se vždy diskutuje. Nový rozpočet navrhuje snížit jízdné na polovinu a nabídnout bezplatné cestování ostrovním komunitám, které nemají jinou možnost dopravy.

Vláda chce mezitím snížit celková cla na pohonné hmoty o téměř 1,9 miliardy NOK.

V roce 2023 bude zahájeno/získáno financování výrazně méně silničních projektů. Žádný z větších projektů Statens Vegvesens se do rozpočtu nedostal, kromě dvou plánovaných PPP (rv. 555 Sotrasambandet a E10/rv. 83/rv. 85 Tjeldsund – Gullesfjordbotn – Langvassbukt). Rozpočet však předpokládá, že Vegvesens může na několika úsecích stále provádět menší plánovaná vylepšení. Projekty, které již byly zahájeny nebo jsou ve fázi výstavby, budou nadále financovány. Rozpočet na údržbu silnic ve vlastnictví státu byl mírně navýšen.

Rozpočet a portfolio Nye Veier zůstávají stejné.

Z fóra skyscrapercity:

• Roads that are planned to/will open in 2022:
  *E134 south of Mælefjelltunnelen (upgrade, new alignment)
  *E16 Kvamskleiva (upgrade, rock slide protection + widening to yellow centre line)
  *E16 Turtnes - Øye (upgrade/widening to yellow centre line)
  *E39 Grauthelleren - Døle bru (motorway)
  *E39 Svegatjørn - Rådal (motorway)
  *Rv. 4 Jaren - Amundrud (upgrade/widening, central crash barrier)
  *Rv. 41 Gauslå kleiver (upgrade, new alignment, widening to yellow centre line)
  *Rv. 5 Kjøsnesfjorden (tunnel, rock slide protection)
  *Rv. 9 Hartevatn - Badstogdalen (upgrade/widening to yellow centre line)
  *Rv. 9 Rotemo - Lunden (upgrade/widening to yellow centre line)
  
  Roads where construction will start in 2023:
  *E18/E39 Gartnerløkka - Kolsdalen (main contract) (new main road, interchanges, other infrastructure)
  *E10/rv. 83/rv. 85 Tjeldsund - Gullesfjordbotn - Langvassbukt (PPP) (upgrade, widening, new alignment)
  *E6 Berkåk - Vindåsliene (mainly motorway)
  *E6 Storhove - Øyer (half motorway, half upgrade/widening of current road)
  *E6 Sørelva - Borkamo (upgrade/widening to yellow centre line)
  *Rv. 555 Sotrasambandet, Storavatnet - Kolltveit (PPP) (bridge replacement, motorway, local road system)
  
  Possibly also:
  *E136 new road through/past Veblungsnes and/or possibly new road/upgrade Flatmark - Monge - Marstein
  *Rv. 70 replacement of old/narrow bridges (Fale and Romfo bridges)?
  *Rv. 80 widening/upgrade of Sandvika - Sagelva and/or new access to Bodø airport
  *Rv. 94 widening/upgrade of Akkarfjord - Jansvannet and/or Mollstrand - Grøtnes
  *Rv. 13 rock slide protection and widening of certain sections
  
  Roads that are planned to/will open in 2023:
  *E136 Jora bru (bridge replacement, local roads)
  *E39 Lønset - Hjelset (2+1 expressway/motortrafikkvei)
  *E39 Myrmel - Lunde (upgrade, new alignment, widening to yellow centre line)
  *E69 Skarvbergtunnelen (upgrade, rock slide/avalanche protection + widening to yellow centre line)
  *Rv. 3 Elverhøybrua (bridge replacement, local roads)
  *Rv. 4 Roa - Gran (motorway)
  *Rv. 41 Treungen - Stråndrak (upgrade/widening to yellow centre line)
  *Rv. 706 Nydalsbrua (bridge replacement + new local road system)
  
  Roads that are planned to/will open in 2024:
  *E39 Betna - Hestnes (upgrade, widening, new alignment)
  *E6 Fjerdingen - Grøndalselv (upgrade/widening to yellow centre line)
  *E6 Kvænangsfjellet (new alignment, avalanche protection)
  *E6 Ranheim - Reitan (motorway)
  *E6 Reitan - Hommelvik (motorway)
  *Rv. 3 Tunna bru (bridge replacement, new alignment)
  
  Roads that are planned to/will open in 2025:
  *E16 Bjørum - Skaret (motorway)
  *E18 Langangen - Rugtvedt (motorway)
  *E39 Herdal - Røyskår (motorway)
  *E6 Hommelvik - Værnes (motorway)
  *E6 Svenningelv - Lien (upgrade, widening, new alignment)

[Diaľničiar]

Nye Veier zveřejnila zprávy, které COWI vytvořila jako předběžný projekt pro E18 Grimstad - Arendal, včetně zprávy týkající se budoucího silničního standardu. Zpráva doporučila šířku 23 metrů mezi novou E18 u Harebakken na východě a Nedenes a mezi Grimstadporten (krátký tunel) a Øygardsdalen na západě. Doporučuje se, aby střední část byla široká 21 metrů.

Z Harebakkenu a směrem na západ asi 5 km bude rychlost omezena na 110 km/h, zbytek silnice bude mít rychlost 100 km/h. Celá silnice bude dálnice.

Přesto, pokud se Nye Veier brzy nerozhodne stanovit priority jinak, bude tento projekt jedním z posledních úseků E18, který bude dokončen.

Skvělá fotka mostu E39 Trysfjord západně od Kristiansandu, který má být otevřen pro provoz za pár týdnů.
https://i.imgur.com/et1IRRc.jpg