I/43 v úseku D35 - Polsko

[Tomas 1975]

Nechci zabředávat do znalosti historie, ale Trupman se v mnohém hluboce mílí....
Jednoznačně souhlasím s Aramem. Silnice I/43 údolím Svitavy je opičí dráha a nijak výrazně nejde zrychlit ani zkapacitnit...
Na tuto problematiku byly vypracovány studie už na přelomu padesátých a šedesátých let a mnoho novodobých... Cena je závratná...
Tedy jediná správná trasa je údolím Malé Hané okolo Jevíčka....
Trupmane, asi si vzpomeneš, kdo to byl Konrád Henlein. Už tento, po technické stránce nevzdělanec, chtěl vést dálnici k Zábřehu, okolím Konice, okolím obcí mluvících německým jazykem na Vyškovsku atd...
Takže ano, byl zde nějaký účel spojení německého a rozdělení českého, moravského osídlení..... A to i v trase A138 Malou Hanou atd...
A když se tedy vrátíme k okolí Lanškrouna, Štítů a Králík
Pro mě za mě se nemusí stavět dálnice, ale nějaká silnice (střídavý třipruh) asi ano... Minimálně připravení být musíme...
A dělat stejné chyby jako na D8, kde nikdo německé geologické průzkumy a další studie mimo mě neviděl a jaký tam byl průšvih si všichni pamatujeme...
A podobný hrozí i na této trase....
Takto telegrafický, nikoho nikdo nenapadá atd....

[Zaschrona]

Podle mě by se v budoucnu měla postavit minimálně rychlostní silnice od budoucí S73 až na hranice, v podobných nebo mírně horších parametrech, jako pokračování S73 k Dětřichovu. Když už se S73 trasuje takto na východ ve stopě plánované A88, kapacitní spojení dál na sever se tam přímo nabízí. Co je podle mě klíčové, nemusí se to nutně vše dělat hned, ale mělo by se to plánovat vše, v rámci šiřšího plánu. Tahle studie to vůbec neřeší jako celek, což je škoda.

Jak bych si to přibližně představoval já na etapy, které jde dělat postupně:
1. etapa: čtyřproudé protažení jako S73 od budoucí polské dálnice od Boboszowa někam ke Štítům s MÚK Králíky, Červená Voda, Mlýnický Dvůr; u Štítů by zároveň měla být příprava s MÚK s rezervou pokračování čtyřproudé silnice na Lanškroun
2. etapa: protažení od Štítů na Postřelmov jako S11; dvoupruh se stoupacím pruhem; MÚK Bukovice, Bušín a Olšany
3. etapa: protažení jako S73 od Štítů na Švédské Šance; MÚK Horní Heřmanice; od Švédských Šancí silnice na obchvat Lanškrouna + příprava pokračování ve čtyřpruhu na Dětřichov přibližně ve stopě A88
4. etapa: čtyřproudé spojení od Lanškrouna k Dětřichovu přibližně ve stopě A88 jako S73 s MÚK Strážná, Tatenice a Třebařov
5. etapa: po dokončení plánované kapacitní silnice od D11 za Vamberk, a po postavení obchvatu Žamberka, dotažení kapacitnější S11 ke Králíkům/Červené Vodě - trasování tam skutečně bude problém, ale byla by velká škoda to už nedodělat

Bylo by to drahé, je to hudba na desítky let, ale nakonec by řešilo jak směr od Polska na jih, který by využil kapacitně méně využitou severní část S73, zároveň by to ale řešilo spojení směr západ-východ mezi lokálními centry, kde je na současné poměry ČR příšerné spojení. Pokud nemáme úplně přijít o odlehlejší části republiky, podobné stavby, myslím, potřebujeme jako sůl.

[Aram96]

Musím přiznat, že myšlenka vést dvě paralelní trasy od nějakého rozpletu u Štítů, napojené jak přímo do S73, tak do S44 u Postřelmova, mi opravdu také není cizí. Je tam nesporná výhoda v dopravní obsluze obou regionů, prostě ve vnitro potřebách.
A jednu z nich bych udělal v kapacitnější kategorii S 15,25/110, tu, kam bych jako stát chtěl směrovat tranzit, resp. tam, kudy by pak i jezdil samozřejmě. Buď k S73 a přes Brno, nebo S44, D35 a D55.

[Mike]

...
A když se tedy vrátíme k okolí Lanškrouna, Štítů a Králík
Pro mě za mě se nemusí stavět dálnice, ale nějaká silnice (střídavý třipruh) asi ano... Minimálně připravení být musíme...
....

a pak tam pošleme objízdnou trasou tranzit z D35, jako nedávno

[mindik]

Musím přiznat, že myšlenka vést dvě paralelní trasy od nějakého rozpletu u Štítů, napojené jak přímo do S73, tak do S44 u Postřelmova, mi opravdu také není cizí. Je tam nesporná výhoda v dopravní obsluze obou regionů, prostě ve vnitro potřebách.
A jednu z nich bych udělal v kapacitnější kategorii S 15,25/110, tu, kam bych jako stát chtěl směrovat tranzit, resp. tam, kudy by pak i jezdil samozřejmě. Buď k S73 a přes Brno, nebo S44, D35 a D55.

Tak samozrejme z dopravniho hlediska je to idealni, ale toho my se nedozijeme. Je tu spousta dulezitejsich staveb. Bude nam muset stacit jedna varianta. Za me jednodussi je varianta trasovani k S44, minimalne vzhledem k vynalozenemu usili a penez z pohledu statu.

[MaPoX]

Polská D8 směřuje k českým hranicím. Chystá se napojení na D35
https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/ ... oprava_cfr

[ttc]

Ten tranzit z PL nebude jen 'Wroclaw', ale celé území až ke Štětínu (takže i Rostock).

Opravtu jste myslel tato místa v souvislosti s touto trasou - viz. příloha.

Mj. Štětín je menší než Brno. Již jsem to tu psal na různých místech několikrát Polsko je na západě vylidněno díky poválečnému odsunu němců. Většina poláků žije na východě a z hlediska dopravy potřebuje napojení na Ostravsko a to jak pro směr jih tak na západ. Největší město na západě je právě Wroclaw.

[ttc]

Nacistický imperialistický znamená, že projekt říšské dálnice Vratislav-Brno-Vídeň záměrně naplňoval imperialistickou prezenci nacistického Německa

A toto je věcná diskuze? To jako že když Babiš kdysi prohlásil že máme mít dálnici do královských lázní a ne do Chomutova, tak z D6 se stala Babišova dálnice a každý inženýr který na ni pracoval/pracuje je Babišův noshled????

Za mně je toto zcela nesmyslné. Dálnici navrhují projektanti ze zadání a ano tado dálnice byla důležitá jako spojka Wroclaw- Víděň (Brno v tom nehrálo roli), ale tady nikdo nenapadá, že křížení této silnice s D1 by mělo být dle německých plánů, prostě dnes je důležitěší D1 tak na ní nebudeme přece stavět zatáčky, ale toto se netýká všech částí, prostě nemáme důvod to stavět jinak než dle tehdejších inženýrů

Po zprovoznění D11 od Hradce po PL (a tím pádem nový tranzitní směr ze západního PL na jih do Rakouska přes Hradec místo přes Ostravsko)

Dnes jezdí transit ze západního PL do Rakouska přes Ostravu? To jako myslíte z Wroclawi, kde je to o 136km do Vídně delší (399 km přes Svitavy vs. 535 km přes Ostravu). Neargumentoval jsete o pár příspěvků zpět tím že 20km po dálnici navíc je něco co nikdo v budoucnu nepojede, tak proč tvrdíte že Poláci jezdí dnes navíc 136km????

, a po zprovoznění D35 od Hradce po Turnov (a tím pádem otevření vrat tranzitu z SRN přes Liberec) se nutnost kapacitního spojení Hradec-Brno ještě zvýší.

A to myslíte jako že z Berlína do Vídně budou jezdit přes Liberec, Hradec Kralové a Brno ????? Opravdu když dnes to navrhuje přes Prahu (bez D0) a Brno bez D52 za 7h 688 km.

Mně celá vaše argumentace přijde jako když vezmu - tady je návrh dálnice co se mi nelíbí a pak mrknu na globus a řekmu tady odtud by tam mohli jezdit.... a taky odtud ... a taky odtud.

Prosím podívejte se nejdřív na mapu a zkuste si současné cesty a uvidíte jaké to navrhuje alternativy a pak se také podívejte co se na těch cestách plánuje změnit. Myšleno na těch dle vás současně používaných.

[Lenny]

I pro Moravu má tato spojka význam pro cesty do západního Polska a k západního Baltu.

[AF-1]

Již jsem to tu psal na různých místech několikrát Polsko je na západě vylidněno díky poválečnému odsunu němců.

Jen pro informaci: To "diky" ma v tomto pripade kladnou konotci? Nebo jste myslel "vinou", ci neutralni "kvuli"? (Vim, ze 90% obyvatel to uz nerozlisuje.)

[Trupman]

I pro Moravu má tato spojka význam pro cesty do západního Polska a k západního Baltu.

Pro Moravu, jako celou zemi, to nelze zobecňovat. Každopádně pro největší podíl Moravy má pro cesty do západního Polska význam právě cesta kolem Olomouce a přes S44. Tzn. pro Olomoucký kraj, pro Zlínský kraj, pro východní část JM kraje (okres Vyškov, možná Hodonín). To celé je velký kus Moravy, který si rozhodně nebude chtít zajíždět k Lanškrounu. A samozřejmě počítejme k tomu tranzit tudy proudící.

Cesta kolem Lanškrouna má specifický význam právě jen pro dopravu od Brna a to jen v případě, že po celou cestu od Brna povede nová, rozumně vedená, kapacitní komunikace.

Navíc je potřeba ještě rozlišovat cíle v Polsku. Pro nás jsou důležité tři paralelní spojnice - v tomto vlákně se napojujeme na S5 v trase od I/43 přes Vratislav, Poznaň do bezvýznamného Košalína.
Do východněji položeného Gdaňsku/Gdyně, případně po cestě do Lodži či Bydhošti vede pohodlná a rychlá A1 napojená do naší D1 u Bohumína. Tam se nikdo, ani od Brna, nebude hnát zbytečně přes kopce a přes Vratislav.
No a do západního přístavu ve Štětíně a do dalších tranzitních cílů vede nová S3. Až bude hotová D11 a D35 (na rozdíl od S73 se intenzivně staví), tak nejrychlejší dojezd do těchto destinací, i od Brna, bude právě přes Hradec (alternativou by bylo se mezi S5 a S3 projet po A4 od Vratislavi po Legnicu, ale kdo jel po A4 tak ví...)

Existence S3 a A1 je právě ten současný "kontext" a "existující síť" o které jsem tu psal. Který před 100 lety nebyl.

[Lenny]

Koszalin, Mielno a Kolobreh a okolí je dobrý na letní dovolenou.

Pro tranzit je lepší vedení na Lanškroun, neboť nepřetěžuǰe příjezd do Brna od východu, ale ze západu. V případě pokračování v podobě JZ tangenty je to ideální stav.

[Aram96]

Co se týče Brna tak je za mě právě že lepší jej zatěžovat z východu. Od Vyškova až po Brno-jih v souvislém 6-pruhu a poté se to vše odlije na D2+posléze na D52 po jižní tangentě.

Kdežto k Brnu ze západu se to bude vždycky někde míchat s hlavním proudem D2-Praha.

S JZT se nemůže v tuto chvíli vůbec kalkulovat. Nekalkuloval bych raději ani s kompletní S73, ale pouze po Kuřim.

Navíc když už budu u Olomouce, pořád to nějakou část dopravy stáhne rovnou po D55 na jih a ne nutně zpátky k Brnu.

[PetrN]

Taky mi přijde logické to zatěžovat spíše od východu, za předpokladu že bychom mezi Rohlenkou a Brno-východ měli propojené přídatné pruhy (jako čtvrtý pruh celkově). Přecejen ten východní proud zčásti odvede D55 mimo Brno.
Na druhou stranu by napojení dálkového nákladního tranzitu od západu (u Troubska) nemělo způsobit žádný problém, protože náklady z Polska na Rakousko proudí hlavně na začátku týdne, zatímco od Německa na Balkán (Praha->D1->D2) toho jede jednoznačně nejvíce čtvrtek+pátek, takže se tady týdenní špičky nespojí v jeden čas jako je tomu v úseku D1 mezi km 194-196, kde se prolíná doprava Praha-Bratislava s Vídeň-Polsko v jednom směru a ekvivalentně naopak právě v jejich týdenních špičkách. Ty rozdíly jsou mimochodem dost markantní a podíl směrů jízdy z celkových intenzit těžké nákladní dopravy na D1 kolem Kývalky je v pondělí 2:1 (2 na Prahu, 1 k Brnu)

[ttc]

Vidím, že diskuze se rozjela zeširoka. Můžete mi prosím napsat kolik očekáváte třeba za 10 let průjezd aut u Klodzka směr jih ČR (Brno, Olomouc atd... vč. tranzitu přes ČR kamkoliv dál - AT, SK, IT atd...). Mám pocit že tu diskutujeme o průjezdu odpovídající spíše více zatížené silnici II. třídy, proto má otázka jak moc se pletou naše odhady.... Díky všem za vaše tipy...

Jen doplním svůj tip (max 1000 aut / 24h - všechny typy dohromady)

[Aram96]

Obecně částečný souhlas, že to nejspíš nebude tolik, abychom museli úplně nutně řešit, kudy to pojede kolem Brna. Pokud už to tam bude, tak to bude možná jedno odkud. Ale hlavně .. dnes už ta doprava někde v Brně je, to je 100%. A vyhlídky by snad mohly být na mírný pokles přesunem NA mimo ČR a přes Slovensko po dokončení SK D3 a dálnic v PL.

Nicméně s 1000 vozidly/24 h si dovoluji silně nesouhlasit. Vždyť 1600 je tam na hranicích dnes a to tam infrastruktura prakticky není, jak kdyby nebyla vůbec. Bych to viděl klidně na 500-1000 ale jen NA/24 h a myslím, že nákladní doprava je to, co tu řešíme především, jinak by se tím možná ani ŘSD tolik nezabývalo.

Když koukám pouze na návěsové soupravy ve sčítání dopravy, tak je to v 2020 Náchod 2000, Bartultovice 500 a Bohumín 4400 kamionů / 24h. Jestli se na novou severojižní trasu nepřesune alespoň těch 500, bylo by to hodně hodně divné, za mě spíš nereálné. Počítal bych tak s 1000 klidně, byť většina Náchodského tranzitu míří určitě na západ, nikoli na jih. Ale určitě část z Bohumína by přešla tam. Od Wroclawi na jih všechno, a co takový kamion Gdaňsk - Vídeň ? Nevolil by pak raději trasu mimo aglomerace Lodže+Katowic ? Trasy budou - vyrovnané co kilometrů i převýšení. Ano, nebudou to stovky kamionů denně, ale to mě napadla jediná relace ..

Ohledně osobní dopravy si netroufám moc odhadovat, asi to nebude závratně moc běžně přes rok, o dost více ale v době prázdnin a víkendů. Neznám průjezdnost dálnic v katowické aglomeraci, ovšem jestli vznikne dálnice komplet z Wroclawi až do Brna, nebude pak i třeba doprava od Lodže raději volit trasu přes Wroclaw ? Může pak klidně totiž rozhodovat to, jestli dálnice u nás povede co nejpříměji (Hitlerovka) nebo nebude tak atraktivní (varianta Postřelmov). Proto bych to právě pořádně promyslel.
Snad by se dalo promyslet/spočítat kolik dopravy by vzniklo (klidně úplně nové), kdyby existovala přímá dálnice Wroclaw-Brno. 0,5 mil. s 1,0 mil. aglomerací to určitě nějakou nezanedbatelnou dopravu vygeneruje. Ale to už uvažuji, když opravdu něco vznikne, to už neodpovídá na otázku.

[kyk]

Co se týče Poláků tak si myslím, že se snaží vytěžit strukturální fondy dokud jsou a stavět dokud jsou čistými příjemci z EU a tak mít postaveno co postavit jde, i za cenu toho, že budou mít někde kus "dálnice duchů", zejména v sousedství s ČR.
Zatímco my v Česku budeme ještě za pět, deset let řešit nejen, jestli někde pojede o pár stovek aut víc než jinde a jestli to vzít tudy nebo jinudy, ale budeme řešit i to, kde na to vlastně vezmeme, protože prošpekulujeme čas který nám ještě zbývá. Až došpekulujeme, nebude z čeho stavět ani za vlastní, ani za cizí. Maximálně přes PPP.
Obávám se vážení, že za pár let budeme Boboszówa tam kde jsme dnes v Královci, pane hrábě.
K tématu, za mě jako obyčejného řidiče neodborníka, plánovat trasu na Lanškroun v trasách studií ŘSD, s výhledem 2+2. Význam I/73 s trasou s Polska jednoznačně poroste.

[Mike]

čím víc se poláci přiblíží k hranici, tím víc bude stoupat doprava
pro všechny nadšence varianty, že od Štítů je to do Zábřehu kousek...
koukněte do mapy, kam má vyústit dobudovaná D35
když se to u Olomouce všechno srazí u Globusu, tak se z Prahy ( v té době ještě stále s nedokončeným okruhem ) budeme jen potutelně usmívat
ano, trasování tohoto úseku, tzn. k Lanškrounu a na Svitavy, je velmi svázané s dokončením kapacitní komunikace až k Brnu a jejím vyvedením mimo Brno
což jak tak sleduji, dopadne jako vždycky

[PetrN]

Když koukám pouze na návěsové soupravy ve sčítání dopravy, tak je to v 2020 Náchod 2000, Bartultovice 500 a Bohumín 4400 kamionů / 24h. Jestli se na novou severojižní trasu nepřesune alespoň těch 500, bylo by to hodně hodně divné, za mě spíš nereálné. Počítal bych tak s 1000 klidně, byť většina Náchodského tranzitu míří určitě na západ.

Ještě je tu jeden významný přechod co jsi opomenul, a to I/67 Bohumín/Chalupki s 800 NSN/24h, z toho taky vidím velký potenciál přesunu stejně jak z Bartultovic, protože zjevně míří od západu A4, zatímco z D1/A1 toho potenciálu asi moc nevidím, věřím že většina asi směřuje od severu z A1.
Samotného mě nedávno překvapilo jaké jsou na tom přechodu na I/67 intenzity NA

Jinak průjezdnost A1 přes KTW aglomeraci by měla být vcelku ok, největší průšvih v oblasti způsobují hlsvně mýtné brány na A4 mezi KTW a Krakowem, od kterých se přenáší kolona daleko na západ, to by ale naštěstí mělo v roce 2027 skončit, kdy by měl stát dálnici již přebrat od koncesionáře PPP.

Co se týče Náchoda, tak tam zrovna zas velké podíly tranzitu nejsou, většina NA má zdroj/cíl cesty někde v ČR. My nejsme zdaleka jen tranzitní země, průmyslových a logistických center je tu až až... Ale jinak ano, tranzit z Náchoda směřuje nejvíce na D5...

Jen doporučení k výsledkům CSD, pro "běžný" provoz jsou více relevantní čísla RPDI (Po-Pá) tj. jen z pracovních dní, kde jsou počty NA významně vyšší než v celotýdenním průměru, a to je to co bychom asi spíše řešili...

[mindik]

čím víc se poláci přiblíží k hranici, tím víc bude stoupat doprava
pro všechny nadšence varianty, že od Štítů je to do Zábřehu kousek...
koukněte do mapy, kam má vyústit dobudovaná D35
když se to u Olomouce všechno srazí u Globusu, tak se z Prahy ( v té době ještě stále s nedokončeným okruhem ) budeme jen potutelně usmívat
ano, trasování tohoto úseku, tzn. k Lanškrounu a na Svitavy, je velmi svázané s dokončením kapacitní komunikace až k Brnu a jejím vyvedením mimo Brno
což jak tak sleduji, dopadne jako vždycky

Asi vám nějak nerozumím. V době o které se bavíme, dejme tomu 2030 , mají být dostavěné nejen zbývající úseky S44, ale ke Glóbusu už tou dobou dávno nikdo nepojede, dokonce tam nikdo nepojede už na konci tohoto roku. Z S44 se dostanete nejen do Zlína, Brna a skoro až do Mikulova po nepřerušené dálnici. U Brna navíc bude navíc vznikat jižní tangenta. Kdežto tento diskutovaný úsek Sever I/43 neni ještě zaplánován. Proto se bavíme o výhodnosti napojeni na S44 z pohledu státu, protože infrastruktura bude v podstatě hotová.
A to bych osobně lepší cestu na jih z Lanškrounska uvítal, ale pro tranzit z Polska mi nejsnazší a nejrychlejší řešení připadá napojení na východ. Pokud je technicky možné samozřejmě.

[michal]

Osobně si myslím, že nás v tomto případě dostihly resty z posledních tří dekád a především nekoncepční plán kolem Brna. Protlačit přes Bystrc dálnici, pokud se už teď nahlas mluví o návaznosti na Polsko, je podle mě stejně neprozíravé jako představit plán rozvoje dálnic 2050+ v Posázaví ještě před tím, než vůbec stojí D3, která je kardinální součástí dálniční sítě. To, že se R43 neplánovala od začátku v relacích hranice PL - hranice AT sice vypadalo chytře, ale ukazuje se, že to nebylo prozíravé řešení. Resp. bylo by, kdyby se za těch 30 let podařilo postavit alespoň to vnitrozemské, co bylo v plánu, a na to by se začala řešit na mezinárodní nadstavba. Jenže jsme stále na začátku, jen už to není R43, ani D43, ale S73, toť vše... Osobně si nemyslím, že německá trasa zohledňuje dopravní vazby naší země - zohledňovala potřebu co nejefektivněji propojit Vratislav s Vídní. Pokud to na to někdo chce stále roubovat, prosím, ale pak je teda potřeba uvažovat v návaznosti na Polsko především koncepčně kolem Brna. a tam to právě dost drhne. Tím pádem vychází I/44 jako schůdnější varianta.

[evilcleaner]

Není to jen průchod S73 Brnem, ale také D35 v úseku Mohlelnice - Olomouc a D46. U D35 se bavíme o nutnosti modernizace na kat. D27,5 kdesi daleko v budoucnosti a D46 zůstává pořád tobogánem a homogenizace na kat. D25,5 resp. nově D26,0 je ještě více v nedohlednu než přestavbě zmíněné D35. Na druhé straně je málo zatížená S73 v komfortní kategorii a vedení trasy, která bude kratší (dominantní relace bude Vratislav-Vídeň). Ta diskuze se nemůže stočit pouze na problematiku Brněnského uzlu.
Správné řešení však spočívá v kapacitní S73 na hranice k Dolní Lipce a propojce I/11 mezi S73 a Postřelmovem v nové stopě, která naváže na I/11 Postřelmov - Chromeč celé v kat. S9,5

[Aram96]

Na D46 výrazně klesne provoz, ta bude vpohodě i jen se zálivy, byť je tam pár zatáček. Podle mě to bude podobná kategorie jako něco eventuálního na tom severu u Polska.
D35 by se samozřejmě přestavět musela, ale to tak jako tak. Časově to může být klidně jako dokončování S73, takže je to prašť jak uhoď.
Uznávám, že zvýšit využití S73 provozem z Polska je na místě, když už bude v takové luxusní kategorii, ale jde to použít právě i pro S44, to je úplně stejná písnička. Jen to Brno mi tam prostě smrdí... Asi to projede i bez bystrckého úseku, ale bude to takové.. nepěkná věc.
Kdyby byla vidina, že 100% vznikne kompletní S73 + JZT kolem Brna, tak není samozřejmě o čem diskutovat.

Ale po diskusi asi uznávám, že problematiku nelze řešit pouze pohledem na Brno samotné.
Mě osobně by dávala smysl i "obrácená varianta" a to kapacitní alespoň S 15,25/110 od Polska napojená do S44 a z D35/S73 pouze k Lanškrounu kvalitní plynulou silnici alespoň S 9,5. Provoz z Polska by se pak rozděloval jak na D35, tak od Mohelnice zpět na S73, podle toho kam by mířil.

michal: myslím, že oproti nárůstu dopravy na I/43 po dokončení D11+D35 a přesunu z D8+D1, bude nárůst dopravy po realizaci 3.dálničního propojení prd. Takže bych řekl, že to řešení problematiky ještě před postavením té první dálnice v tomto případě úplně nevadí. V Posázaví a s pražským okruhem je to trochu jiná situace, tam to uznávám.

[Mike]

.., ale ke Glóbusu už tou dobou dávno nikdo nepojede, dokonce tam nikdo nepojede už na konci tohoto roku.
...

to byl řečnický obrat
je úplně jedno, jestli tím myslím obchvat Olomouce, který určitě není postaven na to, aby pobral 2 dálnice nebo celý usek od Mohelnice, kde platí to samé
stačí se kouknout na štěrboholskou, kde se dnes potkají 2+1 dálnice, co potřebují "jen" objet Prahu
to samé vznikne v Mohelnici...

[mindik]

Dobre,
beru, nicmene nevim, v cem by mela byt D35 v puvodni variante menecenna a proc by to obchvat Olomouce nemel pobrat. Podle me se neda indukce Prahy s indukci z Polska srovnat. Budeme tu mluvit v podstate 1 dalnici nez 2, byt vytizenejsi. Kdyz se podivame na Sterboholskou spojku, tak posledni mereni ukazuje neco kolem 66 tisic aut za den, D1 z Polska 12 tisic, D35 pred Olomouci 35 tisic, tj. i kdyby po I/73 najednou z Polska jelo tech 12 tisic, coz pochybuju, tak jsme porad dost daleko od intenzit Sterboholske.
V Praze, si troufam tvrdit, delaji problemy nejen hustoty provozu ale i krizovatky nebo prechody na bezne ulice se semafory, kterych je v Olomouci podstatne mene.
Ale argument chapu. Samozrejme hezky tah na jich je super. Jen je v nedohlednu a nedokazu si predstavit, ze zvyseny tranzit pojede po stavajici I/43 na jih.