Bez určení zdrojů institucí vyjma několika citací pro ně; italské a americké instituty pro průběh války. V souvislostech, bez určení vítěze.
Jak dlouho
To je zásadní otázka pro veřejnost ve světě. Ve skutečnosti to není nejdůležitější otázka. Ta zní,
za jakou cenu.
Válka tohoto druhu, tedy mezistátního konfliktu může trvat měsíce, roky až neurčito. S dlouhým obdobím pro příměří po 1+ roce. Bude se vědět, že je fáze, kdy se válčit nebude a bude se vědět, že je formální příměří.
Jsou názory, že válka bude trvat jen do té doby, do jaké budou USA podporovat Ukrajinu. Ani tento výklad není 100%.
Válka se zastaví, až když se Ukrajina nebo Rusko nebo obojí zhroutí, protože pro obě strany je to otázka života nebo smrti.
K tomuto bodu budou vést jednání a může se ukončit domluvou na dalším postupu nebo taky ne. (jaderná eskalace bez další odpovědi, ale s nesouhlasem uzavřít mír bude značit pád Ruska ve světě bez výhry Ukrajiny a nemožností nebo jen obtížné rekonstrukce.
Obě země mají své podporovatele. Ukrajina má Evropu, NATO, USA, Japonsko, Austrálii atd. Podporvatele ve smyslu jasně politické podpory, financiemi, zbraněmi. Rusko má režimy, které odporují USA. KLDR ani Írán se vysloveně nestaví proti Evropě. To je dáno historii a stávající diplomacii, vztahama, které jsou mezi EU a Afrikou na základě kolonii, EU a Blízkým Východem atd. Částečně některé režimy jsou zaměřené proti všem bezvýhradním vojenským spojencům USA, Izrael a Británie. Vždy sa najde podpora pro produkci munice a obchodní spolupráce s Ruskem na tomto podkladě. A vždy tak může být tato válka vedená opravdu dlouhou dobu.
Proměnné se vrátí ale nakonec zpátky jen do podoby, kdo vydrží delší dobu krmit vojenskou linii. Případná výměna lídrů právě pro ztrátu životních jistot může situaci rovněž zvrátit, ale je to stále jen otázka kdo vydrží delší čas.
Ukrajina může ztratit východní části státu tím, že tamní obyvatelstvo přestane podporovat Kyjev. Řeknou si, že nic horší se jim již nemůže stát. Jiné války ve světě nám ale ukazují, že tento scénář se nemusí uplatnit do praxe. Naopak se rozparceluje správa území pod Kyjev a jeho spojence vs. tamní obyvatelstvo, které se rozdrobí v podpoře pro všechny tábory vs. Rusko. Nebude tedy snadné ani jen ovládnout východ Ukrajiny, i kdyby tato snaha byla. A bude jediná možnost: porazit Kyjev. Jenomže Kyjev a západ Ukrajiny musí vědět, že po tomto vývoji se nestane nic jako "jen výměna vlády". Již dnes jsou miliony Ukrajinců na západě, vydělávají a posílají peníze domů a jednou se rádi vrátí domů.
Evropa, NATO. Sousední země Ruska nejsou velmocemi. Naopak, Pobaltí, Polsko, Slovensko, Balkán. Tato linie je rozdrobená, jednotu nalezne jen v EU a NATO. Do té doby i podporu velmocí, které jsou prakticky vedle nich. Čím déle bude tento konflikr trvat, tak tím větší tlak bude pociťovat právě tento nárazník. Pro něj je určující vývoj na Ukrajině. Jsou si toho vědomí. Výdaje na obranu stoupají v některých zemích 3x, protože něčím se budou muset bránit. Reálně se děje to, že tyto země budou mít za pár let poměrně velké armády, část obnovuje povinnou službu. Další směrem na západ o tom uvažují. Tento aspekt ale značí, že Ukrajina bude mít podporu společně s tím jak jí zlepšuje Evropa u sebe sama. A zároveň tím stoupá teoretický problém pro Rusko. Rozhodně nebude tak snadné kohokoliv ohrožovat a destabilizovat. V tomto ohledu se jeví útok na Ukrajinu jako předčasný, protože se Rusko dobře nepřipravilo. Ale to se nedá již vzít zpátky.
Aktuální vývoj je poznačen proto, že existují dosud neznámé faktory, které určují konec konfliktu.
Kdo bude první, kdo spustí další útok? Jakou roli bude hrát počasí? Je tu problém s municí - první strana, která bude mít nedostatek, bude mít potíže. I když neexistuje žádný skutečný evropský program na zvýšení produkce, tak není tajemství, že hlavní producenti již uzavírají smlouvy. Doplní ruské zásoby Čína až se vyčerpá potenciál z KLDR? Dokonce i technologicky vyspělé a bohaté státy na Středním východě nakonec dosáhly bodu, kdy útočí raketami na civilní města, otevřeně používají chemické zbraně a bojují ve vlnách - jen na lidi spěchající přes pole se střílí. Je to porušení všeho, ale velmoc nemá kdo potrestat. Ještě se to nestalo.
Ani kolaps ruské konvenční síly nebo tradiční ukrajinské vítězství nemusí znamenat, že válka skončila; obojí by mohlo vést k jaderné eskalaci ze strany Ruska. To jsme zpátky u začátku psaní tohoto příspěvku. Jadernou velmoc nelze přesvědčit tradičním konvečním způsobem o tom, že prohrává. Pomyslná červená čára je útok na Krym. Ovšem USA nezajímají postoj, že tento útok nesmí být proveden, ale neměl by být proveden jako první a ze strany Ukrajiny jako první vážný úder. Proto se upíná pozornost na východ Ukrajiny. Pokud bude zasažen některý důležitý cíl na Ukrajině, kterému se má Rusko vyhnout, tak to může být důvodem zahájit ofenzivu na Krym. Ovšem s nutností počítat další eskalace. Vždy se ale vyhodnocuje jaký další postoj se zaujme.
Infrastruktura.
Rusko může vést útok na západ země tak, aby znemožnilo transport zbraní. Bylo by naivní si myslet, že Ukrajina nemá dostatek rezerv na potřebné rekonstrukce a zároveň záložní zdroje pro lokální vedení ofenzívy na východě, co oddálí pomyslný pád Kyjeva do doby, než se ty zásobovací linie obnoví. A poté Rusko znovu ztratí výhodu.
Rusko může zaměřit pozornost na nebo. Upustilo od toho s letectvem proto, že Ukrajina má stále funkční PVO. Rusko ale může obětovat část letectva, aby získalo větší převahu na zemi. I za cenu ztrát, u kterých se spoléhá na obnovu. Ruská válečná mašinerie byla letošním rokem zahájená.
Dne 24. února 2022 ruské síly zaútočily na Ukrajinu bez zamrzlé půdy, aby podpořily svá obrněná vozidla, což znamenalo, že se musely držet silnic, kde vystupovaly jako snadné cíle. Ale letos v zimě se očekává, že zahájí útoky přes otevřené pláně, které by bylo těžší porazit, řekl Daniel Rice, bývalý kapitán americké armády, který se loni stal zvláštním poradcem generála Valerije Zalužného, velitele ukrajinské armády.
Infrastruktura musí nejen vydržet základní únosnost, ale především existují
rekonstrukční čety. Je to nová práce Ukravtodoru, ale jináč běžná záležitost všude, kde se vede válka. Četa o 15-30 mužů, několika ks techniky, přesné manuály jak co zvednout, přepravit, namíchat. Postavit, zaměřit. I proto je požadavek na přesné typizované mosty - a Ukrajina je má i do zásob na přesné polohy když to bude potřeba. Pochází ze zásob CO mnoha států Evropy. Po novém je již i na zakázku tyto státy vyrábí jako pomoc pro Ukrajinu. Ukrajině tak nedělá problém odpálit mosty, odříznout neprítele a způsobit masivní ztráty, aby pak položilo nové ocelové mosty a samo vytvořilo zásobovací linii. S touto taktikou Ukrajina funguje skoro rok. Rusko tyto možnosti nemá.
Hlavní obava Západu je jasná. Že by mohla prorazit velká ruská útočná akce, a existuje mnoho obav, že by mohl padnout Kyjev. Lidé se probouzejí do reality, že k ukončení této války musíte dát útočné zbraně a přesně to se i děje. Úkolem je nyní vycvičit a vybavit obrněné síly dostatečně velké a sofistikované na to, aby obklíčily ruské bojové síly nebo aby je bylo možné odrazit. To závisí od vývoje na obou stranách.
Ukrajinští vojáci se budou muset naučit ovládat a udržovat nejnovější várku vojenské pomoci, která zahrnuje bojová vozidla pěchoty Marder a Bradley z Německa a Spojených států, stejně jako tanky Challenger 2, Leopard 2 a Abrams z Velké Británie, Německa a USA. USA, resp. v mixu je také závazek z Francie dodat lehké kolové tanky AMX-10 RC. Tomuto vybavení se Západ bránil právě pro tu modernost a krátký čas k zvládnátí obsluhy. Je to hodně práce v krátkém časovém období a jen proto, že Ukrajina bude mít ta správná vozidla, tak to neznamená, že bude schopna podniknout v budoucnu velkou útočnou akci. Ale… tito Ukrajinci v tomto století pokaždé za uplynulý rok překvapili svět již vícekrát.
Změnila se i propaganda v Rusku. V průběhu minulého roku se Putinova strategie domácí propagandy proměnila z poselství bojovat proti nacistům na Ukrajině na bojovat proti Západu, který ty nacisty chrání a lokálně tam nacisti již jsou v parlamentech. Příběh je velkým bojem studené války jako odezva na II WW a ta se každým rokem připomínala masivní oslavou. Je to cíl jak přilákat nové rekruty. Není to zaměřeno na Evropu, protože tam to ztrácí veškerou odezvu. Podporovatelé Ruska se bojí války, odpůrci se tomu smějí a najednou je veřejné mínění v Evropě na straně Ukrajiny. Jenomže Rusko nevyhrá tuto válku za pomoci jiného mínění v Evropě. To měla být berlička, ale ne základní prvek. A když je tato berlička pryč, tak není důvod upevňovat propagandu směrem na Západ. S tím ať si poradí poslední zvyšky "přátel Ruska", což jsou různé spolky v mnoha státech Evropy.
A téměř úplná kontrola informací ze strany ruské vlády ztěžuje nesouhlas. Ti, kteří jsou proti válce, odešli a ti, kteří zůstali, se přizpůsobují.
Minulé pokusy vytlačit vůli k válce z Moskvy ekonomicky také nepřinesly okamžité výsledky, ve které experti doufali. Trhliny se však mohou začít objevovat letos. Shoda je v tom, že běžní Rusové to začnou pociťovat letos. Ale Rusové mají obrovskou míru tolerance k ekonomické bolesti. Na rozdíl od Evropanů, Američanů...
Jednou z oblastí, které je třeba sledovat, je ruské vyplácení důchodů. Neschopnost tak učinit by mohla podpořit ekonomickou nespokojenost schopnou obrátit veřejné mínění proti válce. Pro Rusy by to muselo být dost špatné, aby se tam dostali, ale neexistuje způsob, jak zjistit, kolik rezerv vláda schovala po letech tučných kontrol z prodeje energie.
Po uvalení sankcí a exportních kontrol se očekává, že poslední ekonomický tlak Západu – stropy cen ropy – přinese výsledky, protože ruská ekonomika je tak úzce propojena s trhem s energií.
Jaké zbraně Washington pošle? Spojené státy jako nejdůležitější vojenský podporovatel Ukrajiny zůstávají těžištěm, pokud jde o konečný výsledek konfliktu. Americké vedení bylo ve své podpoře Kyjevu do značné míry jednotné. Seriózní diplomacie nezačala, protože Putin stále lpí na maximalistických cílech. Dokud tomu tak je, tak není důvod zastavit vyzbrojování Ukrajiny. Právě naopak, i když se to nelíbí Moskvě a oddaluje to možná zahájení jednání. Je to přistoupení na ruskou strategii. V tomto ohledu si může Putin říkat co chce, ale Západ neudělal nic jiné, než k čemu Rusko vydláždilo cestu.
Z opačné strany konečným koncem toho je, že Ukrajinci vezmou zpět tolik, kolik před únorem rok zpátky. Donucení Putina k vyjednávacímu stolu a nakonec by Ukrajina musela v otázkách, jako je Krym a části východu, trochu slevit a zajistit pevné bezpečnostní záruky do budoucna. Tento postup není tak vzdálený realitě jak by se mohlo zdát. Proto Rusko trvá na tom, že získaná území již nikdy nepustí. Jsou to ale prozatím jenom slova. Dokud Ukrajina nezahájí ofenzivní postup. Pak se bude muset rozhodnout jestli to budou slova nebo diplomatická mise nebo odvěta.
USA jsou stále zdrženlivé. Část senátorů již delší dobu říká, že americká armáda soustavně podceňuje ukrajinskou bojovou schopnost. Že vůle a odhodlání Ukrajinců je tak velké, že opětovné dobytí Krymu je na dosah a oni potřebují dělostřelectvo, které jim umožní zasáhnout cíle – místa, kde rakety ničí infrastrukturu na Ukrajině. Dodejme jim tyto zbraně a ať vedou ofenzivu všude kde je ruská armáda. A to není osamocený názor v USA. Naopak, urychlil by se tento zdrženlivý vývoj. Je to mj. odezva na to, že Moskva si namýšlí, že USA odejdou, tak jak se odešlo z Afghánistánu.
Bidenova administrativa nevysílá rakety dlouhého doletu, ale i tato bariéra může být překonaná. Stačí ujištění, že nebudou použité k útoku na Rusko. Kyjev by byl sám proti sobě. S dodávkou těchto zbraní na Ukrajinu ze strany USA nezmůže Rusko nic, protože USA jsou jinde. Mohl by to být ale tzv. eskalační schod a to prozatím USA nechtějí začínat jako první.
Tyto rakety výrobce ATACMS Lockheed Martin již nevyrábí a americká armáda je stále potřebuje ve svých zásobách. To je zřejmě důvod, pro který ještě nejsou na Ukrajině. Existují možná alternativy.
Bidenova administrativa oznámila, že posílá Ukrajině ze země vypuštěnou bombu o malém průměru. GLSDB má dosah až 150 km což zdvojnásobuje dosah zásahu Ukrajiny. To však stále nedosahuje ATACMS, který by Ukrajině umožnil zasáhnout ruské cíle vzdálené asi 305 km.
Pentagon odmítl sdělit, zda bude GLSDB použita k útokům na ruské cíle na Krymu. Ukrajinské velvyslanectví ve Washingtonu sdělilo Defence News, že Ukrajina nezaútočí na ruské území zbraněmi delšího doletu, které přislíbily Spojené státy. Ruské území ale není Krym, protože není jako ruské uznáno.
V závislosti na tom, jak dlouho válka potrvá, není zdaleka jisté , zda zákonodárci budou nadále financovat balíčky pomoci Ukrajině. Kongres poskytl Kyjevu od loňské invaze Ruska více než 100 miliard dolarů na pomoc, včetně vojenské pomoci ve výši 61,4 miliardy dolarů.
Bidenova administrativa stále očekává, že balíček pomoci Ukrajině ve výši 45 miliard dolarů schválený v prosinci potrvá do konce tohoto fiskálního roku. Ale náměstkyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti Celeste Wallanderová varovala, že současná úroveň financování nebrání administrativě, aby potřebovala požádat o další pomoc do konce září.
Jednou z klíčových otázek, která by mohla rozhodnout o konci války, je, jak dlouho mohou podporovatelé Ukrajiny udržet své zbrojní dary Kyjevu. V určitém okamžiku boje vyčerpají i veškerou podporu západního světa Ukrajině. Tomuto okamžiku ale mohou předcházet jisté kroky Ukrajiny.
Zatímco výdaje na obranu ve Spojených státech a v Evropě stoupají, z velké části kvůli ruskému útoku, průmyslová kapacita na výrobu zbraní a střeliva se ukázala jako překážka. NATO již ale rozhodlo o zvednutí produkce munice. V reakci na to oznámily společnosti na obou stranách Atlantiku plány na restartování výrobních linek pro dělostřelecké granáty a další zbraně, které byly donedávna považovány za poněkud tajemné.
Vládní účty za financování fiskálního roku 2023 a za autorizaci obrany zahrnují peníze na rozšíření výroby munice, zdvojnásobení a dokonce ztrojnásobení výrobních kapacit pro zbraně, jako jsou 155mm granáty, protitankové ... a tzv. High Mobility Artillery Rocket System...
Přesto je otevřenou otázkou, zda budou USA schopny donekonečna pokračovat ve své současné úrovni podpory. Donekonečna jistě ne, ale i tohle je v rovině otázek, protože ještě to je jen 1. rok. A nekonečné zdroje zásob nejsou ani v Rusku.

K 16.2.
Ukravtodor informoval o dodávce mostů ze Švédska, na margo infrastrukturní části tohoto příspěvku.
OBDRŽELI PRVNÍ DOČASNÉ PŘECHODY ZE ŠVÉDSKA: V ČEM SPOČÍVÁ JEJICH JEDINEČNOST
https://ukravtodor.gov.ua/press/news/54221.html
- Čtvrtá země se připojila k neformálnímu klubu podporující ukrajinské silnice. Na Ukrajinu dorazila humanitární pomoc s cílem obnovit dopravní spojení ve válkou zničených oblastech.
Švédsko vyslalo 6 lodí do Recovery Agency, které lze použít jako pontonové přejezdy. Jde o první taková speciální vozidla, která civilní silničáři dostali.
Tyto kompaktní čluny váží 7 tun a ponoří se do vody do hloubky 1 metru. Po rozložení jsou pontonové přechody dlouhé 8 metrů.
Výhodou takových provizorních přejezdů je mobilita a rychlost demontáže. Pontonové přechody na Ukrajině využívají většinou vojenští ženisté ze Státní speciální dopravní služby. Nyní, díky švédské humanitární pomoci, budou moci civilní silničáři používat takové speciální vybavení na trasách, kde je potřeba nejnaléhavější.
Agentura pro obnovu vyjadřuje svou vděčnost Velvyslanectví Švédska na Ukrajině, panu velvyslanci Tobiasi Tybergovi a vládě Švédska.
Od začátku rusko-ukrajinské války převedly tři evropské státy na Ukrajinu humanitární pomoc na obnovu silniční infrastruktury. Dříve provizorní mosty posílaly Česká republika, Francie a Norsko. Některé z konstrukcí již byly instalovány a fungují na okupovaných územích Kyjevské oblasti, Černihovské oblasti a Charkovské oblasti.

K 13.2. PŘESTAVUJEME MOST PŘES ŘEKU TROSTYANYCJA V ŽYTOMYRSKÉ OBLASTI
https://ukravtodor.gov.ua/press/news/54199.html
Most se nachází na M-21 Vystupovychy - Zhytomyr - Mogilev-Podilskyi a je jedním z objektů zničených v důsledku nepřátelských akcí v regionu.

K 11.2. NA HRANICI S RUMUNSKEM BYL OTEVŘEN DALŠÍ KONTROLNÍ BOD
https://ukravtodor.gov.ua/press/news/54189.html
- V Černovické oblasti byla dokončena rekonstrukce kontrolního stanoviště „Djakivtsi – Rakovec“. Výrazně pomůže vyložit kontrolní bod „Porubné – Siret“ a vytvoří nové logistické trasy mezi naším státem a Evropskou unií.
Kontrolní stanoviště je otevřeno 24 hodin denně. V současnosti slouží chodcům, autům, autobusům a prázdným kamionům. Brzy tu budou moci přejíždět hranice kamiony se zbožím. Přepravní kapacita "Dyakivtsi" za den je asi 300 vozidel a 1500 občanů.
Na kontrolní stanoviště je pohodlný a bezpečný vstup. V roce 2021 jsme provedli generální opravu silnice T-26-04 "Chernivtsi - Hertsa-CPP - "Dyakivtsi". 5 kilometrů bylo obnoveno „od nuly“, protože před opravou byl štěrkový povrch. Za necelé čtyři měsíce se podařilo opravit 9 umělých staveb a 36metrový most. Dále byla rozšířena vozovka, zpevněn povrch vozovky, položeny dvě vrstvy asfaltobetonové směsi, zpevněny krajnice vozovek, proběhly práce na řízení dopravy.
Jedná se již o druhý kontrolní bod s Rumunskem v Bukovině, který byl zprovozněn během plné invaze. Dlouhodobé zařízení v Krasnoilsku bylo dokončeno na podzim.
fotky:
https://i.imgur.com/UXOBKqr.jpg ,
https://i.imgur.com/AcoWjSu.jpg

region Chernihiv:
V 12/2022 navzdory válce bylo opraveno více než 40 km silnice М-30 (součást evropské trasy E50) v Chmelnické oblasti. Za pomoci Světové banky.
